Nedůstojné a nemístné. Kolář smetl Babišovo označení loutkovodič a řekl, jak to bylo doopravdy

Slovo „loutkovodič“ padlo 25. června 2026, den poté, co Ústavní soud nařídil vládě, aby prezidentovi Pavlovi nebránila v účasti na summitu NATO v Ankaře. Andrej Babiš stál před novináři v Gdaňsku a na dotaz ohledně Kolářovy role u prezidenta reagoval otázkou na otázku: „Proč je důležitý? Jako že ho stvořil? Že je to jeho loutkovodič?“ Vzápětí dodal, že akreditaci delegace neřeší a neví, koho si prezident s sebou vezme. Jenže právě tou větou posunul měsíce trvající ústavní spor o kompetence na summitu do roviny osobního útoku, a Petr Kolář mu to nenechal projít.

Co přesně Kolář odpověděl

Podle dostupné reakce zachycené v médiích Kolář Babišovu narážku označil za nepodloženou a nedůstojnou úrovně předsedy vlády. Zdůraznil dvě věci. Zaprvé: součástí oficiální delegace na summit NATO nikdy být neměl a ani o to neusiloval. Zadruhé: skutečný spor se vede mezi prezidentem a vládou, ne mezi ním a premiérem. Kolář je prezidentovým externím poradcem pro mezinárodní a bezpečnostní otázky; v žádném z dokumentů, které spor provázejí, od dopisu prezidenta premiérovi přes návrh k Ústavnímu soudu až po vládní usnesení, jeho jméno nefiguruje.

Proč ho tedy Babiš vůbec zmínil, když sám přiznal, že akreditaci neřeší? Odpověď je spíš politická než věcná. Kolář je dlouhodobě vnímán jako Pavlův nejviditelnější zahraničněpolitický důvěrník. Zaútočit na něj znamená rámovat prezidenta jako člověka řízeného zvenčí, a to je sdělení, které funguje v politické zkratce líp než spor o výklad ústavních kompetencí.

Skutečný spor: prezident versus vláda

Kořeny konfliktu sahají do 8. dubna 2026. Toho dne prezident Pavel písemně oznámil premiérovi, že se hodlá summitu NATO v Ankaře zúčastnit v čele delegace, a vyzval ho, aby na místě vysvětlil vládní pozici k obranným výdajům. Vláda reagovala odkladem. 8. června Pavel přišel osobně na schůzi kabinetu, a odešel bez výsledku. 14. června vláda stále nerozhodla. 22. června schválila delegaci bez prezidenta.

Pavel se obrátil na Ústavní soud. Ten 24. června vydal předběžné opatření: vláda, ministr zahraničí i ministerstvo musí bezodkladně notifikovat NATO, že prezident je součástí oficiální delegace, zajistit jemu i jeho doprovodu akreditaci a zdržet se čehokoli, co by jeho účast bránilo nebo ztěžovalo.

Klíčový detail ale zní jinak, než jak ho obě strany prezentují. Soud výslovně upozornil, že jde o procesní rozhodnutí, nikoli o konečný verdikt. Meritorní rozhodnutí o tom, kdo obecně zastupuje Česko na summitech NATO a kdo má být vedoucím delegace, přijde až v řádu měsíců. Ankara se tedy řeší provizorně.

Co rozhodla vláda v pondělí 29. června

Den před avizovaným jednáním kabinetu šéf prezidentské kanceláře Macinka médiím řekl, že v čele delegace bude Babiš a detaily se dořeší v pondělí. Vláda pak 29. června skutečně schválila akreditaci prezidenta jako součásti oficiální delegace, ovšem delegace „vedené předsedou vlády“. Formulace je kompromisem jen na povrchu. Hrad ještě téhož dne reagoval prohlášením, že vládní postup je v rozporu s předběžným opatřením Ústavního soudu, a nabídl kompromis v podobě „důstojné reprezentace“ země.

Prakticky to znamená, že prezident do Ankary 7. července poletí. Otevřená zůstává otázka, kdo mluví za Česko na které části summitu, kdo domlouvá bilaterální schůzky a jak bude navenek působit delegace, jejíž dva nejvyšší členové se veřejně přou o to, kdo ji vede.

Kolář jako politická zkratka

V celém tomto institucionálním pingpongu Petr Kolář formálně nevystupuje. Není navrhovatelem u soudu, není členem delegace, není signatářem žádného z dokumentů. Jeho role je poradní a neformální, což je přesně důvod, proč se na něj útočí snáz než na prezidenta samotného. Označit hlavu státu za loutku je politicky riskantní. Označit jeho poradce za loutkovodiče je levnější a mediálně úderné.

Babiš tím podle nás vědomě přesunul pozornost z nepohodlného verdiktu Ústavního soudu na osobní rovinu, kde se cítí silnější. Jenže fakta mluví jasně: spor o summit NATO je sporem o výklad ústavních kompetencí mezi dvěma nejvyššími ústavními orgány. Kolář v něm nehraje žádnou formální roli, a Babišova narážka to nezměnila.

Summit v Ankaře začíná 7. července. Do té doby zbývá týden na to, aby česká delegace působila jako jeden tým. Zatím to vypadá spíš na dva tábory pod jednou vlajkou.