Kilo rýže za 30 korun? Brzy to může být minulost. Cena na světové burze vyletěla o 80 % a zdražení míří do Česka

Na chicagské komoditní burze vyletěl benchmark americké neloupané rýže od začátku roku o více než 81 procent, koncem října se obchodoval na 17,86 dolaru za hundredweight (asi 39,37 dolaru za 100 kg). Jenže mezi futures kontraktem na americkou surovinu a kilogramovým balením v českém regálu leží několik vrstev, které ten skok tlumí. Česko totiž rýži z USA prakticky nedováží. Bere ji hlavně z Asie a Itálie, kde exportní ceny letos rostly výrazně pomaleji, zhruba o pětinu. Právě tenhle rozdíl je pro českého spotřebitele klíčový. Neznamená ale, že se ho zdražení netýká.

Co se vlastně stalo na světovém trhu

Několik vrstev problémů se sešlo ve stejný okamžik. El Niño sílí, americký úřad NOAA dává více než devadesátiprocentní šanci na velmi silnou epizodu do ledna 2027. V Indii, největším světovém vývozci rýže, dopadly monzuny hůř a nerovnoměrněji, než se čekalo. Thajsko, druhý klíčový exportér, řeší záplavy, které zpozdily výsadbu nové úrody a zkomplikovaly logistiku v přístavech. K tomu přidejte dražší hnojiva, vyšší ceny námořní přepravy a narušené trasy.

Výsledek? Thajská rýže (5% broken) zdražila z 399 dolarů za tunu v prvním čtvrtletí na 482 dolarů v září, tedy růst o necelých 21 procent. Vietnamská o dvacet procent. To jsou čísla z říjnového Pink Sheetu Světové banky. Chicagských osmdesát procent je jiný příběh: futures kontrakt na americkou neloupanou rýži v dolarech za hundredweight, tedy jiný produkt, jiný cenový uzel, jiná dynamika. Překlápět ho jedna ku jedné do české cenovky za kilo bílé rýže v sáčku nedává smysl.

Kolik stojí rýže v Česku dnes a kdo zdražení pocítí první

Cenové patro v českých e-shopech na přelomu října a listopadu vypadá takhle:

Rozdíl mezi nejlevnější sypanou rýží a značkovými sáčky je trojnásobný až čtyřnásobný. A právě tady je jádro věci: u levné sypané rýže tvoří surovina podstatnou část konečné ceny. Každá koruna navíc za kilo suroviny se projeví výrazně. U značkových varných sáčků za téměř stovku na kilo už většinu ceny tvoří obal, zpracování, branding a marže řetězce, tam se dvacetiprocentní růst asijské suroviny rozpustí mnohem snadněji.

Podle nás proto největší relativní zdražení pocítí zákazníci, kteří kupují právě tu nejlevnější sypanou rýži. A také gastronomické provozy (restaurace, kantýny, cateringy), kde rýže tvoří velkou část nákladů na suroviny.

Kdy a o kolik to přijde

Analytik J&T Banky William George Kubik v rozhovoru pro e15 mluví o zpoždění až šest měsíců. Důvod: čeští dovozci mají dlouhodobé kontrakty a skladové zásoby, které fungují jako nárazník. Přenos do regálových cen má být navíc jen částečný.

Přesnou korunovou částku žádný veřejný zdroj neuvádí, importní kontrakty obchodníků nejsou veřejné. Při dnešním cenovém patře 27–30 korun za kilo a při asijském exportním růstu kolem dvaceti procent ale dává smysl pracovat se scénářem zdražení levné sypané rýže zhruba o 3 až 6 korun na kilo. Tedy ne skok o desítky korun, ale posun, který z „rýže pod třicítku“ udělá „rýži za pětatřicet“.

Důležitá brzda proti panice: FAO v říjnovém přehledu uvádí, že světové zásoby rýže sice v sezoně 2026/27 klesnou, ale i tak by měly zůstat druhé nejvyšší v historii. Rýže nedojde. Zdraží.

Rýže není sama, co ukazují česká data

Pohled na širší potravinový koš ukazuje zajímavý paradox. Podle ČSÚ byl celý oddíl potravin a nealkoholických nápojů v září 2026 meziročně stále v minusu, o 3,5 procenta. Máslo bylo meziročně levnější o 37,3 procenta, vepřové o 15,5 procenta. Jenže meziměsíčně se trend obrátil: máslo v září zdražilo oproti srpnu o 12,4 procenta, vepřové o 4,7 procenta.

iZdroj fotografie: Pohled 111 / Creative Commons / CC BY SA 4.0

Analytička Eva Nachtmannová to pro server 2FP zasadila do širšího výhledu: v roce 2027 čeká průměrné zdražení potravin o 4 až 5 procent. Mechanismus je jasný, letošní sucho zhoršilo kvalitu krmiv, krávy méně dojí, horší tučnost mléka tlačí nahoru ceny másla a sýrů. K tomu dražší energie. Česká sklizeň obilovin klesla o 16 procent, brambor o necelých 21 procent. Agrární ekonom Tomáš Maier ale pro iROZHLAS upozorňuje, že obilí je díky loňským zásobám dost a na cenách pečiva to „vůbec nebude poznat“. Zdražování tedy nepřijde plošně a najednou, ale selektivně, komoditu po komoditě.

Má smysl se předzásobit?

Panické nákupy ne. Krátké předzásobení u domácnosti, která pravidelně vaří levnou sypanou rýži, ale logiku má, ne kvůli nedostatku, ale kvůli ceně, která v příštích měsících s vysokou pravděpodobností poroste. Totéž platí pro máslo: i v obracejícím se trendu dělá volba řetězce a sledování akcí velký rozdíl. Tesco prodává 250 gramů másla za 27,90 korun, na Rohlíku stojí privátní značka Miil 33,21 korun, ale značkové máslo na stejném e-shopu běží za 55 až 80 korun.

Éra rýže pod třicet korun za kilo nejspíš končí. Ne proto, že by svět čelil nedostatku, ale proto, že se sešlo příliš mnoho faktorů, které tlačí cenu nahoru, a žádný z nich zatím nemá důvod ustoupit.