Modely Evropského centra pro střednědobé předpovědi naznačují, že stratosférické proudění nad Arktidou může na začátku listopadu dramaticky zpomalit; v nejagresivnějších scénářích se vír dokonce rozpadne na dvě části.
Západní větry ve výšce kolem 30 kilometrů nad severním pólem se v posledních říjnových dnech pohybují kolem 21–22 metrů za sekundu. To samo o sobě není poplašné číslo, jenže modelové běhy ECMWF, jak je shrnuje italský server Meteo Giornale, ukazují pro období kolem 4.–6. listopadu prudký propad rychlosti a v některých realizacích i obrat proudění do východního směru. Kdyby k tomu skutečně došlo, šlo by o mimořádně časné náhlé stratosférické oteplení, jev, který má potenciál přepsat cirkulaci nad Evropou na týdny dopředu.
Co je polární vír a proč na něm záleží
Polární vír je mohutný prstenec západních větrů, který se každou zimu formuje ve stratosféře nad Arktidou. Funguje jako bariéra: dokud je silný a kompaktní, drží nejchladnější vzduch sevřený kolem pólu. Když zeslábne nebo se rozpadne, bariéra povolí. Jet stream v nižších vrstvách atmosféry se rozvlní a otevře cestu studeným vpádům do středních šířek.
Klíčové je slovo „když“. Jak vysvětluje britský Met Office, spolehlivě předpovědět konkrétní náhlé stratosférické oteplení lze zhruba týden předem. Na konci října jsme tedy stále v pásmu modelové spekulace, byť nezvykle shodné napříč centry.
Dva různé druhy chladu, a proč je důležité je neplést
V prvním listopadovém týdnu mohou do střední Evropy dorazit chladnější vzduchové hmoty čistě synoptickou cestou, běžným přesunem tlakových útvarů, který s polárním vírem ve stratosféře přímo nesouvisí. TN.cz s odkazem na zahraniční meteorology zmiňuje možnost prvního sněhu na horách Krušných hor či Bavorského lesa ještě před svátkem svatého Martina. To je ale jiný příběh než opožděný dopad stratosférického rozvratu.
Pokud by kolem 4.–6. listopadu skutečně došlo k plnohodnotnému rozštěpení víru a reverzaci proudění, jeho důsledky by se u zemského povrchu projevily se zpožděním. Východní proudění a související anomálie se šíří ze stratosféry dolů postupně, obvykle za jeden až šest týdnů. Okno možných povrchových dopadů by se tak otevřelo přibližně mezi 11. listopadem a polovinou prosince. Ne dříve.
Judah Cohen z amerického AER, jeden z předních odborníků na vazbu stratosféra–troposféra, na svém blogu výslovně posouvá hlavní význam případné poruchy až do období pozdního listopadu a prosince. První listopadový mráz tedy není důkazem, že se stratosférický mechanismus už spustil.
Modely se shodnou na oslabení, ne na jeho síle
Shoda panuje v tom, že vír zeslábne. Neshoda je v tom, jak moc.
- ECMWF (nejagresivnější scénář): naznačuje rozštěpení víru na dva laloky, v některých bězích i reverzaci větru. Pravděpodobnost SSW v nejbližších dvou týdnech odhaduje Meteo Giornale na základě ensemblů ECMWF kolem 40 %.
- GFS (americký model): vidí výrazné oslabení, ale k úplné reverzaci je opatrnější. Pravděpodobnost podle téhož souhrnu kolem 42 %.
- AIFS (experimentální AI model ECMWF): nejkonzervativnější, pravděpodobnost SSW odhaduje jen na 12 %.
- Multimodelový průměr: přibližně 31 %.
Jinými slovy: většina modelových scénářů stále počítá spíš se slabší verzí narušení, která se nemusí propsat až k zemi.
Český výhled: zatím bez dramatického zlomu
ČHMÚ ve svém měsíčním výhledu pro období 26. října až 22. listopadu 2026 počítá s teplotně průměrným charakterem. Žádný potvrzený plošný zimní zlom pro české nížiny z něj nevyplývá.
Důležitý je i širší klimatický kontext. Sezónní výhled NOAA pro zimu 2026/27 připomíná, že probíhající velmi silné El Niño v kombinaci se západní fází kvazidvouletého cyklu (QBO) obvykle polární vír v průběhu zimy spíše stabilizuje a šanci na další SSW snižuje. Jeden listopadový signál tedy neznamená „krutou zimu na celé měsíce“.
Co dělat a kde situaci sledovat
Bez ohledu na to, zda se stratosférický scénář naplní, první chladnější epizody a horský sníh mohou přijít už v první polovině listopadu. Zimní pneumatiky jsou ze zákona povinné od 1. listopadu na silnicích, kde se vyskytuje nebo očekává sníh, led či námraza; odkládat přezutí nemá smysl. Zimní oblečení a základní výbavu má cenu připravit do svatého Martina.
Pro sledování vývoje v Česku slouží předpovědi a výstrahy ČHMÚ, včetně mobilní aplikace s notifikacemi. Kdo chce sledovat stav „horního patra“ atmosféry přímo, najde denní stratosférické analýzy na stránkách amerického CPC.
Připravit se na první zimní epizodu před polovinou listopadu dává smysl už teď. Vyvozovat z toho automaticky krutou zimu na celou sezónu zatím ne.