Zplesnivělé koláče, sýr se zelenou plísní, špenát plný pesticidů. Všechno se prodávalo v českých obchodech

Tři případy, tři různé typy selhání. V jednom musel pesticid odhalit až laboratorní rozbor, pouhým okem nepoznáte nic. Ve druhém stačilo podívat se přes průhledný obal na sýr porostlý plísní. Ve třetím ležely na regálu koláče, kterým dávno vypršela minimální trvanlivost a šedozelená plíseň prokvétala skrz sáček. Všechny tři situace spojuje jediné: zboží se prokazatelně prodávalo zákazníkům. A každá z nich znamená jiný typ rizika, jiný způsob, jak se bránit, a jiný důvod, proč se ptát, co vlastně kontrolní mechanismy zachytily, a co ne.

Špenát z Kauflandu: 46násobek povoleného limitu pesticidu

Vzorek odebraný 11. května 2026 v prodejně Kaufland ve Vyškově (Cukrovarská 492/4) vypadal jako běžný baby špenát v PET vaničce, 125 gramů, šarže 19-05, původ Itálie. Laboratoř ale naměřila koncentraci insekticidu acetamiprid 46krát vyšší, než povoluje evropský limit.

Pro špenát platí podle nařízení Komise (EU) 2025/1212 maximální limit reziduí acetamipridu 0,01 mg/kg. Šestačtyřicetinásobek tedy odpovídá přibližně 0,46 mg/kg, v celém 125gramovém balení zhruba 0,0575 mg účinné látky. To je redakční přepočet, SZPI samotná konkrétní koncentraci v záznamu neuvádí.

Jak závažné je takové překročení? V otevřené databázi Potraviny na pranýři najdeme acetamiprid opakovaně, ale obvykle v řádu jednotek násobků: longan dvojnásobně, maďarský mák tří- až čtyřnásobně. Výrazně vyšší byl případ římského kmínu s dvaadvacetinásobkem. Špenát z Vyškova je tak mezi veřejně dohledatelnými českými případy mimořádný.

Důležitý detail: záznam SZPI uvádí jako dodavatele centrální sklad Kaufland Olomouc. Šarže tedy nemusela putovat jen do jedné prodejny. Prokazatelný odběr ale pochází z Vyškova a širší distribuci otevřené zdroje nepotvrzují.

Sýr s plísní v Jenišovicích a koláče po datu v Teplicích

Zatímco pesticid ve špenátu odhalí jen laboratoř, u zbývajících dvou případů stačil pohled přes obal.

Sýr KAPUCÍN Gouda (48 % tuku v sušině, 100 g, šarže L:063R, datum použitelnosti 13. 5. 2026) ležel na regálu provozovny VĂN HUNG PHAN v Jenišovicích 204. Inspektoři při kontrole 28. dubna 2026, tedy ještě před datem použitelnosti, popsali bílé, modrošedé a zelenošedé plísně viditelné pouhým okem přes průhlednou zatavenou vaničku. Nejde o ušlechtilou plíseň, která k sýru patří. Gouda žádnou nemá.

Dva koláče pocházely z provozovny THI KIM CHUNG TRAN v Teplicích (U Krupské brány 492/2), kontrola proběhla 10. června 2026:

• Krušnohorský koláč s tvaroho-makovou náplní, 180 g, datum minimální trvanlivosti 5. 6. 2026
• Koláč Trio s makovou, tvarohovou a jablečnou náplní, 180 g, datum minimální trvanlivosti 2. 6. 2026

U obou inspekce zaznamenala šedozelené plísně viditelné přes PP sáček s polepkou. Obě data trvanlivosti v den kontroly už uplynula. Koláče přesto stále ležely na regálu.

Sýr i koláče SZPI klasifikuje jako potraviny, které se nepovažují za bezpečné. Na rozdíl od špenátu tu nešlo o skrytou kontaminaci, šlo o zboží, které vypadalo závadně na první pohled.

Tři různá selhání, tři různá rizika

Právě v tom spočívá podstatný rozdíl mezi těmito případy. Nejsou jedním příběhem o „nebezpečných potravinách v Česku“. Jsou třemi odlišnými situacemi:

• Laboratorní reziduum (špenát): Zákazník nemá šanci problém odhalit bez rozboru. Ochrana závisí výhradně na kontrole dodavatelského řetězce a namátkových odběrech SZPI.
• Viditelné kažení před datem spotřeby (sýr): Zákazník by problém mohl zaregistrovat, pokud si obal prohlédne. Selhání je na straně prodejce, který zboží nevyřadil.
• Prošlá trvanlivost a viditelné kažení (koláče): Nejjednodušší případ k odhalení, stačí přečíst datum na obalu. Přesto zboží zůstalo v prodeji.

U acetamipridu je třeba rozlišovat mezi reziduem v potravině a akutním předávkováním čistou látkou. Bezpečnostní list EPA u závažného perorálního požití acetamipridu uvádí letargii, svalový třes a v krajním případě křeče, to je ale kontext pro koncentrovaný přípravek, ne pro jednu porci špenátu. Český záznam SZPI zdravotní dopad po konzumaci jednoho balení nekvantifikuje.

Co znamená „zveřejnění“ a proč přišlo až v červenci

Mezi odběrem vzorků a zveřejněním na webu Potraviny na pranýři uplynuly týdny až měsíce. Sýr byl odebrán 28. dubna, špenát 11. května, koláče 10. června. Všechny čtyři záznamy se na webu objevily až 7. července 2026.

Časový odstup neznamená nečinnost. Podle odpovědi SZPI na žádost dle zákona 106/1999 Sb. se opatření ke stažení z prodeje ukládá zpravidla bezodkladně po doručení laboratorního rozboru a projednání s kontrolovanou osobou. Hlavní prodleva tedy vzniká mezi odběrem a dokončením laboratorní analýzy, ne mezi výsledkem a zásahem.

Web Potraviny na pranýři výslovně uvádí, že v okamžiku zveřejnění už bylo na potraviny uloženo opatření ke stažení. Kdo dnes zajde do dotčených prodejen, neměl by na závadné zboží narazit. Jenže kdo si špenát, sýr nebo koláč koupil v týdnech mezi odběrem a stažením, o problému se dozvídá až nyní.

Jak poznáte závadnou šarži a co dělat

Pokud jste v posledních týdnech nakupovali v některé z dotčených prodejen, zkontrolujte:

Pokud doma některý z těchto výrobků najdete, nekonzumujte ho. Obal si ponechte a řešte reklamaci u prodejce. Pokud jste výrobek už snědli a objevily se u vás zdravotní potíže, obraťte se na lékaře.

Ze tří případů nelze soudit o bezpečnosti celého českého potravinového trhu. Ale databáze SZPI není prázdná, jen na Kaufland Česká republika v.o.s. v ní aktuálně figuruje devět záznamů. Systém funguje. Otázka je, jestli funguje dost rychle.