Český rekord 41,9 °C padl v první půlce léta. Klimatolog řekl, jestli ta druhá bude ještě horší

Starý rekord z Dobřichovic držel třináct let a padl o rovných 1,5 stupně. V klimatologii je to skok, jaký se u národního maxima vidí málokdy. Jenže nejpozoruhodnější není samotné číslo, ale termín. Červen. Nikoli srpen, kdy se vedra tradičně kumulují. Devět z deseti nejvyšších teplot v celé historii českých měření padlo během jediného víkendu 27.–28. června. Slovenský klimatolog Pavel Faško, který pro středoevropský region komentoval druhou polovinu léta, to shrnul jednoduše: právě takto časný příchod extrému byl na celé epizodě to nejzvláštnější.

Co přesně Faško řekl o zbytku léta

Faško, klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu, v rozhovoru pro TNLIVE.sk rozlišuje dvě věci. Další horké období? To podle něj přijde téměř jistě, druhá polovina léta bývá pro vznik vln veder příznivější než ta první. Další překročení čtyřicítky? Statisticky by se letos spíš opakovat nemělo. Ale při dnešních rekordních úrovních to nelze úplně vyloučit.

Klíčové je slovo „statisticky“. Faško připomíná, že teploty nad 40 °C se ve střední Evropě v posledních dvaceti letech objevovaly jen v jednotlivých epizodách. Zároveň dodává, že 35 °C už dnes není výjimečnost jako před čtyřiceti padesáti lety. Hranice toho, co považujeme za normální léto, se posunula.

Český výhled: spíš klid, ale ne jistota

Měsíční prognóza ČHMÚ vydaná 20. července pro období do 16. srpna čeká jako celek spíše teplotně průměrný až slabě podprůměrný průběh. Výraznější oteplení se rýsuje v posledním týdnu července, první polovina srpna by ale měla mít chladnější ráz.

Na papíře to vypadá jako úleva. Jenže právě červnový rekord ukázal, jak rychle se situace může změnit. Stačila kombinace velmi teplé vzduchové hmoty ve výšce kolem 23–25 °C, extrémně suchého vzduchu, dlouhého červnového dne s větším přísunem sluneční energie než v srpnu a předehřátého, vysušeného povrchu. Podle analýzy CzechGlobe sehrály roli i jarní sucho a pomalu postupující tlaková výše přes Evropu. Kdyby se podobný balík podmínek sešel po delší suché periodě v pozdějším létě, útočit na červnové maximum by teoreticky šlo. Současný výhled to ale pro nejbližší týdny nepotvrzuje.

Rekord v evropském kontextu

Českých 41,9 °C není jen domácí záležitost. ČHMÚ uvádí, že jde o hodnotu o dvě desetiny nad historickým rekordem Německa. Slovensko ve stejné vlně naměřilo 41,3 °C v Kamenici nad Hronom, Polsko 40,5 °C ve Słubicích, rakouský rekord z roku 2013 zůstává na 40,5 °C. Česko se tak po červnové epizodě ocitlo na teplotní špici celého regionu.

V Praze-Klementinu skončil červen 2026 s průměrem 22,9 °C jako druhý nejteplejší za 252 let měření; vešel se mezi jedno procento nejteplejších červnů v celé řadě od roku 1775. Celostátně byl červen třetí nejteplejší od roku 1961, s průměrem o 2,6 °C nad normálem.

Co to znamenalo pro lidi a co dělat příště

Dopady červnové vlny pocítily nemocnice i záchranáři. Ministerstvo zdravotnictví hlásilo nárůst pacientů s dehydratací, kolapsy a úpalem; Fakultní nemocnice Ostrava uváděla přibližně dvacetiprocentní nárůst, pražská Bulovka a Královské Vinohrady dvacet až třicet procent. Jihomoravská záchranná služba zaznamenala růst denních událostí z obvyklých zhruba tří set na 360. Energetické sítě zvýšenou spotřebu klimatizací ustály bez mimořádných opatření, špičková poptávka stoupla jen o jedno až dvě procenta.

Pro případnou další vlnu platí osvědčená pravidla:

• Pít dva až tři litry denně po menších dávkách, i bez pocitu žízně.
• Omezit pobyt na přímém slunci mezi jedenáctou a šestnáctou hodinou.
• Fyzicky náročné aktivity přesouvat na ráno nebo večer.
• Kontrolovat seniory a chronicky nemocné v okolí.
• Při příznacích úpalu okamžitě ochlazovat a podle závažnosti volat pomoc.

Scénář „ještě horší druhé poloviny léta“ dnes není hlavní prognóza. Ale po tom, co Doksany předvedly v červnu, by bylo naivní ho považovat za nereálný. Faško to říká diplomaticky: statistika je na naší straně, ale statistika letos už jednou prohrála.