Jdete do důchodu po lednu 2027? Stát vám započítá jen 98 % výdělku. A bude to každý rok horší

Nejde přitom o jednorázové škrtnutí. Zákon č. 417/2024 Sb. obsahuje přesný jízdní řád, který rok po roku utahuje dva šrouby najednou: snižuje procento příjmů započítané do první redukční hranice a současně zmenšuje sazbu, kterou se za každý odpracovaný rok násobí výpočtový základ. První krok už platí od ledna 2026, druhý přijde za půl roku. A konečná stanice? Rok 2035, kdy oba parametry dosednou na dno. Titulkových „98 %“ je přitom jen zkratka, ve skutečnosti se netýká celé mzdy, ale pouze její části. Pojďme to rozklíčovat.

Co přesně znamená „98 % výdělku“

Český důchod se počítá z takzvaného osobního vyměřovacího základu (OVZ), tedy průměru příjmů přepočtených na dnešní hodnotu. Jenže celý OVZ se do výpočtu nezapočítá rovnoměrně, prochází redukčními hranicemi. Pro rok 2026 činí první redukční hranice 21 546 Kč. Z částky OVZ do této hranice se dosud započítávalo 100 %, od ledna 2026 už jen 99 %. A od ledna 2027 to bude 98 %.

Z příjmů mezi první a druhou redukční hranicí se počítá pouhých 26 %, nad druhou hranicí se nepřihlíží k ničemu. Takže když mluvíme o „98 % výdělku“, myslíme tím 98 % z té nejlépe zhodnocené části příjmů, z prvních zhruba 21,5 tisíce korun měsíčně. Právě proto je dopad citelný i pro lidi se středními příjmy, nejen pro ty s nadprůměrnou mzdou.

Dva šrouby, které se utahují současně

Samotné snížení zápočtu do první redukční hranice by bylo nepříjemné. Jenže zákon souběžně snižuje i procentní sazbu za každý rok pojištění. Obojí dohromady vytváří efekt, který se s délkou kariéry násobí.

Každý řádek tabulky znamená o kousek nižší vstupní důchod než řádek nad ním. A protože se oba parametry potkávají ve vzorci, jejich součinnost roste s počtem odpracovaných let.

Náš modelový výpočet při OVZ 30 000 Kč a redukční hranici roku 2026 ukazuje rozdíl mezi pravidly 2026 a 2027 takto:

• 35 let pojištění: minus asi 154 Kč měsíčně
• 40 let pojištění: minus asi 175 Kč měsíčně
• 45 let pojištění: minus asi 197 Kč měsíčně

Stokorunový rozdíl se může zdát malý. Jenže jde o trvalé snížení po celou dobu pobírání důchodu, a v roce 2028 bude propad ještě větší, v roce 2030 ještě větší. Kumulativně za dvacet let pobírání penze představuje i ta „stopadesátka“ měsíčně desítky tisíc korun.

Rozhoduje datum přiznání, ne datum žádosti

Tohle je zásadní detail, který snadno unikne. ČSSZ výslovně upozornila, že o tom, podle jakých pravidel se důchod vypočítá, nerozhoduje den, kdy člověk přijde na úřad sepsat žádost. Rozhoduje datum, od kterého se důchod přiznává.

Prakticky to znamená: pokud někdo sepíše žádost v prosinci 2026, ale jako datum přiznání uvede 2. ledna 2027, spadne už do nových parametrů. Naopak ten, kdo splní podmínky nároku a nechá si důchod přiznat ještě v roce 2026, pojede podle příznivějších pravidel.

U řádného starobního důchodu lze žádost podat nejdříve čtyři měsíce před vznikem nároku. U předčasného důchodu nelze žádat zpětně. Kdo zvažuje urychlení odchodu, musí proto počítat nejen s datem, ale i s případným krácením za předčasnost, a zvážit, jestli ztráta z krácení nepřeváží úsporu z lepších parametrů.

Kompenzace existuje, ale jinde a později

MPSV argumentuje, že reforma obsahuje i protiváhu: od roku 2027 má platit nový valorizační vzorec, který by zvyšoval důchody o inflaci plus polovinu růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny. K tomu přibývají věková navýšení: 500 Kč v 80, 85, 90 a 95 letech, tisícovka při stovce.

Háček je v tom, že valorizace se týká už přiznaných důchodů, zatímco nižší parametry výpočtu zasahují vstupní výši penze. Člověk tedy nastoupí s nižším důchodem a teprve postupem let ho valorizace dorovnává, za předpokladu, že reálné mzdy porostou a novela projde v navrhované podobě. Vstupní propad to automaticky nevymaže.

Co dělat teď

Kdo má nárok na důchod ještě v roce 2026, měl by si na ePortálu ČSSZ ověřit evidované doby pojištění a informativní odhad výše důchodu. Služba „Žádost o důchod online“ umí spočítat odhad podle zvoleného data odchodu. Po přiznání důchodu navíc existuje třicetidenní lhůta, v níž lze požádat o změnu data přiznání, třeba když do dalšího celého roku pojištění chybělo jen pár dnů.

Pro ty, kdo do důchodu půjdou v roce 2027 nebo později, platí jediné: zákon je zákon a žádný automatický návrat k příznivějším parametrům v něm zapsaný není. Změnit to může jedině nová novela. Desítky tisíc lidí, kteří každoročně odcházejí do starobního důchodu, tak vstupují do systému, kde se pravidla rok od roku zpřísňují, a kde každý odpracovaný rok paradoxně znamená o něco větší ztrátu oproti tomu, kdo odešel dřív.