Až 84 procent Evropanů chce zrušit střídání času. Teď se objevil plán, který by konečně mohl projít

Dvakrát ročně si miliony Evropanů přetáčejí hodiny a dvakrát ročně se vrací tatáž otázka: proč to ještě děláme? V létě 2018 se do online konzultace Evropské komise zapojilo rekordních 4,6 milionu lidí a 84 procent z nich odpovědělo, že přetáčení hodin chtějí zrušit. Komise reagovala legislativním návrhem, Evropský parlament ho podpořil, a pak se nestalo nic. Rada EU, tedy zástupci členských vlád, se dodnes nedohodla. Problém nikdy nebyl v tom, jestli přestat. Problém byl v tom, na jakém čase přestat. Právě na tuhle otázku se teď pokouší odpovědět aktualizovaný plán mezinárodní skupiny odborníků, který místo jedné volby „letní, nebo zimní?“ nabízí hotovou mapu trvalých pásem pro celý kontinent.

Proč se sedm let nic nedělo

Když Evropská komise v září 2018 navrhla konec střídání času, nechala na každém státu, zda si vybere natrvalo letní, nebo standardní čas. Znělo to demokraticky. V praxi to otevřelo Pandořinu skříňku. Sousední země se začaly bát, že skončí v odlišných pásmech: Německo v trvalém letním čase, Polsko ve standardním, Česko kdoví kde. Dopravci, logistici i finanční trhy varovali před chaosem.

Rada EU na společném postoji uvízla. Kvalifikovaná většina členských států nebyla a stále není na dosah. Komise mezitím zadala podpůrnou studii, která má být hotová do konce roku 2026. Oficiální stránka Rady EU k tématu dodnes uvádí lakonické konstatování: postoj nebyl přijat.

A tak se hodiny přetáčejí dál.

Co je na novém plánu jiného

Dokument, který se teď znovu dostal do oběhu, není oficiální legislativní návrh Evropské unie. Je to kolektivní pracovní materiál skupiny Barcelona Declaration / Time Use Initiative, poprvé sepsaný v roce 2022, aktualizovaný 18. března 2025. Mezi spolupracujícími odborníky figuruje mimo jiné Dietrich Henckel z berlínské Technické univerzity, ekonom dlouhodobě spojený s německou debatou o časové politice.

Klíčový posun oproti návrhu z roku 2018 spočívá v jednom slově: mapa. Autoři neříkají „zrušte střídání a vyberte si“. Říkají: tady jsou čtyři doporučená pásma pro celou EU, navržená tak, aby co nejlépe odpovídala slunečnímu času v dané zeměpisné délce. Konkrétně:

• UTC+0 — Portugalsko, Irsko a západ Španělska
• UTC+1 (CET) — Česko, Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko, Francie, Benelux, Skandinávie a další
• UTC+2 (EET) — Finsko, pobaltské státy, Rumunsko, Bulharsko, Řecko
• UTC+3 — Kypr a východní okraj EU

Tím se plán snaží neutralizovat hlavní obavu: že konec přetáčení hodin vytvoří nepředvídatelnou mozaiku pásem, která rozbije vnitřní trh. Podle autorů je právě předem dohodnutá struktura tím, co může odblokovat jednání v Radě.

Co by to znamenalo pro Česko

Pro Čechy by návrh paradoxně přinesl méně dramatickou změnu, než si mnozí představují. Česko by zůstalo v CET/UTC+1, tedy v tom, čemu dnes říkáme „zimní čas“. Žádné přesouvání do nového pásma, žádný trvalý letní čas. Prostě by odpadly oba každoroční skoky, březnový dopředu i říjnový dozadu.

Právě varianta trvalého standardního času má oporu i u českých vědců. Fyziologický ústav Akademie věd ČR už v roce 2019 doporučil permanentní standardní čas s odůvodněním, že ranní světlo lépe synchronizuje biologické hodiny, zlepšuje spánek a snižuje zdravotní rizika. Ministerstvo dopravy tehdy na workshopu shrnulo českou prioritu jednoduše: hlavně se domluvit se sousedy, ať máme stejný čas jako Německo, Rakousko, Polsko a Slovensko. Návrh Barcelona Declaration tuto podmínku splňuje, všechny čtyři sousední země řadí do téhož pásma.

Jenže realita je zatím jinde. Česká vláda 7. září 2026 schválila střídání letního a standardního času na dalších pět let, tedy až do roku 2031. Nejbližší přetočení hodin proběhne v neděli 25. října 2026 ve tři ráno. Krátkodobě se tedy nic nemění.

Proč to stále není za dveřmi

Plán má lepší odpověď na dosavadní pat než cokoli, co bylo na stole od roku 2018. Ale odpověď v pracovním dokumentu a odpověď v unijním zákoně jsou dvě různé věci.

Aby střídání času skutečně skončilo, musí se pohnout legislativní proces: Rada EU přijme společný postoj, dohodne finální text s Evropským parlamentem a členské státy ho implementují. Komise zatím čeká na výsledky podpůrné studie a mluví o potřebě konsenzu. Akční plán Barcelona Declaration pro období 2024–2026 sice výslovně žádá Evropskou radu, aby konec střídání času odsouhlasila do roku 2026, ale politická vůle dvaceti sedmi vlád se nedá objednat z jednoho PDF.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podle nás má tento návrh jednu zásadní přednost: přesouvá debatu z nekonečného sporu „letní vs. zimní“ na konkrétní geografickou logiku. Místo aby se každý stát rozhodoval sám a pak se všichni divili výsledku, dostávají předem mapu, na které vidí, kam patří. Je to elegantní řešení blokujícího detailu. Ale elegance sama o sobě legislativu nepohne.

Hodiny se v Česku budou přetáčet minimálně do roku 2031. Pokud ale někdy přestanou, je dost pravděpodobné, že to bude právě podle modelu, který tenhle plán popisuje: trvalý standardní čas, společný se sousedy, bez březnového budíku o hodinu dřív.