Šli na houby s košíkem, odcházeli s policejní eskortou. V košíku měli 60 hub, které se sbírat nesmí

Říjnové dopoledne roku 2023, louky nad Ustrzykami Górnymi v Bieszczadském národním parku. Hlídka polské pohraniční stráže si všimne dvou lidí, kteří se pohybují mimo vyznačenou turistickou trasu. Muž a žena z Malopolského vojvodství nesou košík. Působí nervózně. Když pohraničníci nahlédnou dovnitř, nenajdou hřiby ani lišky, najdou drobné hnědé houbičky s charakteristickým špičatým kloboučkem. Bezmála šedesát plodnic druhu Psilocybe semilanceata, česky lysohlávka kopinatá. Houba, která obsahuje psilocybin a psilocin. Houba, jejíž sběr v národním parku porušuje návštěvní řád a jejíž držení v Polsku může znamenat trestní stíhání.

Dva zákony najednou

Problém té dvojice nebyl jeden, byly dva, a navzájem se násobily. Prvním je návštěvní řád Bieszczadského národního parku, který plošně zakazuje sběr volně rostoucích rostlin i hub a zároveň nedovoluje opouštět vyznačené trasy. Stačilo tedy vstoupit do trávy mimo stezku s prázdným košíkem a už šlo o přestupek.

Druhý problém je závažnější. Psilocybin a psilocin figurují na polském seznamu psychotropních látek. Podle zákona o protidrogové prevenci se držení psychotropní látky trestá odnětím svobody až na tři roky. U menší závažnosti hrozí pokuta, omezení svobody nebo až rok vězení. Naopak při značném množství sazba stoupá na jeden až deset let. Zákon sice připouští zastavení řízení u nepatrného množství drženého pro vlastní potřebu, ale bezmála šedesát plodnic už jako nepatrné množství vypadá obtížně.

Pohraničníci dvojici zadrželi a předali policii k dalšímu prověřování. Jak věc dopadla procesně, veřejně dostupné zdroje neuvádějí.

Nenápadná houbička, nápadné riziko

Lysohlávka kopinatá nevypadá jako nic, co by zkušený houbař hodil do polévky. Klobouček měří sotva centimetr až dva, je ostře kuželovitý až zvonkovitý s výraznou bradavkou na vrcholu. Třeň je tenký (jeden až tři milimetry) a pružný, lupeny tmavnou do purpurově hnědé. Roste na loukách a pastvinách, ne v podrostu smrčin, kde člověk hledá hřiby.

Právě ta nenápadnost je zrádná z opačného konce: kdo lysohlávku nezná, těžko ji sebere omylem. Kombinace miniaturní velikosti, špičatého kloboučku a lučního stanoviště ji odlišuje od všeho, co patří do klasického houbařského košíku. Zda dvojice z Malopolska věděla, co sbírá, ze zprávy pohraniční stráže nevyplývá. Nervozita při kontrole ale naznačuje, že minimálně tušili, že něco není v pořádku.

Co se účinků týče, americký Národní institut pro komplementární a integrativní zdraví uvádí mezi nežádoucími projevy zvýšení krevního tlaku a tepové frekvence, nevolnost, úzkost, paranoiu i přetrvávající psychotické stavy. Síla účinku závisí na množství, zdravotním stavu, předchozí zkušenosti a případné kombinaci s jinými látkami; odhadnout správnou dávku u syrových hub je prakticky nemožné.

Jak je to v Česku

Český houbař si teď právem klade otázku: mohl bych dopadnout stejně? Odpověď má dvě roviny.

Národní parky. České právo je v tomto ohledu mírnější než polské. Lesní zákon dovoluje sběr lesních plodů pro vlastní potřebu, pokud nedochází k poškozování lesa. Ani KRNAP, ani NP České Švýcarsko nezakazují houbaření plošně; omezení se týkají hlavně klidových území, kde je pohyb povolen jen po značených cestách. Rozhodující je vždy místní návštěvní řád, ne obecná představa, že „v parku se smí všechno“ nebo „v parku se nesmí nic“.

Psychoaktivní houby. Tady je situace přísnější, než si mnozí myslí. Český trestní zákoník v § 285 výslovně počítá s „houbou obsahující omamnou nebo psychotropní látku“ a psilocybin i psilocin jsou vedeny na seznamu návykových látek. Za přechovávání pro vlastní potřebu v množství větším než malém hrozí až rok vězení, při větším rozsahu až tři roky. Důležitá nuance: po nálezu Ústavního soudu z roku 2021 už neplatí dřívější vládní práh stanovující konkrétní počet hub. Hranice „množství většího než malého“ se dnes posuzuje individuálně, což paradoxně zvyšuje právní nejistotu.

Na papíře je Polsko pro základní držení přísnější (tři roky oproti jednomu roku v ČR). Při značném množství je ale rozdíl ještě markantnější: polských deset let proti českým pěti.

Starý příběh, nová sezóna

Zbývá dodat jednu věc, která při sdílení příběhu na sociálních sítích obvykle vypadne. Zpráva bieszczadského oddílu pohraniční stráže byla publikována 13. října 2023 a popisuje událost z předchozího dne. Nejde tedy o čerstvou novinku, jde o případ starý téměř tři roky, který se s každou houbařskou sezónou vrací do oběhu jako varovný příběh. To na jeho poučení nic nemění. Jen je fér to vědět.

Kdo letos vyrazí s košíkem do hor, ať už v Bieszczadech, v Krkonoších, nebo v Českém Švýcarsku, udělá dobře, když si předem přečte návštěvní řád. A když v trávě narazí na drobnou hnědou houbičku se špičatým kloboučkem, nechá ji tam, kde roste.