Babiš dostal naloženo z Bruselu v přímém přenosu. Svěřenské fondy podle Komise nestačí, Agrofert má problém

Pondělní polední briefing v bruselském sídle Komise trval jen pár minut, ale jeho dopad se bude počítat v milionech eur. Mluvčí Evropské komise Louise Bogeyová před kamerami potvrdila, že Andrej Babiš se podle „důkladného posouzení“ nachází v potenciálním střetu zájmů při správě kohezních i zemědělských fondů EU, a že trust, do kterého premiér vložil akcie Agrofertu, situaci „dostatečně neřeší“. Babiš reagoval po svém: řekl, že ho to „nezajímá“, Agrofert nevlastní a nikdy už vlastnit nebude. Jenže Brusel tentokrát nemluví jen do větru. Den předtím oznámil dočasné pozastavení proplacení 3,18 milionu eur z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova za druhé čtvrtletí 2026. A to je teprve začátek.

Dva fondy, dva režimy, jeden problém

Klíčové je rozlišit, kde už peníze stojí a kde zatím tečou dál. Zemědělské dotace v EU proudí dvěma kanály:

• EZFRV (fond pro rozvoj venkova): tady Komise proplacení přerušila. Částka 3,18 milionu eur odpovídá refundacím za druhé čtvrtletí 2026 a zůstane zmrazená, dokud Brusel věc neuzavře.
• EZZF (záruční fond, přímé platby): ty zatím běží beze změny.

U kohezních fondů je situace jiná, ale ne méně nepříjemná. Komise už od jara požaduje, aby české úřady do žádostí o proplacení vůbec nezařazovaly výdaje spojené s Agrofertem a dalšími subjekty přičitatelnými Babišovi. Ministerstvo pro místní rozvoj ve sněmovně v červnu uvedlo, že v programech, které samo řídí, Agrofert ani spřízněné firmy SynBiol a Hartenberg mezi žadateli nefigurují. Těžiště sporu tak leží hlavně v zemědělských penězích. Ale princip je univerzální: pokud české orgány pošlou do Bruselu sporný nárok a ten bude zamítnut, náklad zůstane na českém rozpočtu.

Proč trust nestačí, a co by stačilo

Babišova obhajoba stojí na jednoduché tezi: 22. prosince 2025 vznikl RSVP Trust, 20. února 2026 do něj přešly akcie Agrofertu, premiér tedy nemá vliv ani prospěch. Agrofert na svém webu tvrdí, že nový akcionář je na Babišovi nezávislý. Státní zemědělský intervenční fond na jaře tuto argumentaci přijal.

Komise ne. A její logika je čitelná ze starších auditních závěrů, které podrobně rekapituloval i Nejvyšší správní soud: Bruselu nevadí název nástroje, ale to, zda zakladatel zachovává přímý či nepřímý rozhodující vliv, možnost personálních zásahů, rodinné veto nebo otevřenou cestu zpět k ekonomickému prospěchu. Detailní právní rozbor aktuálního RSVP Trustu Komise nezveřejnila, ale závěr je jednoznačný: fond situaci dostatečně neřeší.

Co by tedy stačilo? Veřejný checklist neexistuje, ale z logiky článku 61 finančního nařízení EU a doporučení OECD vyplývá jediné: skutečné odříznutí vlivu i budoucího prospěchu. Typově prodej majetku, úplný odprodej podílů nebo skutečně slepý trust, tedy struktura, kde zakladatel opravdu neví, co se s jeho majetkem děje, a nemůže do ní zasáhnout. Pouhé formální přeskládání vlastnictví nestačilo v letech 2018–2022 a nestačí ani teď.

Časová osa: proces, ne přepadení

Zářijové vystoupení nepřišlo z ničeho. Časová osa ukazuje systematický postup:

• 9. prosince 2025: Babiš znovu jmenován premiérem.
• 22. prosince 2025: vznik RSVP Trustu.
• 20. února 2026: vložení akcií Agrofertu do trustu.
• 11. března 2026: generální ředitelství pro zemědělství (DG AGRI) zahajuje šetření.
• 20. května 2026: dopis Komise českým úřadům.
• 5. června 2026: první veřejné upřesnění na tiskovém briefingu.
• 7. září 2026: oznámení o přerušení části refundací.
• 8. září 2026: veřejné potvrzení závěru o střetu zájmů.

Půl roku korespondence, tři veřejná vystoupení, jedno zmrazení peněz. Nic z toho nenasvědčuje politickému načasování napojenému na volební kalendář. Jde o pokračování sporu, který má kořeny hluboko v minulém desetiletí.

Co to znamená pro Česko

Komise nemůže Babišovi zakázat výkon funkce premiéra, to je věc českého ústavního rámce. Její pravomoc je rozpočtová a kontrolní. Ale právě proto je tak účinná. Pokud budou české odpovědi dál neuspokojivé, může následovat formální audit a následné neproplacení nebo vymáhání zpět. Finanční rána by v první fázi dopadla na český státní rozpočet.

Pro Babišovo pevné voličské jádro je kauza snadno čitelná jako další střet s Bruselem. Jenže 3,18 milionu eur už není abstraktní hrozba. Jsou to reálné peníze, které český rozpočet nedostane, dokud premiér nepřesvědčí Komisi, že jeho most zpět k Agrofertu je skutečně přerušený, ne jen přemalovaný.