Ve výchově malých dětí je často nepostradatelným rodinným členem babičky. Nejen proto, že vnoučata ráda rozmazluje, ale hlavně proto, že je v případě potřeby hlídá.
Pomoc rodičů je mnohdy při výchovy dítěte nezbytná. I rodiče si potřebují čas od času oddechnout a pomoc babičky se jim hodí. Vztah mezi babičkou a vnoučaty je důležitý, protože i babičky jsou pro svá vnoučata vzorem. Babičky většinou mají z narození vnoučat radost a jejich hlídání je pro ně samozřejmostí. Ne každý má ale má takové štěstí, i ve světě babiček existují výjimky. A některé nám dokonce berou dech.
Babička se nerovná školka, v tom musíme mít jasno
Příkladem je žena z našeho příběhu. Pro ni péče o jejího vnuka není samozřejmostí. Ve skutečnosti je to přímo naopak. Ta si za čas strávený se svým vnoučetem nechá od své dcery zaplatit. A to přesně na hodiny, které o něj pečuje. Není totiž žádná školka a její služby by tedy neměly být brány za bezplatnou samozřejmost.
Pro babičku je toto chování zcela přirozené. Pokud je potřeba, aby své vnouče hlídala, chce za to dostávat zaplaceno jako za jakoukoliv jinou práci. To přece naprosto dává smysl. Tedy alespoň podle ní. Kdyby totiž netrávila čas se svým vnukem, měla by možnost chodit do práce a peníze si tak vydělat. Výdělečnou činnost si tedy vytvořila z toho, co ostatní babičky považují za samozřejmost a mnohdy i za jedinou radost.
Pro někoho logické odůvodnění, pro jiné nepochopitelné
Ať je pohled na tuto skutečnost jakýkoliv, vždy záleží na vzájemné domluvě obou stran. Ač se to dceři na první pohled mohlo zdát zvláštní, pomoc babičky potřebovala. A tak nakonec neváhala a souhlasila. V přepočtu si za hodinu starosti o vlastního vnuka bere 300 korun. Za tuto skutečnost se nestydí a dokonce danou informaci sdílí na sociálních sítích. Mnohdy se tak nevyhne opravdu ošklivým komentářům od ostatních lidí.
Ty se nebojí nazvat ji nejen chamtivou, ale také sobeckou a nevychovanou. Pro mnohé z nich je totiž péče o vnoučata naprosto přirozenou a nikdy by je nenapadlo za takovou činnost chtít zaplatit. Co víc, některé babičky se pomalu modlí za to, aby se jim narodilo vnouče o které by mohly pečovat. Nechápou proto chování, kdy si za tuto péči, která jim přináší do života radost, nechají zaplatit. Každý z nás je ale jiný a tím je jiný i náš životní postoj.