Penny Market dostal pokutu 5 milionů kvůli falešným slevám

Penny Market dostal maximální pokutu 5 milionů. Falešné slevy odhalili ve více než 500 případech

Česká obchodní inspekce opakovaně pokutuje Penny Market za klamavé slevové praktiky. Řetězec patří dlouhodobě mezi nejčastěji sankcionované hráče na trhu.

i Foto: Martin Strachoň - licence CC BY SA 4.0
                   

Příběh jedné pokuty by se dal odbýt jako provozní nehoda. Jenže u Penny nejde o jednu pokutu. Jde o vzorec, který se táhne napříč kvartály, regiony i sortimentem. Inspektoři opakovaně narážejí na stejný trik: zákazník vidí lákavé procento slevy, ale když ho porovná s nejnižší cenou za posledních 30 dnů, tedy s tou, z níž se sleva podle zákona musí počítat, zjistí, že žádná reálná sleva nevznikla. Někdy výrobek dokonce zdražil. Zákonný strop pro tento typ přestupku činí 5 milionů korun na jedno řízení, a právě k této hranici se inspekce v případě Penny přibližuje. Veřejně doložené sankce sahají od jednotlivých pokut ve výši 4 milionů až po kumulované částky přes 16 milionů za jediný kvartál.

Jak falešná sleva funguje v praxi

Od ledna 2023 platí v Česku pravidlo převzaté z evropské směrnice Omnibus: každá oznámená sleva musí vycházet z nejnižší ceny, za kterou obchodník výrobek prodával v posledních 30 dnech. Nestačí tuto cenu jen někde drobným písmem uvést, procento slevy se musí počítat právě z ní. Potvrdil to i Krajský soud v Brně ve svém rozsudku z roku 2024.

Penny přitom v řadě případů pracovalo s dvojí referenční cenou. Vedle povinné 30denní ceny na cenovce figurovala ještě vyšší „původní“ cena, z níž se vypočítalo atraktivní procento. Konkrétní příklad, který inspekce zdokumentovala: olivový olej s cenovkou 99,90 Kč byl prezentován jako sleva 33 % z 149,90 Kč. Jenže nejnižší cena za předchozích 30 dnů činila 79,90 Kč. Zákazník tedy nezískal třetinovou slevu, zaplatil o 25 % víc než před „akcí“. Podobné nálezy se objevily u dalších položek od cukrovinek po autopotřeby.

Opakovaný vzorec, ne jednorázový přešlap

Podstatná není jedna vysoká pokuta. Podstatné je, že se totéž opakuje znovu a znovu. V prvním kvartálu 2025 evidovala ČOI u Penny devět pravomocných pokut v celkové výši 16,9 milionu korun, nejvíc ze všech řetězců. V prvním kvartálu 2026 přibyly další sankce za 2,5 milionu. Zjištění přicházejí z různých krajských inspektorátů, což naznačuje, že problém není lokální záležitostí jedné prodejny, ale systémovou praxí napříč síti čítající přes 420 poboček.

Penny samo v dřívějších vyjádřeních mluvilo o „individuálních pochybeních“ při přeceňování stovek položek. Jenže individuální pochybení, které se opakuje v různých městech a různých měsících, má blíž k obchodní strategii než k lidské chybě.

Penny není samo, ale vede žebříček

Falešné slevy nejsou specialitou jednoho řetězce. Česká obchodní inspekce za rok 2025 provedla 1 432 kontrol zaměřených na slevy a porušení zjistila v 51 % z nich. Pokuty v prvním kvartálu 2026 dostaly i další řetězce:

  • Kaufland – 3,7 mil. Kč
  • Penny Market – 2,5 mil. Kč
  • Albert – 1,2 mil. Kč
  • Globus – 620 tis. Kč
  • Lidl a Tesco – nižší sankce

V předchozím období figurovaly v seznamu pokutovaných také Billa, Lidl a Globus. Penny ale opakovaně obsazuje přední příčky co do celkové výše sankcí. A právě to je důvod, proč se o něm mluví nejčastěji.

Pět milionů zní hodně. Pro Penny ne

Zákonný strop 5 milionů korun za jeden přestupek podle § 24 zákona o ochraně spotřebitele vypadá na papíře přísně. V kontextu hospodaření řetězce ale číslo ztrácí ostří. Penny Market vykázalo za rok 2023 čistý zisk přes 918 milionů korun. Jednotlivá pokuta 4 nebo 5 milionů představuje méně než půl procenta ročního zisku. Ani kumulované sankce přes 16 milionů za kvartál nejsou pro firmu s takovým obratem likvidační.

Český systém navíc pracuje s fixním stropem, nikoli s vazbou na obrat, jakou znají některé jiné evropské režimy. Disciplinární efekt existuje, řetězce podle ČOI začínají upravovat cenovky, ale ekonomická motivace pokračovat v klamavé praxi zůstává vyšší než hrozba sankce.

Jak falešnou slevu poznat a co s tím

Od roku 2025 má inspekce novou pravomoc vyžadovat cenovou evidenci přímo podle zákona o cenách a využívá i evropský nástroj pro monitoring slev online. Dokazování se zpřísňuje. Ale nejrychlejší kontrola je ta, kterou provede sám zákazník u regálu:

  • Na cenovce musí být uvedena nejnižší cena za posledních 30 dnů.
  • Procento slevy musí odpovídat právě této ceně, ne jiné vyšší částce.
  • Pokud vedle 30denní ceny figuruje ještě druhá, vyšší „původní“ cena, je to varovný signál.
  • Za oznámení slevy se považují i obecné výrazy jako „akce“ nebo „výhodná cena“.

Podezření na falešnou slevu lze nahlásit přes e-portál ČOI; podání je možné i bez přihlášení. Správní pokuta ale míří do státní kasy, ne zpět k zákazníkovi. Automatický nárok na kompenzaci z ní neplyne.

Pět milionů je zákonné maximum. Pro řetězec s miliardovým ziskem je to částka, kterou zaplatí a jede dál. Dokud se sankce nebudou odvíjet od obratu, zůstane hlavní obranou spotřebitele jeho vlastní pozornost u regálu

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články