České důchody procházejí největší proměnou za řadu let. Jedněm stát přidá, druhým potichu sebere

Dvě změny, jedno datum. Kdo už penzi pobírá, uviděl v lednu na účtu víc. Kdo teprve do důchodu půjde, ten zatím nic nepocítil, a právě na to stát spoléhá. Parametry výpočtu nových penzí se rok po roce zpřísňují, ale tak pomalu a tak technicky, že to v běžném zpravodajství zanikne mezi titulky o valorizaci. Přitom jde o největší souběh důchodových změn za poslední dekádu: nová minimální penze, přepočítaný vzorec, chystané ocenění péče, sdílení příjmů mezi manžely a bonusy pro seniory nad osmdesát let. Všechno najednou, jen v různých termínech.

Lednové přidání: kdo dostal víc a kolik

Vláda schválila valorizaci důchodů od 1. ledna 2026 ve dvou složkách: základní výměra vzrostla o 240 korun na 4 900 korun, procentní výměra se zvýšila o 2,6 procenta. Podle webu vlády měl průměrný samostatně vyplácený starobní důchod stoupnout o 668 korun měsíčně. Statistiky ČSSZ potvrzují, že v červnu 2026 činil průměrný sólo starobní důchod 21 803 korun, předčasný pak 20 250 korun.

Zároveň se výrazně zvedlo minimum. Kdo pobíral starobní důchod nižší než 9 800 korun, dostal dorovnání: základní výměra 4 900 korun plus minimální procentní výměra 4 900 korun. Pro lidi s nejnižšími penzemi jde o citelný skok.

Jedno důležité „ale“: valorizace procentní výměry se plně netýkala části předčasných důchodců, kteří odešli po 30. září 2023 a do ledna 2026 ještě nedosáhli řádného důchodového věku. Těm stát zvýšil jen základní částku. Překvapení, které v tiskových zprávách snadno přehlédnete.

Vzorec, který tiše ubírá

Tady začíná ta méně viditelná strana reformy. Od roku 2026 se každý rok mění dva klíčové parametry pro výpočet nově přiznávaných důchodů:

• Zápočet osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice klesá z 99 % v roce 2026 na 90 % v roce 2035.
• Procento z výpočtového základu za každý rok pojištění klesá z 1,495 % v roce 2026 na 1,450 % v roce 2035.

Obě čísla vypadají nevinně. Jenže v součtu a po deseti letech dělají zásadní rozdíl. Vládní analýza dopadů (RIA) počítá s tím, že nově přiznávané důchody budou v cílovém roce 2035 relativně až o 8 procent nižší oproti původní trajektorii. Na jednoduchém modelu se stejnými výdělky a 45 lety pojištění to vychází na rozdíl zhruba 1 600 až 1 800 korun měsíčně, podle výše příjmů.

MPSV samo mluví o „postupných parametrických úpravách směřujících ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů“. Nikomu se nominálně nesníží už vyplácená penze. Stát jen rok po roce přitahuje šrouby u nových. Právě proto je změna tak málo čitelná: není to škrt, je to pomalejší růst. A rozložení do deseti let bylo zvoleno záměrně, aby nedošlo k „žádné skokové změně“, jak uvádí RIA.

Co přijde v roce 2027, a co je zatím jen plán

Druhá vlna změn má nabýt účinnosti 1. ledna 2027 a přinese několik novinek:

• Nové ocenění péče. Výchova prvních dvou dětí se promítne do výpočtu důchodu formou fiktivního příjmu, ne jen jako dosavadní výchovné. Současně se má přestat valorizovat samotná částka výchovného.
• Sdílení vyměřovacích základů mezi manžely. Dobrovolný nástroj, který umožní párům vyrovnat rozdíly v příjmech pro účely výpočtu důchodu. Vyžaduje společné prohlášení na předepsaném tiskopisu s úředně ověřenými podpisy, podané nejpozději v den žádosti o důchod prvního z manželů.
• Věkové bonusy. Podle novely, kterou MPSV představilo v létě 2026, mají senioři od 80 let dostávat automatický příplatek 500 korun měsíčně.
• Motivace pro pracující důchodce. Zaměstnancům v důchodu se má důchod zvyšovat automaticky, u OSVČ na žádost.

A pak je tu zastropování důchodového věku na 65 letech. To je součástí programového prohlášení vlády, MPSV ho plánuje do další novely s účinností od roku 2028. K září 2026 ale nejde o platné právo, zatím je to politický závazek.

Kdo je vítěz a kdo poražený

Hrubé dělení je prosté. Současní důchodci jsou na tom lépe: dostali valorizaci, lidé s nejnižšími penzemi pocítili zvýšení minima, a pokud se dožijí osmdesáti, čeká je bonus. Budoucí důchodci, tedy všichni, kdo teprve požádají o penzi od roku 2026 dál, vstupují do systému s přísnějším vzorcem. Čím později odejdou, tím přísnější parametry.

Samotné čekání s žádostí o důchod přitom nic nevyřeší. Parametry se zhoršují každý rok, takže pouhé odložení data přiznání bez další práce situaci nezlepší. Co pomáhá, je skutečná delší pojištěná činnost: víc odpracovaných let, vyšší příjmy do vyměřovacího základu, menší krácení za předčasnost. Prakticky: vyplatí se pracovat déle, ne jen žádat později. Kdo si chce spočítat vlastní situaci, může využít důchodovou kalkulačku ČSSZ.

Oficiální RIA přiznává ještě jeden nepříjemný detail: kombinace obou parametrických změn sice má „nejvyrovnanější distribuční efekt“ napříč příjmovými skupinami, ale relativně citelněji dopadá na lidi s nižšími příjmy. Právě ti, kteří si myslí, že se jich reforma netýká, ji nakonec pocítí nejvíc.

Stát jednou rukou přidává a druhou přitahuje. Obojí dělá podle zákona, obojí komunikuje, jen to první je slyšet mnohem víc.