Klempíř obvinil lidi na festivalu z opilství. Pískali na něj celý projev, on jim vzkázal jednu větu

Páteční večer 26. června, amfiteátr Bludník, slavnostní zahájení 81. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice. Ministr kultury přistoupil k mikrofonu, aby pronesl krátkou zdravici, a od prvních slov ho doprovázel pískot, bučení a výkřiky z publika. Klempíř mluvil dál. Přes hluk řekl větu, která se stala nejcitovanějším momentem celého víkendu: „Nevadí, co si o mně myslíte.“ Ujistil přítomné, že festival bude mít podporu jeho resortu i nadále, a odešel z pódia. To byl pátek. V sobotu přišel jiný Klempíř.

Z pódia smíření, ze sítě protiútok

Na sociální síti X ministr situaci přerámoval. Napsal o „nepřátelském prostředí, ovlivněném alkoholem a vedrem“ a použil slova „buranství, sprostota a zášť“. Rozdíl oproti pátečnímu tónu byl markantní. Na místě se snažil moment ustát s nadhledem, o den později přešel do protiútoku a morálně odsoudil publikum. Důležitý detail: tvrzení o alkoholu je Klempířova vlastní interpretace, žádný nezávislý zdroj opilost návštěvníků nepotvrdil. Podle Seznam Zpráv mluvčí festivalu incident nechtěla rozdmýchávat a pouze konstatovala, že lidé vyjádřili svůj postoj.

Proč zrovna Strážnice

Pikantní na celé situaci je, kde přesně se pískot ozval. Strážnický festival není běžná akce, na kterou ministerstvo pošle dotaci a dál se nestará. Organizuje ho Národní ústav lidové kultury, příspěvková organizace přímo napojená na resort kultury. Podle ministerstva šlo o přehlídku se čtyřiceti pořady a více než 3 500 účinkujícími, financovanou z rezortního rozpočtu. Klempíř tedy nebyl vypískán na cizím hřišti. Byl vypískán na akci, kterou jeho vlastní úřad platí a propaguje. Symbolicky silnější políček si těžko představit.

Navíc nešlo o izolovaný incident. O den později festival vypískal i ministra zahraničí Petra Macinku. Strážnice se tak proměnila v širší demonstraci odporu vůči vládním tvářím, ne jen vůči jednomu ministrovi.

Co Klempířovi vyčítají

Motivaci konkrétních lidí v publiku nelze dohledat, ale kontext je výmluvný. Necelé dva týdny před festivalem, 15. června, vláda schválila Klempířův návrh na zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet. Tři dny před Strážnicí rezignovali čtyři z pěti členů komise Cen ministerstva kultury za kinematografii. Už v březnu ministr představoval škrty v podpoře živé kultury. A tisíce lidí podepsaly petici za jeho odvolání.

Textař, hudebník a spoluzakladatel kapely J.A.R., tak Klempíře představuje jeho vlastní ministerský profil. Jenže právě kulturní sektor se proti němu vymezuje nejhlasitěji. Petice, rezignace, protesty. Pískot ve Strážnici nebyl bleskem z čistého nebe, ale vyústěním měsíců narůstajícího odporu.

Co bude dál s ministrem i s festivalem

Stranický kolega Boris Šťastný po incidentu navrhl festivalu odebrat podporu. Klempíř to srazil jednou větou pro Deník N: „Mstít se ani trestat nikoho nebudu, klid.“ Festival navíc nepobírá klasické dotace, peníze jdou z rezortního rozpočtu přes NÚLK, takže případné škrtání by bylo administrativně i politicky složitější, než jak zní hrozba v titulku.

A Klempířova pozice? Hnutí AUTO za ním veřejně stojí a spekulace o výměně odmítá. Současně ale i premiér Babiš ještě před Strážnicí zpochybnil podobu ministrovy mediální novely a koalice připouštěla, že její dotažení je problematické. Kauza sama o sobě Klempíře zřejmě nesrazí. Ale každý další takový víkend ukrajuje z autority, kterou ministr kultury potřebuje k prosazení čehokoli.

Jedna věta z pódia, „Nevadí, co si o mně myslíte“, nakonec vypovídá víc o ministrovi než celý jeho sobotní příspěvek. Na pódiu ji řekl lidem do očí. Na síti už mluvil jen sám k sobě.