ČHMÚ zveřejnil novou předpověď na září. Nejdřív se vrátí vedra, pak přijde ochlazení. Známe přesný termín obratu

Kdo plánuje poslední letní výlet, má na něj ještě necelé dva týdny. Výhled ČHMÚ rozděluje nadcházející čtyři týdny do dvou výrazně odlišných bloků: teplejší konec srpna s prvním zářijovým týdnem a citelně chladnější druhou část, která začíná právě 7. září. Nejde o překvapivý vpád podzimu, spíš o návrat k hodnotám, které září běžně přináší. Ale pro kohokoli, kdo si chtěl protáhnout léto, je to jasný signál: hodiny tikají.

Co přesně ČHMÚ předpovídá

Měsíční výhled ČHMÚ pracuje s týdenními průměry pro celé Česko. Pro období 24. srpna až 6. září uvádí průměrná denní maxima kolem 24 °C a noční minima kolem 12 °C. Od týdne 7.–13. září se obě hodnoty posouvají zhruba o 3 °C níž, maxima na 21 °C, minima na 9 °C. Stejný chladnější režim pak pokračuje i v týdnu 14.–20. září.

Srážkově mají být jednotlivé týdny průměrné nebo slabě podprůměrné. Celý čtyřtýdenní blok vychází teplotně jako průměrný až mírně nadprůměrný, žádný extrém ani jedním směrem.

Důležitý detail: výhled nezačíná až zářím, ale už 24. srpna. Takže i poslední srpnový týden patří do teplejší fáze a dá se na něj počítat při plánování.

Pondělí 7. září jako praktický milník

Když ČHMÚ mluví o obratu, nemyslí tím konkrétní den, kdy přejde studená fronta. Měsíční výhled pracuje s týdenními bloky a celostátním průměrem, neumí zachytit ani regionální rozdíly, ani denní výkyvy. Přesto je pondělí 7. září nejpřesnější datum, které z tohoto produktu lze vyčíst. Od něj začíná první ze dvou chladnějších týdnů.

Co to znamená v praxi:

• Do 6. září – nejbezpečnější okno pro koupání, horské túry za stabilního počasí a vše, co vyžaduje letní teploty.
• Od 7. září – rozumné počítat s podzimnějším režimem. Ne nutně konec každého teplého dne, ale výrazně menší šance na stabilní horko.

Formulace „vedra ke 30 °C“ se v samotném měsíčním výhledu neobjevuje. Průměrná maxima kolem 24 °C znamenají, že jednotlivé dny mohou být i teplejší, ale garantovat tropické hodnoty z tohoto typu předpovědi nelze. Na to by bylo potřeba sáhnout po kratší, denní předpovědi.

Jak moc se dá výhledu věřit

ČHMÚ sám uvádí orientační úspěšnost měsíčního výhledu: zhruba 75 % u teplot a kolem 65 % u srážek. Detailní předpověď po jednotlivých dnech je spolehlivá přibližně na pět až sedm dní dopředu; za horizontem deseti dnů jde hlavně o charakter počasí, ne o konkrétní čísla.

Výhled se navíc aktualizuje jednou týdně. Může se tedy ještě posunout, jak v načasování, tak v intenzitě. Copernicus u evropských sezónních předpovědí výslovně upozorňuje, že podzimní signály jsou zde méně spolehlivé než v tropických oblastech, kde modely mají silnější oporu v teplotě oceánu.

V praxi to znamená jediné: týden od 7. září je solidní orientační bod, ne závazný jízdní řád.

El Niño v pozadí, ale ne jako spínač

Letošní rok má ještě jednu zvláštnost. Podle NOAA i WMO se El Niño vyvíjí a pro období září až listopad 2026 mu obě instituce přisuzují prakticky stoprocentní pravděpodobnost. Jde o silný globální faktor, ovlivňuje rozložení tepla v atmosféře, posouvá proudění, mění srážkové vzorce.

Pro Evropu je ale jeho dopad výrazně méně přímočarý než třeba pro jihovýchodní Asii nebo západní pobřeží Ameriky. ECMWF zdůrazňuje velkou variabilitu evropských výsledků v jednotlivých letech s El Niño. Jinými slovy: El Niño je letos relevantní kulisa globálního systému, ale samo o sobě nevysvětluje konkrétní zářijový obrat v Česku. Ten je spíš důsledkem běžné sezonní dynamiky: po teplém jihozápadním proudění, které letos opakovaně přinášelo horký vzduch ze Španělska, přichází změna synoptické situace a příliv chladnějšího vzduchu od severozápadu.

Proč nejde o předčasný podzim

Ochlazení od 7. září může na první pohled působit jako brzký konec léta. Data ČHMÚ ale ukazují opak. Celé čtyřtýdenní období 24. srpna až 20. září vychází teplotně průměrně až mírně nadprůměrně. Pokles ve druhé polovině není anomálie, je to návrat k hodnotám, které první polovina září v Česku běžně mívá. Letní okno se letos nekrátí, jen se po něm vrací normál.

iZdroj fotografie: Foto: Jebulon – CC0 1.0

Na jihu Evropy přitom letní charakter vydrží podstatně déle. Středozemní moře dosahuje nejvyšších teplot vody obvykle v polovině srpna a teplá hladina pak dál zásobuje atmosféru energií. Letos navíc Copernicus hlásí rekordně vysoké povrchové teploty středomořské vody. Pro Česko ale platí jiná pravidla, jsme o tisíc kilometrů severněji a o moře se opřít nemůžeme.

Kdo chce letošní léto ještě chytit za pačesy, má čas do 6. září. Pak přijde počasí, které září prostě dělá zářím.