Požádal přítelkyni o ruku, věděl, že je ta pravá. To, co zaznělo z jejích úst, nikdy nezapomene

Když si vybíráte partnera, není to právě jednoduchý proces. Jen málokdo dá na tzv. lásku na první pohled. Naopak obvykle celému procesu předchází pečlivé zvažování všech okolností a možností. Ovšem i když nepodceníte ani jeden jediný aspekt této volby a navíc dáte vašemu vztahu dostatek času k tomu, aby se rozvinul, nemusí to stačit. Dobrým příkladem je příběh Karla – udělal vše správně, ale přesto zůstal v šoku.

Zpočátku vše vypadalo v pořádku

Karel se svěřuje, že se svou přítelkyní jménem Alžběta chodil dva roky. To je dost dlouho na to, aby se oba partneři navzájem poznali a stihli odhalit i ta nejskrytější přání a potřeby. A to nejenom sobě navzájem. Je to také dostatek času na představení rodičům. Ovšem i to v případě Karla vypadalo dobře. Jeho lásku Žanetu mu maminka schválila se slovy, že se k sobě opravdu hodí. Ani z okolí tedy nepřišly žádné varovné signály.

iZdroj fotografie: Pixabay

Žena, která uměla respektovat

Pokud se na vztah těchto dvou podíváme blíže, hodnotí ho Karel velmi kladně. O Žanetě mluví jako o té, která ho od začátku respektovala a nevadilo jí ani to, když ji seznámil se svými plány do budoucna. Naopak to vypadalo, že s ním do puntíku souhlasí a těší se na společnou cestu životem. A jako bonus mohli čerpat ze vzájemné blízkosti, protože je spojovalo velké množství společných zájmů a koníčků.

Na první pohled tak vše vypadalo opravdu idylicky. A to tím spíše, když už po půl roce byla Alžběta svolná ke společnému bydlení. Oba partneři si tedy začali hledat pronájem, který by jim poskytl tolik potřebný azyl ke sdílení nejenom intimních chvilek. Protože Alžběta vždy se vším nadšeně souhlasila, Karla by nikdy ani nenapadlo, že ve skutečnosti není všechno tak, jak se zdá. A měl se o tom brzy přesvědčit.

iZdroj fotografie: Pixabay

Společné bydlení mělo rozhodnout

Alžběta a Karel spolu bez větších překážek bydleli rok a půl. Říká se, že teprve tento aspekt společný vztah prověří natolik, aby bylo možné rozhodnout o jeho ryzosti a pevnosti. Není divu. Vždyť zatímco doteď se partneři setkávali jen na krátký čas a mohli se věnovat v zásadě pouze zábavě, společné bydlení všechno mění. Je třeba řešit i trochu přízemnější záležitosti a vůbec začít plnohodnotně fungovat.

A to jak po stránce vzájemných kompromisů v soužití, tak třeba i v otázkách vaření, úklidu nebo trávení volného času. Pokud se tedy partneři dokážou každý den shodnout, mělo by být vyhráno. Ale jak brzy zjistíte, někdy ani to nemusí stačit. Karel se rozhodl, že je už na čase, aby svůj vztah se svou životní láskou posunul na další životní metu. Nechtěl však, aby byla jeho žádost o ruku nějak fádní, takže se do všeho rozhodl jít naplno.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Žádost o ruku v restauraci

Aby dokázal, že to myslí vážně, zarezervoval Karel na onen večer stůl v jejich oblíbené restauraci. Vše naplánoval do posledního detailu. Společně si objednali jídlo a právě tehdy se Karel rozhodl, že je ten správný čas. Řekl Žanetě, že je ona je tou pravou láskou jeho života a že by si ji rád vzal za manželku. Vyznal se jí ze svých citů a řekl, že by byl tím nejšťastnější mužem na světě, kdyby řekla ano a vzala si ho.

Všechna slova pronesl obřadně a o to více ho partnerčina odpověď šokovala. Alžběta totiž řekla ne. Prý to prostě nechce, nejde to – nijak blíž mu to nevysvětlila. Karel zkoprněl. Ztrapnila ho před všemi hosty v restauraci. Korunu tomu nasadil číšník, který později při placení prohlásil, že vše jde na účet podniku. Asi to myslel dobře, ale Karla to srazilo ještě níž. A dodnes se sám sebe ptá, jak je možné, že se ve své životní lásce tak spletl.

Zdroj: Se souhlasem čtenáře Karla