Prodáváte vejce z vlastního dvorku? Muž v Brně dostal pokutu a 130 vajec mu zabavili. Stačilo jedno pochybení

Říjnová kontrola Státní veterinární správy v Husitské ulici v Brně vypadala jako rutina. Inspektoři přišli na stánek s vejci, požádali o doklady a zjistili, že prodávající nemá jediný papír, kterým by prokázal původ zboží. Vejce nebyla z jeho chovu. Nakoupil je od jiného subjektu a nabízel je dál, jako by šlo o klasický „prodej ze dvora“. Jenže právě tím překročil hranici, za kterou končí zákonná úleva pro malé chovatele a začíná problém.

Co přesně kontrola odhalila

Podle vyjádření mluvčího SVS Petra Vorlíčka, které citovaly Novinky, inspektoři zaznamenali tři porušení najednou:

• Chybějící doklad o původu vajec – prodejce nedoložil, odkud vejce pocházejí.
• Chybějící informace o minimální trvanlivosti – zákazník se nedozvěděl, do kdy jsou vejce bezpečná ke konzumaci.
• Přeprodej cizích vajec – rozhodující zjištění. Muž vejce nekoupil od vlastních slepic, ale od jiného chovatele, a vydával je za produkci ze dvora.

Právě poslední bod je klíčový. Režim přímého prodeje od chovatele stojí na jedné podmínce: prodáváte to, co jste sami vyprodukovali. Jakmile prodejce přeprodává nakoupené zboží, přestává být „malochovatelem“ a stává se obchodníkem se všemi povinnostmi, které k tomu patří.

Inspektoři 130 vajec znehodnotili obarvením a nařídili jejich likvidaci v asanačním podniku. Správní řízení o výši pokuty v době zveřejnění případu stále běželo.

Kolik může pokuta činit

Veterinární zákon rozlišuje dvě kategorie. Nepodnikající fyzická osoba může za porušení pravidel kolem prodeje vlastní produkce dostat pokutu až 50 000 Kč. U podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby strop stoupá na 300 000 Kč. Do které sazby brněnský případ spadne, záleží na procesním postavení kontrolovaného, to zatím veřejně známé není.

Za pár desítek vajec na stánku se tak může prodejce dostat do řádu desítek tisíc korun. A to nepočítáme ztrátu zabaveného zboží ani reputační škodu na tržnici, kde ho znají.

Co musí splnit každý, kdo prodává vejce ze dvora

Příručka SVS z března 2026 shrnuje pravidla pro malé chovatele přehledně. Praktický checklist vypadá takto:

• Vejce musí být z vlastního hospodářství. Žádný přeprodej.
• Malé množství znamená maximálně 6 000 vajec za měsíc.
• Skladování při stabilní teplotě mezi +5 a +24 °C, vejce musí být čistá a chráněná před kontaminací.
• Prodej nejpozději do 28 dnů po snášce, to je zároveň minimální trvanlivost, kterou musí prodejce uvést.
• Na místě prodeje musí být viditelně jméno chovatele a adresa chovu.
• Chovatel s nejvýše 50 nosnicemi nemusí vejce značit kódem producenta na skořápce, stačí údaje na prodejním místě.
• Nad 50 nosnic přibývá povinné třídění podle jakosti a hmotnosti a značení skořápky.

Prodávat lze ve vlastním hospodářství, na tržnici, přes prodejní automat i do místního maloobchodu. Zásilkový prodej je výslovně zakázaný.

Kontroly trhů nejsou výjimečné

Kdo si myslí, že veterináři na tržnice nechodí, mýlí se. Už ve výroční zprávě SVS za rok 2019 kontroly prodeje potravin na trzích meziročně vzrostly o pětinu; celkem tehdy v oblasti veterinární hygieny proběhlo bezmála 48 000 kontrol. Samostatnou statistiku jen pro vejce SVS veřejně nevykazuje, ale brněnský případ ukazuje, že i jeden stánek s pár desítkami vajec může přitáhnout pozornost.

iZdroj fotografie: Pixabay

Kde je skutečná hranice

Pro malé chovatele není největší riziko to, že prodají pár vajec sousedce přes plot. Riziko začíná tam, kde člověk zamění přímý prodej vlastní produkce za překupnictví. Test je jednoduchý: umíte doložit, že vejce snesly vaše slepice? Pokud ano a dodržíte základní pravidla, jste v pohodě. Pokud ne, stojíte přesně tam, kde stál muž v Husitské ulici, s obarvenými vejci v krabici a pokutou na cestě.