Důchod skoro stejný jako výplata? Ekonom Bezděk spočítal, kolik Čechů na tom tak je. Číslo je obrovské

Bezděk svůj výrok pronesl v květnovém díle pořadu Českého rozhlasu Chyba systému. Nemluvil o výjimečných případech ani o statistických kuriozitách. Popsal systémový efekt, který se týká každého, kdo celý produktivní život vydělával podprůměrně a nasbíral dlouhou dobu pojištění. U dvou třetin podprůměrně výdělečných lidí podle něj důchod běžně dosahuje 80, 100 i více procent poslední čisté mzdy. Průměrný náhradový poměr v Česku přitom činí kolem 55 procent, jenže průměr tu zakrývá propastný rozdíl mezi tím, kdo bral 20 tisíc hrubého, a tím, kdo bral 50 tisíc.

Téměř 800 tisíc lidí: jak jsme k číslu došli

Bezděk mluví o „až třetině lidí“. Přesný oficiální počet důchodců, jejichž penze dosahuje 80 a více procent předchozí čisté mzdy, Česká správa sociálního zabezpečení veřejně nepublikuje, neexistuje databáze, která by párovala přiznaný důchod s poslední výplatou. Dá se ale počítat.

Ke konci roku 2025 pobíralo starobní důchod 2,346 milionu osob podle statistik ČSÚ. Třetina z toho je přibližně 782 tisíc lidí. Pokud bychom vzali v úvahu všechny příjemce jakéhokoli důchodu, tedy i invalidní a pozůstalostní, dostáváme se na 2,83 milionu osob a třetina by znamenala téměř 943 tisíc. Jde o redakční odhad, ne o tvrdé číslo z registru ČSSZ, ale i konzervativní varianta ukazuje stovky tisíc lidí. To není okrajová skupina. To je populace většího krajského města.

Proč systém funguje právě takhle

Za vysokým náhradovým poměrem u nízkých mezd nestojí štědrost, ale konstrukce. Český důchodový systém stojí na dvou nohách:

• Základní výměra: v roce 2026 činí 4 900 Kč měsíčně a dostává ji každý důchodce bez rozdílu. Pro člověka s čistou mzdou 18 tisíc představuje víc než čtvrtinu budoucího důchodu. Pro pražského manažera s čistou mzdou 55 tisíc je to drobná položka.
• Procentní výměra : závisí na osobním vyměřovacím základu a délce pojištění. Jenže výpočet není lineární. Do první redukční hranice 21 546 Kč se v roce 2026 započítává 99 procent příjmu, nad ni už jen 26 procent. Vše nad druhou hranici 195 868 Kč se nezapočítává vůbec.

Výsledek? Člověk s celoživotní hrubou mzdou 20 000 Kč a 47 lety pojištění získá důchod pokrývající zhruba 109 procent své čisté mzdy. Při 24 000 Kč hrubého je to stále přes 100 procent. Teprve kolem 32 000 Kč klesá náhradový poměr pod 84 procent. Tyto modelové výpočty pro rok 2026 publikoval analytik Petr Gola na serveru Finance.cz a odpovídají parametrům, které uvádí ČSSZ i MPSV.

Krátce: čím nižší mzda a čím delší doba pojištění, tím vyšší podíl výplaty důchod nahradí. Systém to dělá záměrně, jeho cílem je, aby lidé ve stáří nepropadli do chudoby.

Regionální mapa: kde je efekt nejsilnější

Průměrná hrubá mzda v prvním čtvrtletí 2026 činila v Praze 67 945 Kč, celostátně 50 282 Kč a v Karlovarském kraji jen 42 391 Kč. Protože základní výměra 4 900 Kč je všude stejná, její relativní váha roste tam, kde jsou mzdy nižší. V Karlovarském, Ústeckém nebo Olomouckém kraji bude podíl lidí s důchodem blížícím se výplatě logicky vyšší než v Praze.

ČSSZ regionální náhradové poměry nezveřejňuje, ale dedukce je přímočará: kde je víc podprůměrných mezd, tam je víc důchodců, kterým penze pokryje většinu předchozího příjmu. A naopak, v Praze, kde průměrná mzda výrazně převyšuje celostátní číslo, bude propad po odchodu do penze nejcitelnější.

Spravedlnost, nebo past? Bezděk otevírá debatu

Bezděk v rozhlasovém pořadu připustil, že spravedlnost v důchodovém systému nemá jednu podobu. Jedna definice říká: spravedlivé je, když většina dostává podobný důchod bez ohledu na mzdové rozdíly. Druhá: spravedlivé je, když penze odráží to, kolik člověk vydělával a odváděl. Sám se přiklání ke druhé variantě.

OECD ve zprávě Pensions at a Glance 2025 potvrzuje, že český systém zůstává výrazně redistributivní; rozdíl mezi náhradovým poměrem nízkopříjmového a průměrně vydělávajícího pracovníka patří i po reformě k nejvyšším v celé organizaci. Reforma, která od roku 2026 postupně snižuje sazbu za rok pojištění z 1,5 na 1,45 procenta a zápočet v první redukční hranici ze 100 na 90 procent do roku 2035, systém jen mírně posouvá směrem k vyšší zásluhovosti. Podle nás je to posun správným směrem, ale tempo je tak pomalé, že stovky tisíc budoucích důchodců s podprůměrnými příjmy budou efekt pociťovat minimálně.

Co si z toho vzít, a jak si to spočítat

Pro zaměstnance s podprůměrnou mzdou a dlouhou kariérou platí, že důchod jim životní úroveň srazí jen mírně. Pro lidi s průměrnými a vyššími příjmy je propad výrazný, a čím výš nad průměr, tím prudší. Zvláštní kapitolou jsou živnostníci: kdo roky platil minimální zálohy, snížil si vyměřovací základ a s ním i budoucí penzi. Od roku 2026 přitom minimum pro hlavní OSVČ vyskočilo na 5 720 Kč měsíčně, Sněmovna ho pak snížila na 5 005 Kč; ani jedna částka ale nezajistí důchod srovnatelný se zaměstnancem na stejné reálné příjmové úrovni.

Kdo chce vědět, kam směřuje, může využít Informativní důchodovou aplikaci na ePortálu ČSSZ nebo důchodovou kalkulačku na webu správy. Stačí vydělit odhadovaný důchod současnou čistou mzdou, a číslo, které vyjde, řekne víc než jakýkoli průměr.

Bezděkových 782 tisíc lidí není anomálie. Je to důkaz, že český důchodový systém dělá přesně to, k čemu byl navržen: chrání ty dole, i za cenu toho, že ti uprostřed a nahoře odcházejí do penze s pocitem, že jim něco chybí.