V Brně může být v září 34 °C. Norští meteorologové vydali předpověď, která se zásadně liší od české

Dva zdroje, dvě čísla, dvě míry odvahy. Zatímco automatická předpověď norské služby Yr.no, citovaná serverem TN.cz, vykresluje pro první zářijový víkend v Česku tropický scénář (31 °C v Praze a 34 °C v Brně), ČHMÚ se drží obecnějšího výhledu bez ostrých teplotních špiček. Nejde o souboj dvou národních meteorologií. Jde o střet dvou zcela odlišných přístupů k tomu, co a kdy říct veřejnosti.

Co přesně ukazuje norská předpověď

Podle přepisu tehdejší předpovědi Yr.no měla teplota v Praze gradovat z 28 °C v pátek přes 31 °C v sobotu na zhruba 30 °C v neděli. Brno mělo být ještě teplejší: 27 °C v pátek, 32 °C v sobotu a vrchol 34 °C v neděli, ovšem už s deštěm a bouřkami, které by horkou epizodu ukončily.

ČHMÚ ve stejné fázi hovořil o návratu letních teplot na začátku září. Žádná konkrétní tropická maxima, žádné denní špičky pro jednotlivá města. Formulace typu „očekáváme letní charakter počasí“ je pro český ústav na delším horizontu typická. A má k tomu důvod.

Proč se čísla tak liší

Rozdíl neleží v tom, že by jedna strana čekala vedro a druhá podzim. Obě předpovědi směřují k nadprůměrně teplému začátku září. Klíčový je způsob, jakým k číslu dospějí, a jak daleko dopředu si troufnou ho zveřejnit.

• Yr.no pro lokality mimo severský region používá automatický výstup z globálního modelu ECMWF. Bez ruční editace meteorologem. Model vyplivne číslo, web ho zobrazí. Podle technické dokumentace Yr je předpověď pro „zbytek světa“ čistě strojový produkt.
• ČHMÚ kombinuje globální data s vlastním regionálním modelem ALADIN, který běží čtyřikrát denně s horizontálním krokem 2,3 km a předpovědí do 72 hodin. Na delší horizont ústav záměrně formuluje opatrněji, sám uvádí, že „dosti přesná předpověď“ platí zhruba na pět dní a nad deset dní jde spíš o charakter počasí než o konkrétní denní maxima.

Yr navíc u své 21denní předpovědi výslovně zdůrazňuje rostoucí nejistotu a trendovou povahu výhledu. Jenže běžný uživatel vidí na webu jedno číslo (34 °C) a bere ho jako hotovou věc.

Je 34 °C v září vůbec reálné?

Klimatologicky ano. Absolutní zářijový rekord pro Česko drží Javorník: 37,4 °C naměřených 1. září 2015. Na jižní Moravě padlo historické maximum 37,1 °C ve Valticích už 9. září 1955. Hodnota 34 °C by tedy nebyla rekord, ale rozhodně by šlo o výrazně nadprůměrný den, typ počasí, který se v září objeví jen několikrát za dekádu.

Zajímavý je zpětný pohled. Měsíční zpráva ČHMÚ za září 2025 ukazuje, že v Jihomoravském kraji dosáhlo měsíční maximum jen 30,2 °C (Lednice, 21. září), v Praze a Středočeském kraji 30,3 °C. Tropických dnů bylo v celém měsíci jen tři, celkové maximum 32,3 °C naměřily České Budějovice 20. září. Scénář 34 °C pro Brno se v reálných datech neobjevil.

Komu věřit a kdy

Otázka „norská, nebo česká předpověď?“ je špatně položená. Yr.no je seriózní veřejná služba Norského meteorologického institutu a norské veřejnoprávní televize NRK, pokrývající zhruba 12 milionů míst na planetě. Ale sama přiznává, že severský a arktický region je její prioritou, tam jsou předpovědi nejpřesnější a nejčastěji aktualizované.

Pro české podmínky platí jednoduchý návod:

• Více než týden dopředu: Berte obě předpovědi jako signál trendu, ne jako přesné číslo. Yr i ČHMÚ to samy říkají.
• 3–5 dní dopředu: Lokální servis ČHMÚ s modelem ALADIN má pro střední Evropu větší rozlišení a lidskou interpretaci. Yr je užitečný jako druhý modelový hlas.
• 48 hodin před akcí: Teprve tady má smysl plánovat program podle konkrétních maxim.

Pozor na kalendář

V rešerši se objevil chronologický rozpor, který stojí za zmínku. Formulace „úterý 1. září“ z citovaného zdroje neodpovídá roku 2025, protože 1. září 2025 připadá na pondělí. Na úterý vychází až 1. září 2026. Článek TN.cz se stejnými hodnotami 31/34 °C byl publikován 29. srpna 2026. Kdo si plánuje víkend podle těchto čísel, měl by si ověřit, ke kterému roku se předpověď skutečně vztahuje.

Přesné tropické maximum na začátku září zůstává v Česku klimatologicky možným, ale vzácným scénářem. Jedno číslo z automatického modelu ho nedělá jistotou, dělá ho otázkou, na kterou definitivně odpoví až teploměr.