Nenechte se znervóznit, vzkázal Babiš důchodcům. Slíbil jim podstatně vyšší penze, slibuje přilepšení až o 590 Kč

Andrej Babiš se v nedělním videu na sociálních sítích obrátil přímo na seniory. „Nenervózněte se,“ řekl do kamery a přislíbil, že vláda může jít s valorizací penzí výrazně výš, než kolik vyplývá z technického návrhu ministerstva práce. Konkrétně zmínil variantu až 2,7 %, což u průměrného starobního důchodu kolem 21 800 korun vychází přibližně na 590 korun měsíčně. Ve stejném výstupu ale přiznal klíčový detail: „My o tom ještě budeme rozhodovat.“ Mezi slibem a hotovou věcí tak leží několik měsíců vyjednávání, koaliční dohoda a rozpočet se schodkem 389 miliard.

Dvě čísla na jednom stole

Na stole dnes leží dvě varianty. Tu první připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí a poslalo ji do meziresortního připomínkového řízení. Počítá se zvýšením základní výměry z 4 900 na 5 200 korun, tedy o rovných 300 korun měsíčně. Procentní výměra by se neměnila. Průměrný starobní důchod by tak podle materiálu MPSV vzrostl na 22 192 korun.

Druhou variantu otevřel politicky sám premiér. Ministr práce Aleš Juchelka ji v rozhovoru pro Novinky.cz popsal jako prostor, v němž se vláda může pohybovat, až do stropu 2,7 %. Třísetkorunový návrh označil za částku, kterou „museli ze zákona dát do připomínkového řízení“. Vyšší varianta je otázkou koaliční dohody.

Důležitý detail: 590 korun není paušál, který by dostal každý důchodce stejně. Jde o orientační průměr u starobní penze. Konkrétní přidání by se lišilo podle individuální výše důchodu, protože procentní navýšení se počítá z procentní výměry, která je u každého jiná.

Co to stojí a kdo platí

Rozdíl mezi oběma variantami není jen politický, má tvrdé rozpočtové kontury. Juchelka vyčíslil, že posun z 300 na zhruba 590 korun by stál státní kasu navíc asi 7,8 miliardy korun nad už rozpočtovanou zákonnou valorizaci. Celkové výdaje na důchody přitom v rozpočtu pro rok 2027 dosahují přibližně 740 miliard a meziročně rostou o 19,2 miliardy.

Vláda sama přiznává, že deficit je vysoký. Na tiskové konferenci po jednání vlády z konce srpna zaznělo, že rozpočet zatím počítá se zákonnou valorizací, tedy s tou nižší variantou. Kde by se vzalo dalších téměř osm miliard, zatím nikdo konkrétně nepojmenoval.

Bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok v rozhovoru pro Radiožurnál varoval před „vyprazdňováním limitů zadlužování“ a inflačními tlaky z veřejných peněz. Babiš naopak ve stejném období kritizoval ČNB za příliš vysoké sazby; repo sazba stojí na 3,75 %, zatímco ECB drží depozitní sazbu na 2,25 %. Spor o důchody se tak prolíná s širší debatou o tom, co víc ohrožuje domácnosti: rozpočtové utrácení, nebo přísnější měnová politika.

Srovnání s loňskem a výhled dopředu

Loňská řádná valorizace pro rok 2026 přinesla průměrnému starobnímu důchodu přidání o 668 korun měsíčně, kombinací zvýšení základní výměry o 240 korun a procentní výměry o 2,6 %. I ta vyšší Babišova varianta kolem 590 korun by tedy byla pod loňským přidáním. Varianta +300 korun je méně než poloviční. Právě tento propad živí nervozitu seniorů.

Babiš navíc naznačil „podstatně vyšší“ důchody v letech 2028 a 2029. Oporou má být připravovaná změna valorizačního vzorce: MPSV chce do výpočtu vrátit silnější vliv reálných mezd, konkrétně 50 % růstu reálné mzdy místo dosavadní třetiny, a rozšířit věkové přídavky po osmdesátce. Juchelka ale sám upozornil, že reálné mzdy se zatím nevrátily na úroveň před inflační epizodou, takže plný efekt se může projevit až s odstupem.

Veřejně se proti navyšování nad zákonný mechanismus ozval Vladimír Pikora za Motoristy, podle něhož mají důchody růst podle zákona, ne podle aktuální politické nabídky. Babiš své kritiky blíže nekonkretizoval.

Na co se mohou senioři připravit

Definitivní rozhodnutí má padnout v září, kdy vláda musí vydat nařízení, aby Česká správa sociálního zabezpečení stihla technicky připravit lednové výplaty. Do té doby platí jediná jistota: valorizace od ledna 2027 proběhne. Otázka je jen její výše.

Valorizace se přitom netýká jen starobních penzí. Návrh MPSV zahrnuje i invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. V Česku pobírá některý z těchto důchodů 2,83 milionu lidí. Minimální starobní důchod by ve variantě +300 korun vzrostl z 9 800 na 10 400 korun.

Pro plánování rodinného rozpočtu je dnes bezpečnější počítat s přidáním 300 korun. Částka 590 korun zůstává stropem politické vůle, nikoli hotovým rozhodnutím, ale testem, zda koalice krátce před finalizací rozpočtu koupí důchodcům nadstandard nad vlastní technický návrh.