Čtyři státy NATO jsou podle ministryobrany v ohrožení. Všechny leží pár hodin od českých hranic

20. července 2026 vystoupil polský vicepremiér a ministr národní obrany Kosiniak-Kamysz s varováním, které v regionu rezonovalo okamžitě: Rusko podle něj ukořistilo větší počet ukrajinských dronů a může je využít k provokaci pod falešnou vlajkou proti východnímu křídlu NATO. Téma zařadil jako jeden z hlavních bodů jednání bezpečnostního výboru polské vlády hned na následující ráno. Tentýž den litevský ministr obrany Robertas Kaunas veřejně pojmenoval čtyři státy, které Moskva podle jeho hodnocení vnímá jako „další cíle“: Litvu, Lotyšsko, Estonsko a Polsko. Nejde přitom o vzdálený kout Evropy. Polsko s Českem sdílí 796 kilometrů společné hranice a silniční osa E67 vede z Prahy přes Varšavu a Kaunas až do Rigy a Tallinnu. České vrtulníky od června chrání polský vzdušný prostor, čeští vojáci slouží v Litvě i Lotyšsku. Cokoliv, co se na této ose stane, se Česka týká přímo.

Ne invaze, ale omezený úder

Důležité je rozlišit, o jaké hrozbě se mluví. Nikdo z citovaných představitelů netvrdí, že na hranicích stojí ruské tankové divize připravené k plošné invazi. Litevský náčelník obrany Valdemaras Vaikšnoras výslovně řekl, že konvenční soustřeďování sil u hranic nyní nevidí. Estonské bezpečnostní prostředí je ještě střízlivější, podle tamních analytiků chybí důkazy o konkrétním plánu velkého útoku.

Co naopak oba ministři i polský koordinátor tajných služeb Tomasz Siemoniak popisují jako reálný scénář, je něco jiného:

• Sabotáž kritické infrastruktury, energetické uzly, komunikační sítě, dopravní tepny.
• Kyberútoky na státní i soukromé systémy.
• Rušení GPS a testování protivzdušné obrany.
• Provokace pod falešnou vlajkou, typicky s využitím ukořistěných ukrajinských dronů, aby incident vypadal, jako by za ním stála Ukrajina.

Právě poslední bod Kosiniak-Kamysz zdůraznil nejvíc. Prakticky by šlo o útok, jehož původce by měl být záměrně nezjistitelný nebo mylně přiřazený. Cílem není dobýt území, ale otestovat jednotu Aliance a vyvolat chaos v rozhodovacím procesu.

Proč právě teď

Litevský ministr Kaunas nabídl vysvětlení, které sdílí i polská strana: válka na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí podle plánu. Na ruském území znějí exploze, objevují se nedostatky paliva, část společnosti se ptá, kde je slibované vítězství. V této logice může Kreml hledat „novou výhru“ jinou eskalační cestou, ne na frontě, ale proti slabšímu článku na boku NATO.

Litevský prezident Gitanas Nausėda šel ještě dál. 15. července potvrdil, že litevské zpravodajské služby zachytily signály o plánování útoků na kritickou infrastrukturu v Polsku nebo Pobaltí. Nejde tedy o politickou spekulaci, za varováními stojí institucionální zpravodajský podklad, byť jeho detaily zůstávají neveřejné. Prezidentský poradce Kęstutis Matulionis doplnil, že Aliance tyto signály bere vážně a v případě eskalace by Litvu posílila dalšími silami i protivzdušnou obranou.

Státy nečekají se založenýma rukama

Slova doprovázejí konkrétní kroky. Polsko má na celém území do 31. srpna 2026 aktivované bezpečnostní stupně BRAVO a BRAVO-CRP, na vybraných železničních tratích platí vyšší stupeň CHARLIE. Litva od 19. července do 19. srpna nasadila vojáky k ochraně LNG terminálu v Klaipėdě, energetického propojení LitPol Link, podzemního zásobníku plynu Kruonis a dalších strategických objektů. Posílena je i ochrana mostů, rozvoden a komunikačních uzlů.

Na aliančním summitu v Ankaře se navíc ochrana baltského vzdušného prostoru posunula z režimu Air Policing (v podstatě hlídkování) směrem k plnohodnotné misi protivzdušné obrany. Fakticky jde o tvrdší bezpečnostní rámec, který reflektuje právě rostoucí riziko omezených kinetických akcí.

Co to znamená pro Česko

Česká vláda se k červencovým varováním z Varšavy a Vilniusu veřejně samostatně nevyjádřila. Její odpověď ale mluví jinou řečí, řečí nasazených jednotek. Od června 2026 chrání české vrtulníky Viper polské nebe po dřívějších incidentech s ruskými drony. Čeští vojáci slouží v předsunutých aliančních uskupeních v Litvě a Lotyšsku. Ministr obrany Jaromír Zůna je v dubnu osobně navštívil a jednal s vedením obou tamních resortů.

Případná ruská provokace proti Polsku nebo Pobaltí by proto nebyla „jen regionální“ záležitostí. Zasáhla by osu, na jejímž zajištění se Česko fyzicky podílí, a okamžitě by aktivovala otázku aliančních závazků podle článku 5. Kdo přes léto plánuje cestu do Pobaltí nebo Polska, toho může zajímat, že česká ambasáda v Rize označuje Lotyšsko za bezpečnou zemi EU a NATO bez doporučení omezit cestování. MZV u Polska prakticky upozorňuje na zákaz fotografování vojenských objektů a kritické infrastruktury, pravidlo, které v současné atmosféře stojí za to brát vážně.

Východní křídlo NATO už dávno není abstraktní pojem z bezpečnostních strategií. Je to prostor, kde čeští vojáci hlídkují, čeští vrtulníky létají a kde se v těchto týdnech rozhoduje o tom, jestli Rusko zkusí posunout hranici toho, co si může dovolit.