Vláda schválila novou minimální mzdu. Od ledna si 181 tisíc lidí polepší o 2 500 korun měsíčně

Kdo čekal, že si od ledna 2026 polepší o dva a půl tisíce, musí počítat s menším číslem: přidáno bylo 1 600 korun, tedy z 20 800 na 22 400 korun. Přesto jde o růst zhruba o 7,7 %, což výrazně překonává tehdejší inflační výhled ministerstva financí, které pro rok 2026 počítalo s průměrnou inflací 2,3 %. Skutečný skok o 2 500 korun, na 24 900 korun měsíčně, přijde podle MPSV až od ledna 2027 a právě k tomuto navýšení se váže i údaj o přibližně 181 tisících dotčených zaměstnanců, který vychází z dat Informačního systému o průměrném výdělku.

Jak se vlastně minimální mzda počítá

Od roku 2025 už v Česku neplatí každoroční podzimní vyjednávání o konkrétní částce. Vláda Petra Fialy 18. září 2024 schválila nařízení č. 285/2024 Sb., které stanovilo koeficienty pro roky 2025 a 2026, konkrétně 0,422 a 0,434. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak jednoduše vynásobí koeficient predikcí průměrné mzdy, kterou dodá ministerstvo financí.

Pro rok 2026 vypadal výpočet takto: predikovaná průměrná mzda 51 497 korun × koeficient 0,434 = 22 349,70 koruny. Zákon ukládá zaokrouhlení na celé stokoruny nahoru, výsledek je tedy 22 400 korun. Konkrétní částku MPSV vyhlásilo 16. září 2025; nešlo tedy o nové vládní rozhodnutí, ale o technický dopočet podle předem daného vzorce. To je zásadní posun: minimální mzda už nevzniká z politického handlu, ale z předvídatelného mechanismu s jasným cílem dostat poměr minima k průměrné mzdě na 47 % do roku 2029.

Co se mění kromě výplaty

Nová hranice 22 400 korun se promítá i tam, kde to člověk na první pohled nečeká:

• Daňový bonus – nárok na něj má zaměstnanec, jehož roční příjem dosáhne šestinásobku minimální mzdy, tedy 134 400 korun. V měsíčním zúčtování stačí polovina minima, tedy 11 200 korun.
• Zdravotní pojištění – minimální vyměřovací základ zaměstnance se rovná minimální mzdě. Kdo pracuje na zkrácený úvazek a nedosáhne na 22 400 korun, musí rozdíl doplatit, případně ho hradí zaměstnavatel.
• Sociální dávky – ty se běžně odvozují od životního a existenčního minima, nikoli od minimální mzdy. Přímý dopad na příspěvek na bydlení nebo přídavek na dítě tedy nečekejte.

Důležitá terminologická změna: od ledna 2025 se v soukromém sektoru už neuplatňuje zaručená mzda. Zůstal pouze zaručený plat ve veřejných službách a správě, kde jsou pro rok 2026 čtyři úrovně, od 22 400 přes 26 880 a 31 360 až po 35 840 korun podle skupiny prací.

Česko v evropském srovnání

Podle Eurostatu k 1. lednu 2026 vypadá srovnání minimálních mezd v regionu takto:

Po přepočtu na paritu kupní síly se Česko dostalo nad hranici tisíc PPS, ale stále zůstává v nižší střední skupině unijních zemí. Slovensko jsme těsně předstihli nominálně i reálně. Na Polsko ale ztrácíme přes dvě stě eur, a to je země, která ještě před deseti lety měla minimum nižší než Česko.

Jak poznat, že vám zaměstnavatel přidal správně

Při plném čtyřicetihodinovém úvazku nesmí hrubá mzda klesnout pod 22 400 korun měsíčně, respektive 134,40 koruny za hodinu. Při kratším úvazku se minimum poměrně krátí, na dvacet hodin týdně připadá 11 200 korun. Do porovnání se přitom nezapočítávají příplatky za přesčas, práci ve svátek, v noci, o víkendu ani za ztížené pracovní prostředí. Pokud zaměstnavatel rozdíl nedorovná, Státní úřad inspekce práce doporučuje podat podnět ke kontrole; možná je i písemná výzva zaměstnavateli nebo soudní cesta.

Rok 2026 přinesl skromnější přidání, než jaké slibují titulky o 2 500 korunách; ten skok teprve přijde. Důležitější než samotná částka je ale systémová změna: minimální mzda v Česku poprvé vzniká podle vzorce, ne podle nálady u jednacího stolu.