Policie radí, jak své děti chránit před zneužitím a případným únosem. Stačí je naučit 7 důležitých věcí

Ačkoliv je tato skutečnost smutná, nebezpečí v dnešním světě číhá všude, a to dokonce i tam, kde bychom to nejméně čekali. My dospělí však již umíme rozeznat, co je špatné a co pro nás může být ohrožující, a také již umíme v určitých chvílích jednat tak, abychom si pomohli. Horší je to však u dětí, které nástrahy života ještě neumí tolik rozeznat, a snadno se tak mohou dostat do situací, jež mohou ohrozit jejich život. Níže je seznam věcí, které je možné děti naučit, uvedla Policie ČR.

Nebezpečí, které číhá všude

Ačkoliv se to možná příliš nezdá, dnešní svět je mnohem nebezpečnějším a záludnějším místem, než si většina lidí může pomyslet. Lidé mohou mít nejrůznější zvrácené myšlenky, a proto je skutečně dobré mít se na pozoru a dobře si všímat svého okolí i těch, kteří se v něm pohybují. Kromě toho je také vhodné být vždy připraven na nejrůznější situace a v případě nutnosti umět zakročit a případnému nebezpečí se ubránit. To bychom ale kromě sebe samých měli učit i své děti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ty totiž ještě neumí zcela rozeznat nebezpečí a ty, kteří je potenciálně představují. Je proto velmi důležité, vštěpovat jim určité návyky a udržovat je v bdělosti. Nikdy totiž nemůžete vědět, co se může přihodit, a je tak lepší zůstat pomyslně ve střehu. Obzvláště dnes, kdy je nesmírně jednoduché vyhledat si konkrétní osoby i jejich přesné polohy přes chytrý telefon, nebo je pod jakýmkoliv utajeným profilem kontaktovat na internetu. Co je však v takových případech nejlepší dělat?

Pozor na online svět

Jak již bylo zmíněno, v dnešní „online době“ není téměř nic jednoduššího, než najít kohokoliv, koho potřebujete, nebo danou osobu zkontaktovat. Bohužel se tím také poměrně usnadnily podmínky pro nejrůznější podivíny, kteří se tak vydávají za zcela jiné osoby, snaží se domluvit osobní setkání a ve výsledku se mohou ukázat jako nejrůznější pedofilové či jiná nebezpečná individua.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Je proto velmi důležité, aby vaše dítě o těchto nástrahách internetu vědělo a aby si bylo jisté, že kdykoliv se mu bude cokoliv zdát divé, může přijít za vámi. Také byste měli mít i vy jako rodiče přehled o tom, s kým vaše dítě na internetu komunikuje a jaké jsou jeho činnosti na online vlně. Předejdete tím možnému nebezpečí, ale i případné kyberšikaně a dalším nešvarům, které chytrá zařízení nabízejí.

Nebezpečí nepřichází pouze od cizích

Další důležitou věcí, kterou je potřeba dětem vysvětlit, je to, že nebezpečí nemusí nutně přicházet od cizích nebo nepříjemně vyhlížejících lidí. Není proto potřeba křičet hned, jakmile kolem projde zamračený pán, který si jich jinak vůbec nevšímá. Často se totiž stává, že děti unesou lidé, kteří působí mile, nebo dítě dokonce znají a nikdo by nepředpokládal, že udělají něco takového.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Proto je dobré děti upozornit na to, že si nemají s nikým, koho dobře neznají, příliš vykládat, a především takovým lidem říkat cokoliv o sobě. Velmi snadno se totiž může stát, že se z milé prodavačky v obchodě vyklube nebezpečný únosce, který se svými milými poznámkami pouze snaží získat důvěru a také velmi cenné informace o dítěti.  

Vytvořte seznam důvěryhodných osob

Mnohým z nás se již nejspíše někdy stalo něco takového, jako je nečekaný přesčas v práci, porucha auta nebo jiná situace, která nevyhnutně vedla k tomu, že jsme si naše dítě jednoduše nemohli vyzvednout ze školy, družiny či kroužku. V takovém případě musel posloužit autobus, nebo jsme expresně sháněli někoho, kdo se o dítě mohl postarat v naší nepřítomnosti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pro děti je tak dobré vytvořit jakýsi seznam lidí, kterým věříme, a kterým tak mohou věřit také. Nejčastěji se jedná o členy rodiny, velmi dobré známé či letité přátele. Dítě tak bude vědět, že od těchto osob jim nic zlého nehrozí a že se na ně mohou spolehnout stejně tak, jako i vy, když je to potřeba. Děti tím pádem nebudou propadat panice, když najednou místo vás přijde do školy teta od sousedů, a vy budete také vědět, že je vše v pořádku.

Útěk proti směru auta

Ten, kdo je obezřetný, ví, že ačkoliv může být toto téma nepříjemné a může vyvolávat strach a obavy, je důležité s dítětem mluvit i o tom. Jedná se o konkrétní zmínění únosu jako takového a všeho, co k němu může vést. Většinou je tak dobré vštěpit dítěti zvyk dívat se kolem sebe a všímat si všeho, co by mohlo značit potenciální nebezpečí.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pokud se tedy zaměříte na lidi v autech, naučte své dítě jeden základní a velmi chytrý trik. Pokud si všimne někoho, kdo se z auta divně dívá, nebo se zdá, že ho dokonce sleduje, má začít utíkat v opačném směru, než jede ono auto. To se tak s největší pravděpodobností bude muset někde otočit a vaše dítě tak získá čas potřebný k útěku a případnému přivolání pomoci.

Zaměření na mámu s dětmi

Dalším důležitým bodem, který by dítě v ohrožení mělo znát, je to, na koho se v takovém případě nejlépe obrátit. Jedná se samozřejmě o situaci, kdy poblíž není rodič ani nikdo z důvěryhodných osob a dítě má strach či nedobrý pocit z někoho poblíž. V takovém případě je nejlepší vyhledat policii, snadnější je však zaměřit se na někoho, kdo by mohl pomoci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nejčastěji se tak jedná o matku s dětmi, která je jednak dospělá, a také má nejspíše silně vyvinutý mateřský instinkt a přirozenou potřebu bránit. Pokud se tedy vaše dítě ocitne v ohrožení, naučte je, že má vždy hledat matku s dětmi. V dalším případě se však může jednat o babičku či jinou osobu vedle dětí, nebo také někoho, kdo vzbuzuje klid.

Dejte o nebezpečí vědět

Nejčastější taktikou nejrůznějších únosců či jinak nebezpečných lidí je vyvolat nepokoj, strach nebo úzkost. V takém případě děti začnou plakat nebo se vzpírat, málokteré však dá jasně najevo, kde je problém. Takové dítě, které pouze křičí, tak často nedokáže vyvolat potřebnou starost a zájem kohokoliv nezúčastněného a pouze připomíná trucující děcko.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Mnohem lepší je v takové situaci dát jasně najevo, že něco není v pořádku. Dítě by tedy jasně mělo vyjádřit, že je v přítomnosti cizího. Nejlepší je tedy křičet: „Pomoc. Pusťte mě. Já vás vůbec neznám. Kde je maminka s tatínkem?“ a věci tomu podobné. V takovém případě na sebe upozorní mnohem lépe než pouze při pláči či vzpouzení.

Zdroj: Policie ČR, Brightside