Bartoš s Červeným se ve studiu pohádali tak, že je museli zastavit

Řešili daně pro rafinerie a minulou vládu. Bartoš s Červeným se ve studiu pohádali tak, že je museli zastavit

Ministr Červený a pirátský poslanec Bartoš se v přímém přenosu Novy překřikovali tak, že musela zasáhnout moderátorka. Šlo o daň, která míří prakticky na jedinou firmu.

i Zdroj fotografie: Pirátská strana / Creative Commons / CC BY SA 2.0
                   

14. listopadu 2026, čtvrtek, krátce před polednem. Studio pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova, moderátorka Bára Divišová, dva hosté: ministr životního prostředí Igor Červený z koaličních Motoristů a opoziční poslanec Ivan Bartoš, místopředseda pirátského klubu ve Sněmovně. Tématem měla být chystaná mimořádná daň pro rafinerie, fungování Sněmovny a blížící se demonstrace. Debata se ale zvrhla ve chvíli, kdy se od parametrů zákona přesunula k osobním útokům, a skončila tak, že ani jednomu z hostů už nebylo rozumět.

Kde přesně to prasklo

Jiskra přeskočila u rafinérské daně. Bartoš kritizoval vládní návrh padesátiprocentní sazby a zmínil možné zvýhodnění firem spojených s Andrejem Babišem. Červený reagoval ostře: „Když nemáš argument, použij Babiše.“ Přidal narážku na energetiku a Bartošovu digitalizaci stavebního řízení: „Nechci zažít blackout.“ Bartoš vrátil úder stejnou mincí: prý Červený vytahuje digitalizaci pokaždé, když mu dojdou argumenty. Od té chvíle mluvili oba přes sebe. Divišová výměnu utnula s tím, že by se jinak hádali až do konce vysílání.

Nebyl to jejich první střet. Stejná dvojice se potkala v témže pořadu už 6. června 2026. A v červnovém rozhovoru pro TN Bartoš Červeného ostře kritizoval za řízení resortu, ale zároveň o něm řekl, že je „o tři třídy chytřejší než Turek“. Spíš než osobní averze jde o trvalý politický souboj.

Daň, která míří na dvě rafinerie jednoho vlastníka

Věcné jádro sporu stojí za pozornost víc než překřikování. Vládní návrh (sněmovní tisk 311, předložený 22. září 2026) zavádí pro roky 2026 a 2027 mimořádnou sektorovou daň ve výši 50 % z nárůstu hrubé rafinérské marže oproti roku 2025. Týká se subjektů s celkovými příjmy nad dvě miliardy korun ročně a příjmy z rafinérské činnosti nejméně 50 milionů. Ministerstvo financí odhaduje roční výnos na 5,5 miliardy korun.

Problém je v české realitě jednoduchý: v zemi existují dvě rafinerie, v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou, a obě vlastní ORLEN Unipetrol. Zákon je psaný obecně, ale opozice i část expertů ho označují za „lex Orlen“. Profesor Michal Radvan v rozhovoru pro Český rozhlas upozornil, že návrh může skončit u Ústavního soudu, mimo jiné kvůli sporům o retroaktivitu.

Piráti mimořádné zdanění neodmítají úplně, ale prosazují sazbu 25 % a chtějí silnější pojistky proti přenesení nákladů na zákazníky. Červený naopak tvrdí, že rafinerie využívají krizové marže a že stát by v případě zdražení znovu reguloval ceny. Legislativně je návrh v pokročilé fázi: po druhém čtení 13. listopadu míří ke třetímu, které se podle harmonogramu Sněmovny může odehrát od 24. listopadu.

Minulá vláda, demonstrace a dvojí metr

Debata se nepřelila jen do osobních výpadů, ale i do hodnocení minulé Fialovy vlády. Podle sekundárního přepisu serveru PrahaIN Červený v této části připomínal protesty z éry předchozího kabinetu a mluvil o dvojím metru: opozice prý jednou tvrdí, že vláda nemá poslouchat ulici, a jindy se na „hlas ulice“ odvolává. Bartoš oponoval odkazem na tehdejší demonstrace spojené s Rajchlem a Vrábelem a zdůrazňoval jejich radikalizované, proruské prvky.

Načasování nebylo náhodné. Debata proběhla den před velkou demonstrací na Letné a tři dny před výročím 17. listopadu. Otázka legitimity pouličního tlaku na vládu tak visela ve vzduchu ještě dřív, než se hosté posadili do studia.

Co z toho plyne pro koalici i pro pumpy

Bartoš není člen vlády ani koalice, je opoziční poslanec. Přesto hádka odhalila citlivé místo i uvnitř kabinetu. Den před debatou, 13. listopadu, koaliční Motorista Boris Šťastný veřejně řekl, že jeho strana o dalších nových daních zatím informována nebyla. Premiér Babiš už dříve přiznal, že s koaličními partnery má na řadu věcí jiné názory.

Pro řidiče je podstatné, že ropné produkty tvoří přes 26 % hrubé domácí spotřeby energie a spotřeba benzinu a nafty dosáhla v roce 2025 přes 7,3 milionu tun. Vláda tvrdí, že daň paliva výrazně nezdraží, protože domácí trh omezuje konkurence dovozu. Kritici varují, že zásah do tak koncentrovaného článku trhu (dvě rafinerie, jeden vlastník) může náklady přenášet dál po řetězci.

Změní hádka něčí preference?

Poslední dostupné volební modely drží Piráty kolem 7,2 až 7,5 %, Motoristy mezi 2,5 a 4,6 %. Jedna studiová přestřelka preference typicky nepřepisuje; podle analýz televizních debat bývá jejich přímý vliv na volební rozhodnutí malý. Spíš posilují obraz, který si voliči už vytvořili.

Hádka Bartoše s Červeným ceny na pumpách nezmění. Ale ukázala, že rafinérská daň je jedno z mála ekonomických témat, na kterém se dá během pár minut sklouznout od paragrafů k překřikování, a že zákon, který formálně platí pro celý sektor, v praxi dopadá na jedinou firmu. Třetí čtení může přijít už za deset dní.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články