Čeká nás zima bez sněhu? Říjnové modely naznačují něco, co meteorologové v Evropě dlouho neviděli

Když se v říjnu 2025 objevily mapy evropského sezónního modelu, řada redakcí je přeložila do jediné věty: čeká nás zima bez sněhu. Jenže primární produkt, který 10. října zveřejnilo centrum Copernicus C3S, žádnou takovou větu neobsahoval. Šlo o pravděpodobnostní mapy teploty vzduchu ve dvou metrech, srážkových úhrnů a atmosférické cirkulace na období prosinec–únor. Sněhová pokrývka mezi výstupními proměnnými nefigurovala. „Zima bez sněhu“ byla až redakční zkratka, odvození z toho, co se stane, když teplota v nížinách překročí nulu a srážky klesnou pod normál. Zkratka, která se ale ukázala jako překvapivě trefná.

Co říjnový model skutečně říkal

Sezónní výhledy C3S nejsou klasická předpověď počasí. Pracují s ansámbly desítek simulací, do nichž vstupují data z několika světových center včetně ECMWF a amerického NCEP. Výsledkem není mapa s konkrétní teplotou na konkrétní den, ale posun pravděpodobností: jaká je šance, že sezóna skončí v nejchladnější, střední, nebo nejteplejší třetině historického rozložení.

Pro střední Evropu říjnová sada ukazovala:

• Teplota – zvýšená pravděpodobnost nadprůměrných hodnot, tedy horní tercil.
• Srážky – slabší signál, ale mírný sklon k podprůměru.
• Cirkulace – nejistota ohledně NAO, tedy severoatlantické oscilace, která pro evropskou zimu rozhoduje víc než vzdálené ENSO.

Důležitý kontext dodávala NOAA, která 9. října 2025 oficiálně potvrdila přítomnost slabé La Niñy. Pro Evropu ale La Niña nepředstavuje tak přímočarý hybatel jako pro Severní Ameriku. ECMWF opakovaně upozorňuje, že Evropa patří mezi regiony s relativně nízkou dovedností sezónních výhledů, a u srážek je nejistota ještě vyšší než u teploty.

Jak dopadla realita v Česku

Zpětné vyhodnocení ČHMÚ mluví jasně. Zima 2025/2026 měla na území Česka průměrnou teplotu −0,2 °C, tedy o půl stupně nad normálem 1991–2020. Srážkově dosáhla jen 68 % normálu a stala se devátou nejsušší zimou od roku 1961. A klíčové číslo: zásoby vody ve sněhu ke konci února klesly zhruba na třetinu dlouhodobého průměru.

Paradox je, že na první pohled mohla zima působit sněhově. Sníh v některých obdobích ležel i v nížinách, mrazivé epizody přišly hlavně v lednu. Jenže vizuální dojem sněhu a skutečná sněhová bilance jsou dvě různé věci. Sníh rychle odtával, neměl čas se akumulovat. Právě tady se projevil mechanismus, na který říjnový model nepřímo ukazoval: i malá kladná teplotní odchylka v nížinách a středních polohách přepíná srážky ze sněhu do deště. Nebo sníh sice napadne, ale za dva dny je pryč.

Byla to už devátá zima v řadě teplejší než normál. Pro srovnání: předchozí zima 2024/2025 skončila o 0,8 °C nad normálem a byla rovněž suchá. Zima 2023/2024 byla o 3,1 °C teplejší a historicky nejbohatší na srážky. Letošní ročník tedy nebyl extrémní svou teplotou, ale kombinací tepla se suchem.

Evropský kontrapunkt: nejchladnější leden za 16 let

Tady příběh nabírá nečekaný směr. Zatímco Česko potvrdilo teplý a suchý scénář, Evropa jako celek prožila zimu jen 0,09 °C nad normálem. Podle Copernicus Climate Bulletin šlo o jednu ze dvou nejchladnějších zim za posledních třináct let. Leden 2026 byl dokonce nejchladnější evropský leden od roku 2010.

Jak je to možné? Sezónní modely pracují s velkými oblastmi a průměry. Studený vzduch, který v lednu zasáhl severní a východní Evropu, posunul kontinentální průměr dolů, zatímco jihozápad a střední Evropa zůstaly relativně teplé. Pro český kontext říjnový výhled fungoval. Pro Skandinávii nebo Balkán by stejný titulek neobstál.

Co to znamená pro hory a zimní turistiku

Správa KRNAP označila sezonu 2025/2026 za podprůměrnou. Sníh na horách byl, ale jeho zásoba nestačila na komfortní podmínky po celou zimu. Střediska ve středních polohách (Vysočina, Jeseníky pod tisícovkou, Šumava mimo vrcholové partie) závisela na technickém zasněžování víc než kdy dřív.

Podle nás je právě tohle praktický překlad říjnového modelu. Ne „hory bez sněhu“, ale rostoucí závislost na umělém sněhu v polohách pod 800 metrů. A pro domácnosti? Mírnější zima obvykle znamená méně denostupňů, tedy nižší spotřebu tepla. ČHMÚ používá denostupně jako základ pro odhad emisí z vytápění, a u teplého otopného období předpokládá nižší spotřebu paliv, byť krátké mrazivé epizody mohou odběry dočasně vyšponovat.

Jak číst sezónní modely příště

Sezónní výhled není příslib. Je to posun pravděpodobností, který se mění s každou měsíční aktualizací. ECMWF výslovně uvádí, že počasí po více než dvou týdnech nelze předvídat stejným způsobem jako běžnou předpověď, a že do výpočtů vstupuje i dlouhodobý růst skleníkových plynů, takže převaha teplých signálů je částečně „znakem oteplujícího se světa“, ne jen výsledkem jedné sezóny.

Co z toho plyne? Když příště uvidíte mapu s oranžovými a červenými poli nad Českem, neznamená to automaticky zimu bez sněhu. Znamená to vyšší šanci, že v nížinách bude pršet místo sněžit a že sněhová pokrývka na horách bude slabší. Rozdíl mezi „vyšší šancí“ a „jistotou“ je přesně ten prostor, kde se sezónní modely pohybují.

Říjnový výhled pro zimu 2025/2026 trefil český obrázek překvapivě dobře. Evropu jako celek ale přečetl hůř, a právě ta nesouměrnost je nejlepší důkaz toho, proč sezónní mapy nejsou hotová předpověď, ale začátek konverzace.