Už koncem týdne se do Evropy vrátí třeskuté mrazy. Teploty klesnou na minus 18 °C, sněhu napadne půl metru

Ještě v úterý 11. listopadu se v Rakousku drží odpolední maxima kolem 16 °C. O tři dny později mají podle modelu ECMWF, který cituje rakouský server oe24, korutanské hory zmizet pod půlmetrem čerstvého sněhu a západní Rakousko zažít noční minima až −18 °C. Kontrast je obrovský, a právě ten dělá z nadcházejícího víkendu událost, která se nedá ignorovat ani z české perspektivy. Klíčové je ale rozlišit, kde přesně se titulkové extrémy odehrají a co z nich reálně dolehne k nám.

Pátek jako zlomový den

Celá epizoda stojí na dvou meteorologických hráčích. Prvním je studená fronta, která v pátek 13. listopadu přejde přes střední Evropu od severozápadu. Druhým je tlaková níže postupující od severní Itálie (takzvaný „Italientief“), která přitáhne vlhkost a srazí hranici sněžení v Rakousku až k 500–700 metrům nad mořem.

Časová osa vypadá takto:

• Pátek 13. 11. – nástup fronty, prudký pokles teplot, v Rakousku začíná intenzivní sněžení, na severu Slovenska první sněhové srážky.
• Sobota 14. 11. – nejchladnější ráno epizody, v Korutanech kulminuje sněhová pokrývka, v Česku klesají noční minima k −1 °C.
• Neděle 15. 11. – studený, ale klidnější charakter počasí, srážek ubývá.

Rakouský modelový scénář je přitom zatížený nejistotou. Sám oe24 přiznává, že jednotlivé modely se výrazně rozcházejí v množství srážek i v hloubce ochlazení. Přesto i konzervativnější varianty počítají s tím, že jih Rakouska zažije první pořádný zimní úder sezony.

Co z toho dolehne do Česka

Tady je potřeba pracovat s nadmořskou výškou jako s rozhodujícím filtrem. Podle ČHMÚ se v pátek může sněžení přechodně dostat do poloh kolem 600 metrů nad mořem. K 9. listopadu přitom ležel souvislý sníh jen na nejvyšších horách od zhruba 1 200 metrů výše, v nižších pásmech nebyly ani měřitelné zásoby vody ve sněhu.

Prakticky to znamená: Šumava, Krušné hory, Jeseníky a hřebeny Beskyd mohou v pátek zbělet. Střední polohy (Vysočina, Brdy, podhůří) budou balancovat na hranici deště, břečky a mokrého sněhu. Nížiny zůstanou u deště a následného ochlazení.

Týdenní přehled ČHMÚ ukazuje pro pátek celostátní rozmezí 2 až 6 °C, pro sobotu −1 až 6 °C. Žádný dvouciferný mráz. Měsíční výhled navíc řadí celé období 9. listopadu až 6. prosince jako teplotně průměrné; víkendové ochlazení tedy nevypadá jako nástup dlouhé mrazivé série, spíš jako ostrý, ale krátký výkyv.

Rakousko, Slovensko, Polsko: tři různé příběhy

Rozdíly napříč střední Evropou jsou markantní.

Rakousko nese hlavní tíhu epizody. GeoSphere Austria u vyšších stupňů sněhových výstrah počítá s dopravními komplikacemi, škodami od sněhu na stromech a střechách a u nejvyššího stupně i s omezením energetické infrastruktury. Korutany jsou modelový hotspot, půl metru sněhu tam není plošný středoevropský průměr, ale lokální extrém. Klimatologicky přitom první souvislá sněhová pokrývka v rakouských zemských metropolích běžně přichází mezi 19. a 30. listopadem, takže listopadový sníh sám o sobě není anomálie. Neobvyklá je razance nástupu.

Slovensko čeká podle SHMÚ v pátek přechod zvlněné studené fronty s vlivem středomořské níže postupující ze severního Jadranu. Sever země (Žilinský a Prešovský kraj) může do sobotního rána počítat s 5 až 10 centimetry sněhu ve vyšších polohách. Na horských průsmycích bez zimních pneumatik nemá cenu vyjíždět.

Polsko podle týdenní předpovědi IMGW-PIB očekává víkendové ochlazení s nočními minimy většinou do −5 až −7 °C v podhůří. Hlavní riziko spočívá v kluzkých vozovkách po ranních mrazech, ne v plošné sněhové kalamitě.

Na co se připravit za volantem

Páteční odpoledne a večer jsou pro řidiče kritickým momentem. Srážky v kombinaci s klesající teplotou mohou vytvořit zrádný koktejl: v nížinách mokrá vozovka, ve středních polohách břečka přecházející v ledovku, na horách sníh. Už v úterý a středu vydal ČHMÚ výstrahy před kluzkými povrchy pro sedm krajů; nejvyšší stupeň nebezpečí platil pro Karlovarský kraj a části Plzeňského a Ústeckého kraje.

iZdroj fotografie: Miha Peče / Creative Commons / CC BY SA 4.0

Kdo plánuje víkendový výjezd do rakouských nebo slovenských hor, měl by počítat s výrazně horšími podmínkami než doma:

• V Korutanech reálně hrozí uzavírky horských silnic.
• Na slovenských průsmycích bude sníh a náledí.
• Zimní výbava není volba, ale nutnost.

Krátkodobý šok, ne dlouhá zima

Měsíční výhled ČHMÚ nepředpovídá, že by se z víkendového ochlazení vyvinul trvalý mrazivý blok. Pro Česko jde o studenější epizodu v rámci teplotně normálního listopadu. Rakousko to ale odnese výrazněji, a právě tam se odehraje příběh, který si zaslouží označení „zimní zlom“. Pár set metrů nadmořské výšky a pár set kilometrů jižněji rozhodne o tom, jestli člověk zažije déšť, nebo se ráno probudí do půlmetrové závěje.