Vláda mění platové tabulky od základu. Nejnižší tarif skočí na 24 900 Kč

Vláda mění platové tabulky od základu. Nejnižší tarif skočí na 24 900 Kč, odbory mluví o revoluci v odměňování

Nejnižší platový tarif ve veřejném sektoru dnes činí 14 760 Kč. Od ledna 2027 má být 24 900 Kč, tedy skok o téměř 69 procent.

i Zdroj fotografie: Jan Beránek / Creative Commons / CC BY SA 4.0
                   

Sobotní jednání vlády s odbory a zaměstnavateli 24. srpna 2026 nepřineslo jen příslib dalšího přidávání. Ministr práce Aleš Juchelka a ministryně financí Alena Schillerová představili přestavbu celé konstrukce tabulkového odměňování, která se dotýká řádově stovek tisíc zaměstnanců veřejných služeb, správy a státní služby. Tři změny najednou: spodní tarif se má navázat na minimální mzdu, dvanáct platových stupňů se má zúžit na osm a postup podle praxe se má nově lámat po pěti letech místo dosavadních nepravidelných intervalů. Účinnost? Od 1. ledna 2027, pokud se reforma dostane do rozpočtu.

Systém, který platil pod vlastním minimem

Aby bylo jasné, proč odbory sahají po slově revoluce, stačí otevřít platné znění nařízení vlády č. 341/2017 Sb. V základní příloze č. 1, té, která pokrývá úředníky, kulturu, technické a nepedagogické profese, začíná nejnižší tarif na 14 760 Kč. Minimální mzda přitom letos činí 22 400 Kč. I po dubnové valorizaci 2026 vláda sama přiznávala, že v tabulkách zůstává 76 tarifů pod minimální mzdou a 254 pod nejnižší úrovní zaručeného platu.

Co to znamenalo v praxi? Zaměstnavatelé museli dorovnávat zákonné minimum z peněz určených na osobní příplatky a odměny. Motivační složka platu tak plnila funkci záplaty, ne odměny za výkon. Jiří Horecký z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů to na tiskové konferenci shrnul jednou větou: v první tabulce je 75 procent částek pod minimální mzdou a zaručeným platem. Proto mluví o odvážném kroku.

Tři pilíře reformy

Návrh, který vláda odborům a zaměstnavatelům předložila, stojí na třech principech:

  • Podlaha navázaná na minimální mzdu. Žádný tarif nemá klesnout pod minimum. Navrhovaných 24 900 Kč vychází z koeficientu 0,446, který MPSV navrhuje pro výpočet minimální mzdy v roce 2027. Automatická vazba má zabránit opakování dnešní situace, kdy tarify po pár letech opět zaostávají.
  • Osm stupňů místo dvanácti. Dosavadní systém rozlišuje praxi v nepravidelných intervalech: do jednoho roku, do dvou, do čtyř, do šesti a tak dále až nad 32 let. Nově má jít o pravidelné pětileté kroky, přičemž poslední stupeň má oceňovat praxi nad 35 let.
  • Minimálně čtyřprocentní rozestup mezi třídami. Má zajistit, že vyšší kvalifikace se vždy projeví na výplatní pásce. Výjimku mají dostat pedagogové a akademičtí pracovníci, u nichž se čtyřprocentní pravidlo uplatňovat nemá.

Přesné tabulky po třídách a stupních zatím zveřejněny nebyly. Schillerová na tiskové konferenci řekla, že bez dohody o reformě nelze určit potřebný objem prostředků v rozpočtu, a bez rozpočtu nelze finalizovat čísla.

Koho reforma zasáhne nejvíc

Dopad se bude lišit podle toho, ve které tabulce člověk pracuje. Dnešní nástupní tarify ukazují, kde je tlak největší:

PřílohaKoho pokrýváDnešní minimum (1. třída, 1. stupeň)
č. 1Úředníci, kultura, technicko-hospodářské profese14 760 Kč
č. 2Nelékařští zdravotníci, sociální pracovníci17 720 Kč
č. 4Pedagogové a akademici18 630 Kč
č. 3Lékaři, zubní lékaři, farmaceuti41 190 Kč

Největší relativní skok čeká přílohu č. 1. Lékařská tabulka problém minima prakticky nemá, její spodek leží vysoko nad jakoukoli variantou minimální mzdy. U zdravotníků a učitelů půjde o citelné, ale menší posuny. Podle nás se skutečný efekt reformy odehraje právě u těch nejméně viditelných profesí: školníků, knihovnic, administrativních pracovníků obcí a krajů.

Juchelka přitom připustil, že někteří zaměstnanci nemusí od ledna dostat přidáno, zejména ti, jejichž tarif už dnes leží nad novou podlahou. Vláda ale tvrdí, že nikdo by po přepracování tabulek neměl vydělat méně než v roce 2026.

Kolik to bude stát

Přesnou cenu reformy zatím nikdo neřekl. Nejbližší srovnání nabízí dubnová valorizace 2026: ta stála 8,23 miliardy ze státního rozpočtu, 5,73 miliardy z rozpočtů samospráv a necelé 3 miliardy z veřejného zdravotního pojištění, dohromady zhruba 17 miliard korun pro přibližně 580 tisíc zaměstnanců.

Reforma 2027 ale sahá hlouběji. MPSV už v odpovědi podle infozákona z ledna 2024 přiznalo, že prosté dorovnání tarifů nad zákonná minima při zachování staré struktury by stálo řádově vyšší desítky miliard. Nová architektura tabulek ten odhad mění, jak směrem nahoru, tak potenciálně dolů, protože zúžení z dvanácti na osm stupňů může některé mezikroky sloučit. Dokud ale Schillerová neřekne číslo, jde o spekulaci.

Co to znamená pro výplatní pásku a pro důchod

Vyšší hrubý tarif se automaticky promítne do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. To znamená vyšší odvody zaměstnavatele, ale také vyšší základ pro výpočet budoucího důchodu; procentní výměra starobního důchodu se podle MPSV odvozuje od příjmů podléhajících pojistnému za rozhodné období od roku 1986. U lidí s nízkou tarifní základnou a dlouhou kariérou ve veřejném sektoru může jít o znatelný rozdíl v penzi.

Reforma zatím existuje jako sada parametrů na jednacím stole. Finální tabulky, rozpočtové krytí i legislativní podoba se teprve rodí. Jedno je ale už teď jasné: vláda nesahá po obvyklém procentním přidání, ale přepisuje pravidla hry, podle kterých se ve veřejném sektoru počítá plat od roku 2017.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články