Evropa prý toleruje nucenou práci. Trump to použil jako důvod pro nová 10% cla na 27 zemí EU

Ve čtvrtek 23. července 2026 podepsal americký prezident memorandum, které od následujícího rána zavádí nový celní režim na dovozy z šedesáti ekonomik světa. Evropská unie dostala sazbu 10 %. Oficiální zdůvodnění zní překvapivě: Brusel sice přijal nařízení zakazující výrobky z nucené práce, ale podle amerického obchodního zástupce (USTR) ho účinně nevymáhá. Zásadní je pochopit, že nejde o clo na zásilky mířící do Česka, ale na evropské zboží vstupující do Spojených států. Přesto může dopad pocítit každý, kdo pracuje ve firmě vyvážející za Atlantik.

Co přesně Washington Evropě vytýká

Americké dokumenty neobviňují Česko samostatně. Šetření vedené od 12. března 2026 míří na „Evropskou unii“ jako celek a konstatuje, že EU „selhala v účinném vymáhání zákazu dovozu zboží vyrobeného nucenou prací“. Faktický základ výtka má: evropské nařízení o nucené práci bylo sice přijato, ale Komise sama uvádí, že jeho použitelnost a vymáhání startují až 14. prosince 2027. Mezi přijetím zákona a jeho reálným fungováním tak zeje rok a půl prázdného prostoru, do kterého Washington přesně zamířil.

USTR rozdělil dotčené ekonomiky do dvou košů. Sazbu 10 % dostaly země, které zákaz dovozu výrobků z nucené práce alespoň formálně přijaly nebo se k němu zavázaly, sem spadá EU. Sazbu 12,5 % obdržely „všechny ostatní“, včetně Číny, která podle amerického výkladu nesplňuje ani tento základ.

Proč zrovna teď a zrovna Section 301

Načasování není náhodné. Dne 20. února 2026 americký Nejvyšší soud rozhodl, že zákon IEEPA prezidenta k zavádění cel neopravňuje. Tím padl právní základ, na kterém stál dosavadní plošný celní režim. Administrativa potřebovala náhradní nástroj, a našla ho v Section 301 Trade Act of 1974, klasickém obchodním zákonu s formálním vyšetřováním, veřejnými připomínkami a závěrečným rozhodnutím USTR.

Nucená práce tak funguje ve dvou rovinách současně. Je to reálný regulatorní problém, na který Evropa zatím nemá účinnou odpověď. A zároveň je to právní nosič, přes který si Bílý dům znovu staví celní zeď poté, co mu soud předchozí konstrukci shodil. Nová cla navíc naskočila přesně ve chvíli, kdy končil dočasný režim podle Section 122. Podle nás jde o promyšlený manévr: Washington využil skutečnou díru v evropské regulaci k tomu, aby obnovil širší obchodní tlak na procedurálně pevnějším základě. Soudně ale tento nový základ zatím nikdo neotestoval.

Co to znamená pro český export

Česko do USA v roce 2024 podle dat ČSÚ vyvezlo zboží za více než 133 miliard korun. Hlavní položky:

• Stroje a zařízení: 31,2 mld. Kč (23,4 %)
• Počítače, elektronika, optika: 26,2 mld. Kč (19,6 %)
• Elektrická zařízení: 11,4 mld. Kč (8,5 %)
• Ostatní dopravní prostředky: 9,6 mld. Kč (7,2 %)
• Kovodělné výrobky: 8,3 mld. Kč (6,2 %)
• Motorová vozidla: 5,2 mld. Kč (3,9 %)

Důležitá nuance: nejde o prosté „plus 10 % na všechno“. Pokud má daná položka americkou základní celní sazbu (MFN) už 10 % nebo vyšší, nový režim u ní nic nemění. Nové clo dorovnává sazbu na 10 % jen tam, kde byla nižší. Navíc z programu jsou vyňaty celé sektory kryté jinými americkými cly: ocel, hliník, měď, auta, řada autodílů, dřevo či polovodiče. Nejcitelněji tak budou zasaženy strojírenské, elektrotechnické a elektronické výrobky, které do žádné výjimky nespadají.

Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s přímými dopady v podobě růstu nákladů a poklesu konkurenceschopnosti i s nepřímými dopady přes evropské dodavatelské řetězce. Pro diverzifikované exportéry jde podle nás o nepříjemnou, ale zvládnutelnou zátěž. Pro firmy s úzkou marží a silnou závislostí na americkém trhu může být ránou.

Co se nemění: české online nákupy

Pokud si objednáváte zboží ze zahraničního e-shopu do Česka, tato americká cla vás přímo nezasáhnou. Jsou to cla na dovoz do USA, ne do Česka. Zboží z Amazonu s evropským skladem, z německého e-shopu nebo z jakéhokoli unijního obchodu: žádná změna.

Co se českého spotřebitele reálně týká, je jiné opatření: od 1. července 2026 EU uplatňuje poplatek 3 eura na nízkohodnotové zásilky z nečlenských zemí do 150 eur. Praktický dopad:

To ale není Trumpovo clo. Je to unijní opatření cílené hlavně na levné zásilky z čínských platforem.

Co bude dál

EU zatím nereaguje odvetou. Naopak, přijala nařízení, které do konce roku 2029 pozastavuje cla na veškeré průmyslové zboží z USA a nastavuje kvóty pro vybrané zemědělské produkty. Washington nicméně paralelně rozjíždí další tarifní fronty: běží šetření strukturální nadkapacity výroby v šestnácti ekonomikách včetně EU a Číny a administrativa zvažuje i další zákonné tituly. Nucená práce není poslední karta, kterou Bílý dům hodlá zahrát.

Klíčem k případnému zrušení cel by logicky bylo urychlit skutečnou účinnost evropského zákazu výrobků z nucené práce, který má začít platit až za rok a půl. Washington ale konkrétní podmínky pro odvolání cel nezveřejnil, a právě ta neurčitost mu dává vyjednávací páku, kterou si zjevně chce ponechat.