Vánoční stromky na plantážích uschly, některé vůbec nevyrostly. Pěstitelé prozradili, kolik si Češi letos připlatí

Pavel Burda z Písecka letos řezal zhruba třetinu toho, co obvykle. Z běžných tří až pěti tisíc kusů na osmi hektarech mu zbylo tak málo, že prakticky škrtl velkoobchod. Poškozené stromky plánuje dopěstovat do dalších sezon, jenže jedle kavkazská roste do prodejní výšky deset až patnáct let. Jedna špatná sezona se tak neřeší dosadbou na příští Vánoce, řeší se dekádu.

Co letos stromkům ublížilo

Sdružení pěstitelů vánočních stromků ve své tiskové zprávě z října 2025 pojmenovalo hlavního viníka: pozdní květnové mrazy, které spálily čerstvé výhony jedlí právě v nejcitlivější fázi rašení. Zasáhly nejen české plantáže, ale i klíčové dovozní zdroje v Dánsku a Polsku.

Sucho přitom nezmizelo ze hry, fungovalo spíš jako chronický stres v pozadí. Podle vyhodnocení CzechGlobe/Intersucho trpěly v roce 2025 vodním deficitem zejména jižní a západní Čechy, podprůměrnou produkční kondici hlásila i střední Morava. Mráz stromky poškodil akutně, sucho je oslabovalo dlouhodobě. Výsledek: lokální výpadky produkce, ne celoplošný kolaps.

Kolik si Češi připlatili

Oficiální odhad sdružení hovořil o zdražení kolem pěti procent. Realita na plantážích byla pestřejší:

• Jiří Šebesta na Klatovsku zdražil jedle asi o deset procent, borovici 180 cm ale ponechal za 599 Kč.
• Martin Lang na Písecku šel nahoru o pět až deset procent a letos nabízel kolem dvanácti tisíc stromků.
• Pavel Burda neměl co zdražovat, prostě měl výrazně méně kusů.

Tříletá cenová řada nejprodávanější kavkazské jedle 150–200 cm ukazuje postupný posun:

Na spodní hraně se cena mezi lety 2024 a 2025 nezměnila. Horní hranice poskočila o padesát korun. Střed pásma narostl zhruba o dvacet pět korun, to je zdražení, které samo o sobě nikoho nezruinuje, ale za tři roky se nakumulovalo přes deset procent.

Proč stromky na trhu přesto byly

Český trh s vánočními stromky stojí z devadesáti procent na kavkazské jedli. Smrk pichlavý tvoří asi pět procent, zbytek doplňují smrky ztepilé a borovice. Sdružení pěstitelů čítá 64 členů hospodařících na 719 hektarech plantáží, to není okrajový sektor, ale ani monopol na celý trh.

Klíčovou roli sehrál dovoz. V roce 2024 se do Česka dovezlo 590 tisíc stromků a letos se podle iROZHLASu dovezlo ještě víc. IKEA na sezonu 2025 objednala o 4 600 kusů více než rok předtím a prodej spustila 27. listopadu ve všech svých obchodních domech v Česku. OBI nabízelo řezané stromky od 20. listopadu do 23. prosince. Velké řetězce s vyšší poptávkou počítaly a objem trhu podržely.

Nedostatek tedy hrozil lokálně, u konkrétních pěstitelů se seškrtanými zásobami, ne plošně.

Kdy kupovat a za co

Hlavní vlna zájmu tradičně padá mezi 7. a 15. prosinec. Kdo chtěl český stromek z plantáže, konkrétní druh nebo symetrický kus, udělal dobře, když rezervoval dřív. Kdo řešil hlavně výdrž v bytě, mohl počkat blíž ke Štědrému dni, s rizikem menšího výběru.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Umělý stromek jako alternativa? Jednorázově vychází dráž. Rozpětí se pohybuje zhruba od 500 do 5 800 Kč; levnější model se ekonomicky „vrátí“ za jednu až dvě sezony proti dražší jedli, realistické napodobeniny spíš za několik let. Kdo ale kupuje smrk nebo borovici za čtyři sta korun, návratnost umělého stromu se protahuje výrazně.

Letošní sezona ukázala jednu věc jasně: vánoční stromek v Česku není ohrožený druh, ale jeho cena i kvalita jsou čím dál víc v rukou počasí. A počasí se neptá, jestli je prosinec.