Teploty v Evropě vyletí na 42 °C. Odborníci se obávají lesních požárů, které mohou zasáhnout i oblíbené turistické oblasti

Na mapě jihovýchodní Evropy je teď nejostřejším bodem Řecko. Horko se tam má držet od soboty 22. srpna do středy 26. srpna 2026, přičemž nejvyšší teploty zasáhnou hlavně vnitrozemí. Jenže pro dovolenkáře není rozhodující jen číslo na teploměru. Riziko vzniká ve chvíli, kdy se vedro potká s větrem a vysušenou vegetací v místech, kde jsou hotely, silnice, kempy a pláže. A právě tam řecké úřady zvedly pohotovost.

Kde se čeká 42 °C a kdy má vlna veder vrcholit

Podle řecké observatoře Meteo.gr má nejvýraznější epizoda trvat do středy 26. srpna. Většina zasažených oblastí má zažít 38 až 40 °C, lokálně ale mohou teploty vystoupat na 41 až 42 °C. To už je hranice, při které přestává jít o nepříjemné vedro a začíná jít o zátěž pro zdraví, dopravu i záchranné složky.

Nejvyšší hodnoty se podle řeckých meteorologických zdrojů týkají hlavně vnitrozemských oblastí: Thesálie, západního Řecka a centrální Makedonie. Víkend 22. a 23. srpna měl být obecně nejteplejší, v západním Řecku a na Peloponésu se ale velmi vysoké teploty mohou držet ještě v pondělí a úterý. Ve středu má vlna postupně slábnout, neznamená to ale automaticky konec požárního rizika.

Řecká civilní ochrana považuje za vlnu veder už situaci, kdy v nížinách nejméně tři dny po sobě teploty přesahují 37 °C a noci neklesají pod 25 až 26 °C. Tady nejde jen o špičku kolem poledne. Problém je i v tom, že si města, silnice a pobřežní zástavba přes noc dostatečně neodpočinou.

Srovnání s červencem ukazuje zajímavý rozdíl. Tehdy Řecko naměřilo až 43,5 °C a 28 meteorologických stanic překročilo 40 °C. Srpnová epizoda zatím nevypadá tak silně v absolutním maximu, ale přichází na konci léta, po týdnech vysychání krajiny. Oheň v takové chvíli nepotřebuje rekord. Stačí mu špatná kombinace.

Požární mapa ukazuje jiný problém než teplotní mapa

Nejvyšší teploty a nejcitlivější turistické oblasti neleží vždy na stejném místě. Čtyřicítky padají hlavně ve vnitrozemí, zatímco požární pohotovost se silně týká jihu, východu a ostrovů. Pro českého turistu je to zásadní rozdíl: hotel u moře nemusí mít 42 °C, a přesto může být v oblasti, kde vítr během pár minut změní lokální požár v evakuační situaci.

Řecké ministerstvo pro klimatickou krizi a civilní ochranu zařadilo pro pondělí 24. srpna do režimu operační mobilizace Red Code několik regionů. Turisticky přeloženo jde hlavně o tyto oblasti:

• Attiku včetně širší oblasti Athén a Kythiry,
• Evii včetně ostrova Skyros,
• části středního Řecka včetně Fthiotidy a Boiótie,
• východ a jih Peloponésu, zejména Korinthii, Argolidu a Lakonii,
• Kyklady,
• ostrovy severovýchodního Egeje, například Lesbos, Chios, Samos a Ikarii.

Red Code neznamená, že v každé z těchto oblastí hoří. Znamená, že stát počítá s mimořádně vysokou pohotovostí hasičů, policie, obcí i civilní ochrany. V praxi se mohou zavírat lesní cesty, omezovat vstup do rizikových lokalit a rychleji vydávat evakuační pokyny.

Tady není namístě panika, ale není namístě ani dovolenková lhostejnost. Pobyt v oblasti s kategorií 4 nebo operačním Red Code už není rutina. Každý den má začínat kontrolou místní situace, ne jen počasí v aplikaci.

Co má udělat turista, který je teď v Řecku

České úřady nedávají plošné doporučení rušit dovolenou v Řecku. Doporučují ale sledovat výstrahy a reagovat lokálně. Velvyslanectví ČR v Athénách dlouhodobě upozorňuje, že řecké požáry se mohou šířit velmi rychle a zasáhnout i pobřežní letoviska.

Nejpraktičtější je jednoduchý režim:

• ráno ověřit požární mapu pro konkrétní region, ne jen předpověď pro celé Řecko,
• mít zapnutý roaming, lokalizační služby a zvuk u telefonu,
• brát vážně SMS z linky 112, které chodí i turistům v ohrožené oblasti,
• u hotelu nebo delegáta cestovní kanceláře se zeptat na evakuační trasu,
• připravit malé zavazadlo s doklady, hotovostí, léky, vodou a nabíječkou,
• nevyrážet do lesních oblastí, pokud platí zákaz vstupu,
• nerozdělávat oheň, negrilovat v přírodě a neodhazovat cigarety.

Pokud turista uvidí kouř nebo plameny, nemá čekat, jestli situaci „někdo řeší“. V Řecku se volá 199 nebo evropská linka 112. Při evakuaci je bezpečnější držet se pokynů policie a hasičů než vlastní navigace v mobilu. Ta může ukazovat silnici, která je už uzavřená nebo vede proti směru evakuace.

Zdravotní stránka horka je stejně důležitá. Nejrizikovější jsou malé děti, senioři, lidé se srdečními potížemi a turisté, kteří chtějí během veder stihnout výlety za každou cenu. Akropole, soutěsky nebo dlouhé přesuny bez stínu jsou při 38 °C jiná disciplína než běžná letní procházka. V poledne se vyplatí ustoupit. Nehrát si na výkon.

Chorvatsko není stejný případ, ale varování u Jadranu dává smysl

České cestovatele zajímá vedle Řecka hlavně Chorvatsko. Tam se v srpnu 2026 mluvilo o extrémních vedrech na pobřeží v pásmu Rijeka–Split–Dubrovník, místy kolem 38 až 40 °C. Česká strana doporučuje sledovat chorvatský meteorologický ústav DHMZ, zvlášť při cestách na ostrovy, na moře nebo do oblastí s červeným stupněm výstrahy.

Chorvatsko už navíc letos ukázalo, jak rychle se může požární riziko přelít do turistické reality. V polovině srpna zasáhly velké požáry oblast Omiše, Lokvy Rogoznice, Pelješce i okolí Zadaru. Do hašení se zapojila letecká technika, v některých místech se evakuovalo. To neznamená, že se stejný scénář zopakuje jinde. Znamená to, že kombinace horka, větru a suché vegetace na Jadranu není teoretická hrozba.

Pro cestu do Chorvatska platí podobná logika jako pro Řecko: nerozhoduje stát jako celek, ale konkrétní místo, konkrétní vítr a konkrétní výstraha. Jinou váhu má pobyt v městském hotelu, jinou apartmán u borového svahu s jedinou příjezdovou cestou.

Proč jsou pozdní vlny veder čím dál nebezpečnější

Evropské instituce čtou podobné epizody jako součást delšího trendu. Společné výzkumné středisko Evropské komise v srpnu upozornilo na zhoršující se sucho, rekordní horko a mimořádné požáry v Evropě. Copernicus dlouhodobě popisuje, že nebezpečné horko je častější, intenzivnější a zasahuje větší území.

To neznamená, že každý horký týden skončí katastrofou. Znamená to, že sezona, ve které může začít velký požár, se prodlužuje a krajina má méně času na zotavení. Na konci srpna už je vegetace unavená létem. Když do toho přijde vítr, stačí malý zdroj zapálení.

Právě proto je rozdíl mezi „bude vedro“ a „hrozí požáry“ tak důležitý. Vedro zatěžuje tělo a infrastrukturu. Požární počasí přidává rychlost, směr větru, dostupnost terénu, typ porostu a vzdálenost od domů nebo hotelů. Turista nemusí rozumět meteorologickým indexům. Musí ale vědět, jestli je jeho oblast na mapě rizika oranžová, červená nebo zavřená.

Nejrozumnější plán na příští dny není rušit dovolenou naslepo, ale zmenšit prostor pro překvapení. Nabitý telefon, zapnutá poloha, voda v batohu a respekt k místním pokynům nejsou přehnaná opatrnost. V horkém, suchém a větrném Řecku mohou být rozdílem mezi nepříjemností a krizí.