Český hydrometeorologický ústav vydal měsíční výhled na období do poloviny listopadu. Denní maxima kolem 18 °C vystřídají během čtyř týdnů noční teploty u nuly.
Středa 21. října, odpolední teplota v Česku šplhá k 18 °C. O den později maxima padají na 10 °C, ráno se rtuť zastaví u sedmičky. A to je teprve začátek sestupu, který měsíční předpověď ČHMÚ rozkresluje na celé čtyři týdny dopředu. Kontrast „z 18 °C k nule“ není příběh jednoho dne, je to oblouk od posledního záblesku babího léta po studená rána na přelomu října a listopadu. Právě ten oblouk stojí za pozornost, protože ukazuje, jak rychle se podzim v Česku přepne do režimu, kdy ráno škrábete čelní sklo.
Co přesně říká nový výhled
Měsíční předpověď ČHMÚ pokrývá období 19. října až 15. listopadu a pracuje s pravděpodobnostmi pro celé Česko. Není to jízdní řád počasí na konkrétní dny, spíš mapa terénu, kterým se budeme pohybovat.
První týden výhledu je ještě relativně příjemný: noční minima kolem 5 °C, denní maxima kolem 13 °C, s výstřelkem ke středečním 18 °C. Srážky mohou dosáhnout až 19 mm za týden. Pak přichází zlom. Už ve čtvrtek 22. října maxima padají zhruba o osm stupňů, na páteční ráno ČHMÚ uvádí minimum kolem 2 °C.
Poslední dva týdny výhledu, tedy zhruba od 2. do 15. listopadu, už vypadají jinak:
- Noční minima: kolem 0 °C
- Denní maxima: kolem 6 °C
- Srážky: 5 až 10 mm týdně, výrazně méně než na začátku
Podle grafického výstupu ČHMÚ je dlouhodobý průměr pro celé sledované období 6,0 °C a běžný interval se pohybuje mezi 4,6 a 7,5 °C. Jinými slovy: v měsíčním měřítku nejde o nic mimořádného. Podzim dělá přesně to, co dělat má. Jen to letos cítíme ostřeji, protože ještě v září ČHMÚ počítal s nadprůměrně teplým obdobím a babím létem s maximy přes 20 °C.
Proč tak rychlý přechod
Za ostrým zlomem mezi středou a čtvrtkem stojí konkrétní synoptická situace. Nad západní a střední Evropou se v prvních dvou týdnech výhledu má udržovat frontální zóna, jednotlivé fronty se střídají s oblastmi vysokého tlaku. Když se po průchodu fronty obloha vyjasní a vítr utichne, noční teploty padají radiačním ochlazováním rychle dolů, zatímco přes den sluneční svit ještě dokáže vzduch zahřát. Proto může být ve středu odpoledne 18 °C a v pátek ráno 2 °C; není to anomálie, je to fyzika.
ČHMÚ sám upozorňuje, že předpověď delší než deset dní popisuje hlavně charakter počasí, ne přesné dny. Formulace „noční teploty kolem nuly“ pro první polovinu listopadu je tedy pravděpodobnostní odhad, ne příslib konkrétního data prvního mrazu.
Morava a hory: kde bude hůř
Měsíční výhled je celostátní produkt, nerozlišuje kraje ani nadmořské výšky. Krátkodobé krajské předpovědi ale potvrzují stejný vzorec. Jihomoravský kraj: středa 21. října 10/20 °C, čtvrtek 8/10 °C, pátek 3/13 °C. Moravskoslezský kraj: středa 8/20 °C, čtvrtek 8/10 °C, pátek 3/13 °C. Zlom je plošný.
V horách a mrazových kotlinách bývají lokální rozdíly výraznější, než co měsíční výhled zachytí. ČHMÚ výslovně připomíná odlišnosti mezi návětrnými a závětrnými stranami hor. První přízemní mrazíky v údolích Krkonoš nebo Šumavy mohou přijít dřív, než naznačují celostátní čísla, ale přesné datum a místo měsíční předpověď nedoručí.
Co to znamená prakticky
Zimní pneumatiky. Zákon ukládá povinnost zimních pneumatik od 1. listopadu do 31. března, pokud je na vozovce sníh, led nebo námraza, případně když takové podmínky lze očekávat. Minimální hloubka dezénu je 4 mm. Na úsecích označených značkou „Zimní výbava“ platí povinnost od 1. listopadu do 30. dubna. Kdo dojíždí ranní směnou přes vyšší polohy, má důvod přezout ještě před koncem října, noční teploty kolem nuly znamenají namrzající silnice.
Oblékání a topení. První týden výhledu ještě zvládnete v lehké bundě, ale vrstvení se vyplatí od prvního dne. V druhé polovině výhledu, při denních maximech kolem 6 °C a nočních minimech u nuly, už jde o standardní pozdně podzimní režim, kdy topení běží stabilně.
Zahrada. Kdo ještě nesklízel citlivější plodiny nebo nezakryl venkovní rostliny, má na to zhruba deset dní.
Vrátí se ještě teplo?
Z výhledu to neplyne, ale ani to nejde vyloučit. ČHMÚ pokrývá jen období do 15. listopadu a sám říká, že na delší horizont jde hlavně o charakter počasí. Tvrzení „teplo se letos už nevrátí“ nemá v oficiálních datech oporu. Co oporu má: přechod z babího léta do pozdního podzimu je letos rychlý, ale v historickém kontextu nijak výjimečný. Loni v říjnu 2025 klesala minima pod nulu na řadě stanic už v první říjnové dekádě.
Podzim v Česku prostě přepíná rychle. Letos to ucítíme mezi středou a pátkem.