Ani meteorologové tohle nečekali: Počasí se brzy výrazně změní, svět něco takového ještě nezažil

11. září 2025 vydalo americké Národní centrum pro klimatické předpovědi (NOAA) rutinní diagnostickou zprávu. Pacifik se chladil, pravděpodobnost La Niña pro nadcházející zimu činila 71 procent a nikdo v té chvíli nemluvil o žádném El Niñu. O devět měsíců později, 11. června 2026, tatáž instituce vyhlásila El Niño Advisory a dala 63% šanci, že teploty v klíčové oblasti Niño 3.4 překročí hranici +2,0 °C, práh, který NOAA klasifikuje jako „velmi silné“ El Niño. Tak rychlý obrat v jednom cyklu ENSO nemá v moderních záznamech srovnání.

Devět měsíců, které změnily výhled

Časová osa vypadá jako scénář, který by sezónní modely ještě před rokem označily za nepravděpodobný:

• 11. září 2025, NOAA La Niña Watch: 71 % šance na La Niña pro říjen až prosinec, 54 % pro prosinec až únor. Portál Severe Weather Europe ve stejném týdnu stavěl celou prognózu zimy 2025/2026 na slabé La Niña.
• 9. dubna 2026, NOAA přepíná na El Niño Watch: 61 % šance vzniku El Niña v květnu až červenci 2026. Rozsah možných výsledků je ale stále obrovský, od neutrálu po velmi silnou epizodu.
• 11. června 2026, El Niño Advisory. Jev oficiálně existuje a má sílit přes léto a podzim.
• Srpen 2026, WMO hlásí téměř stoprocentní pravděpodobnost setrvání do zimy 2026/2027 a mluví o velmi silném vrcholu do konce roku.

Klíčovým motorem obratu byly teplé vodní masy nahromaděné pod hladinou do hloubky 300 metrů a opakované epizody západních větrů, které oslabily pasáty a vytlačily teplou vodu na východ. Právě tyto nárazové západní větry přišly dřív a silněji, než modely na podzim 2025 předpokládaly.

Proč to nikdo neviděl dřív

Meteorolog Dominik Jung, jehož analýzy pro Frankfurter Rundschau patří k nejsledovanějším v německojazyčném prostoru, v dubnu 2026 výslovně upozorňoval na takzvanou jarní předpovědní bariéru, období, kdy sezónní modely ENSO ztrácejí přesnost a kdy se teprve rozhoduje, jestli počáteční signál přeroste v plnohodnotnou epizodu. Ještě v polovině dubna připouštěl celé spektrum od neutrálu po super El Niño. Nešlo o selhání předpovědí. Šlo o známé strukturální omezení: jaro je pro Pacifik nejhůře čitelné období roku.

Jakmile se bariéra v květnu a červnu prolomila, jistota rostla strmě. Met Office v září 2026 už psal o možné „téměř rekordní“ až „rekordní“ události a některé modelové běhy mířily nad +3,0 °C v oblasti Niño 3.4. Pro kontext: tři dosud nejsilnější El Niña (1982/83, 1997/98 a 2015/16) jsou podle studie archivované NOAA statisticky nerozlišitelná. Pokud by modely měly pravdu, rok 2026/2027 by se od nich odpoutal.

Co to znamená pro Česko

Je potřeba říct jasně: přímý vliv ENSO na střední Evropu je slabý. Opakují to ČHMÚ, Met Office i Jung. Místní počasí u nás řídí severoatlantická cirkulace a synoptická situace nad Evropou, ne teplota vody u pobřeží Peru.

Reálná zima 2025/2026, ta, která proběhla ještě v éře slabé La Niña a neutrálu, to potvrdila. ČHMÚ ji hodnotil jako nadprůměrně teplou (o 0,5 °C nad normálem) a srážkově chudou (68 % normálu). Přesto měl leden výrazný mrazivý blok, na stanici Šenov ležel sníh nepřetržitě od 30. prosince do 5. února a na Blatném vrchu naměřili 18. února 132 centimetrů. Konec února naopak přinesl teploty až 20,7 °C v Českých Budějovicích. Žádná „bezprecedentní El Niño zima“ se nekonala, protože žádné El Niño v tu dobu neexistovalo.

Pro nadcházející zimu 2026/2027 Met Office naznačuje vyšší pravděpodobnost vlhčího, větrnějšího a mírnějšího pozdního podzimu a začátku zimy v severozápadní Evropě. Zároveň připouští, že oslabení stratosférického polárního víru může ve druhé polovině zimy přinést chladnější vpády. Ale jde o pravděpodobnosti, ne o jistoty, a pro Česko je signál ještě slabší než pro Británii.

Skutečný příběh: rychlost, ne katastrofa

Nejpozoruhodnější na celé situaci není apokalyptický scénář, ale tempo. Pacifik přešel z chladné do teplé fáze za méně než rok. Modely, které v září 2025 počítaly s La Niña, musely být o půl roku později přepsány od základu. A pokud El Niño skutečně dosáhne hodnot nad +2,0 °C, globální důsledky budou hmatatelné: vyšší riziko sucha v Austrálii a jihovýchodní Asii, intenzivnější srážky v Jižní Americe, další tlak na globální teplotní rekordy.

Pro Česko to neznamená jednu konkrétní katastrofu. Znamená to, že klimatický systém dokáže překvapit i ty, kdo ho sledují každý den, a že sezónní předpovědi mají hranice, které žádný model zatím nepřekonal.