Slovenský Eurodiskont 21. září zavřel osm prodejen naráz. Přibližně třicet zaměstnankyň zůstalo bez mezd, bez výpovědí a bez možnosti se přihlásit na úřad práce.
Ráno ještě stály za pokladnami, odpoledne už měly zamčeno. Prodavačky Eurodiskontu v Holíči, Gbelech, Kútech, Brodském, Trstíně, Malackách, Rohožníku a Komárně popisují totéž: od začátku roku 2026 postupně přestávaly chodit výplaty, dodavatelé odmítali dodávat na fakturu a chtěli jen hotovost, objednávky nového zboží zakázalo vedení. Pak přišel 21. září, inventury a zamčené dveře. Firma EURO-DISKONT Slovakia se sídlem v Holíči od té chvíle nekomunikuje, ani se zaměstnanci, ani s médii.
Čísla, která vedení muselo vidět
Účetní závěrka za rok 2025, sestavená a schválená 19. června 2026, ještě vykazuje čistý zisk necelých 830 tisíc korun a vlastní kapitál přes 15,5 milionu korun. Papírově živá firma. Jenže na druhé straně rozvahy stojí závazky za téměř 49 milionů korun. Krátkodobé obchodní závazky činily přes 42 milionů, dluh vůči zaměstnancům přesáhl 1,56 milionu a na sociálním pojištění firma dlužila přes milion korun. Podle veřejné účetní závěrky k tomu přibyly daňové závazky za 860 tisíc korun.
Nejpozději v červnu, kdy vedení závěrku podepisovalo, muselo vědět, že likvidita firmy je pod obrovským tlakem. Zaměstnankyním to nikdo neřekl. Sociální pojišťovna k podzimu 2026 potvrdila dluh Eurodiskontu ve výši 67 929 eur, tedy přes 1,7 milionu korun, a Finanční správa oznámila, že vede daňové exekuční řízení. Mluvčí Sociální pojišťovny Martin Kontúr i mluvčí Finanční správy Daniel Kováč údaje potvrdili pro deník Pravda.
Past jménem trvající pracovní poměr
Nejhorší na celém příběhu není zavřený krám. Je to právní mezistav, ve kterém se zaměstnankyně ocitly. Firma jim formálně neukončila pracovní poměr. Dokud ho mají, nemohou se standardně zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání na slovenském úřadu práce, podmínky evidence to neumožňují. Nemají výplatu, nemají práci, ale formálně jsou zaměstnané. A nová práce na plný úvazek by znamenala souběh dvou pracovních poměrů.
Zaměstnankyně proto podaly společné trestní oznámení kvůli nevyplaceným mzdám a nedořešeným pracovním poměrům. Policie odmítla konkrétní řízení komentovat. Hovorkyně Národního inspektorátu práce Linda Babušík Adamčíková potvrdila, že inspektorát eviduje více podnětů a může uložit pokutu až 2,5 milionu korun. Jenže výnos pokuty jde do státního rozpočtu, ne zaměstnancům.
Co zaměstnancům reálně zbývá
Trestní oznámení samo o sobě mzdu nevyplatí. Cesta k penězům vede jinudy:
- Okamžité skončení pracovního poměru podle § 69 slovenského zákoníku práce: zaměstnanec ho může uplatnit, pokud mzda nebyla vyplacena ani 15 dní po splatnosti. Lhůta na podání je jeden měsíc od zjištění důvodu. Náleží mu náhrada mzdy za dva měsíce.
- Civilní žaloba o dlužnou mzdu, případně s pomocí Centra právní pomoci.
- Návrh na konkurz, který mohou podat i zaměstnanci. Teprve při procesně založené platební neschopnosti se otevírá dávka garančního pojištění od Sociální pojišťovny. Samotné nevyplacení mzdy tento mechanismus nespouští.
Klíčové je uchovat pracovní smlouvy, výplatní pásky, výpisy z účtu a veškerou komunikaci se zaměstnavatelem. Bez těchto dokladů je jakékoli vymáhání výrazně těžší.
Není to trend, ale vzorec se opakuje
Slovenský maloobchod jako celek nekrachuje, podle Štatistického úradu SR byly tržby v srpnu 2026 meziročně reálně o 1,6 procenta vyšší. Podobné náhlé uzávěry ale mají společný vzorec: firma přestane komunikovat a zaměstnanci zůstanou v právním vzduchoprázdnu.
Na Slovensku letos skončil i ruský diskont MERE, tam ale důvodem byly sankce a zaměstnanci alespoň po více než měsíci dostali červencové mzdy. V Česku padly Levné knihy i řetězec Okay, obě firmy však samy podaly insolvenční návrh a veřejně přiznaly důvody i výši dluhů. Zaměstnanci tak měli jasnější procesní rámec a přístup k ochranným mechanismům státu.
Eurodiskont je v tomto srovnání nejhorší varianta. Firma fakticky neexistuje, právně ale žije dál, a s ní i pracovní poměry třiceti žen, které čekají na výplaty, jež pravděpodobně nepřijdou samy od sebe.
K 20. březnu 2026 byl v Obchodním věstníku jako jednatel i jediný společník veden Pavol Šebák. Zaměstnankyně tvrdí, že krátce před zavřením prodejen došlo ke změně ve vedení. Ověřit to z veřejných registrů se nám zatím nepodařilo a Šebák na dotazy nereaguje.
Třicet žen z malých měst na západním Slovensku teď stojí před volbou mezi soudem, konkurzním návrhem a čekáním na firmu, která už zjevně nefunguje. Každý den bez rozhodnutí je den bez příjmu a bez nároku na podporu.