Ministerstvo práce navrhlo pro rok 2027 minimální mzdu korun 24 900 Kč hrubého. Na účet by to při dnešních pravidlech znamenalo asi 20 846 Kč čistého.
Skok o 2 500 korun hrubého měsíčně nemá v novodobé historii Česka obdobu. Ani v roce 2025, kdy minimální mzda vyskočila o 1 900 korun, ani loni, kdy přibylo 1 600 korun, se nominální přírůstek nepřiblížil tomu, co teď leží na stole vlády. Jenže mezi návrhem a výplatní páskou vede cesta přes tři úřady a dvě ekonomické prognózy. A číslo, které zaměstnanci skutečně uvidí na účtu, je o víc než čtyři tisíce nižší než to politicky atraktivní „hrubé“.
Jak se počítá 24 900 korun
Celý mechanismus stojí na jednoduchém vzorci: predikce průměrné hrubé mzdy od Ministerstva financí krát koeficient, který schválí vláda. MPSV navrhlo koeficient 0,446 pro rok 2027 a 0,458 pro rok 2028. Dubnová makroekonomická predikce MF odhaduje průměrnou mzdu v roce 2027 na 55 795 Kč.
Kalkulačka: 55 795 × 0,446 = 24 884,57 Kč. Zákon přikazuje zaokrouhlit nahoru na celé stokoruny, výsledek je 24 900 Kč hrubého měsíčně.
Zásadní upozornění: dubnová predikce není ta finální. Konkrétní částku pro rok 2027 MPSV dopočítá až ze srpnové predikce MF a vyhlásí ji do 30. září 2026. Pokud se odhad průměrné mzdy v srpnu posune (nahoru i dolů), změní se i výsledná minimální mzda. Koeficient 0,446 přitom ještě musí projít tripartitou a vládou; meziresortní připomínkové řízení skončilo 8. července 2026.
Co z toho zbyde na výplatní pásce
Hrubá mzda 24 900 Kč zní silně. Jenže mezi ní a bankovním účtem stojí odvody a daň. Zde je modelový výpočet pro zaměstnance na plném úvazku s podepsaným Prohlášením k dani a pouze základní slevou na poplatníka, bez dětí, bez invalidity, bez dalších bonusů:
| Položka | Současnost (22 400 Kč) | Návrh 2027 (24 900 Kč) |
|---|---|---|
| Sociální pojištění 7,1 % | 1 590 Kč | 1 768 Kč |
| Zdravotní pojištění 4,5 % | 1 008 Kč | 1 121 Kč |
| Záloha na daň 15 % (po slevě) | 791 Kč | 1 165 Kč |
| Čistá mzda | 19 011 Kč | 20 846 Kč |
Rozdíl: přibližně 1 835 Kč čistého měsíčně, tedy necelých 22 tisíc korun ročně navíc. Výpočet vychází z dnešních sazeb daně z příjmů (15 %), sociálního pojistného zaměstnance (7,1 %) a zdravotního pojistného (4,5 %) podle údajů ČSSZ a Finanční správy. Pokud do konce roku 2026 projde jakákoli změna daňových parametrů, čísla se posunou.
Kdo uplatňuje slevy na děti, dostane víc. Daňové zvýhodnění na první dítě činí 1 267 Kč měsíčně, na druhé 1 860 Kč, na třetí a další 2 320 Kč. Invalidita I. a II. stupně přidá 210 Kč měsíčně, III. stupeň 420 Kč. Každá z těchto slev posouvá čistou mzdu výš nad modelových 20 846 Kč.
Rekordní skok v číslech, a koho se týká
Pohled do historie minimální mzdy ukazuje, proč je navrhovaný skok výjimečný:
| Rok | Minimální mzda | Meziroční změna |
|---|---|---|
| 2024 | 18 900 Kč | |
| 2025 | 20 800 Kč | +1 900 Kč |
| 2026 | 22 400 Kč | +1 600 Kč |
| 2027 (návrh) | 24 900 Kč | +2 500 Kč |
V dostupné srovnatelné řadě od roku 2000 není v materiálech MPSV doložen vyšší nominální meziroční skok. Zároveň jde o největší zvýšení v rámci automatického valorizačního mechanismu, který platí teprve od roku 2025. Střednědobý cíl ministerstva je dostat poměr minimální mzdy k průměrné mzdě na 47 % do roku 2029, letos je to 44,6 %.
Přímo se zvýšení dotkne přibližně 181 tisíc zaměstnanců, tedy asi 4,9 % pracovní síly. Nepřímo ale minimální mzda funguje jako podlaha, od které se odvíjejí mzdy těsně nad minimem. MPSV samo uvádí, že její výše se promítá do odměňování napříč ekonomikou.
Co se změní kromě výplaty
S minimální mzdou se automaticky posouvají i navázané limity. Pokud se pravidla nezmění a částka 24 900 Kč bude potvrzena:
- Daňový bonus na dítě: Měsíční hranice příjmu pro nárok je polovina minimální mzdy, posunula by se z dnešních 11 200 Kč na 12 450 Kč, roční limit ze 134 400 Kč na 149 400 Kč.
- Nekolidující zaměstnání: Uchazeč o práci evidovaný na úřadu práce si dnes smí přivydělat do 11 200 Kč hrubého. Nově by strop činil 12 450 Kč.
- Zdravotní pojištění OBZP: Osoby bez zdanitelných příjmů by platily 13,5 % z 24 900 Kč, tedy orientačně 3 362 Kč měsíčně místo dnešních 3 024 Kč.
Pro zaměstnavatele nejde jen o přímé mzdové náklady. Podle hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu by varianta s koeficientem 0,446 zvýšila roční mzdové náklady soukromých firem včetně odvodů o 5,9 miliardy korun. Ve veřejné a platové sféře, kde se minimální mzda propisuje přes nejnižší úrovně zaručeného platu, RIA počítá s dopadem 20,61 miliardy korun ročně.
Česko v evropském kontextu
Podle posledních dat Eurostatu k 1. lednu 2026 činila česká minimální mzda 924 eur měsíčně. Slovensko bylo těsně pod námi s 915 eury, Německo vysoko nad oběma zeměmi s 2 343 eury. Finální zahraniční částky pro rok 2027 zatím nejsou k dispozici, takže přímé srovnání nového českého návrhu s budoucími evropskými hodnotami ještě není možné. Jasné ale je, že i po rekordním skoku zůstane Česko v dolní polovině unijního žebříčku.
Návrh leží na stole, koeficient čeká na tripartitu a vládu, srpnová predikce MF může výslednou částku posunout o stokoruny oběma směry. Jedno číslo ale už teď stojí za zapamatování: 1 835 korun čistého měsíčně navíc pro člověka, který dnes bere minimum. Pro 181 tisíc lidí to není abstraktní statistika, je to jeden větší nákup navíc.