Šetřila měsíce na dovolenou s dcerou. Na letišti jí řekli jednu větu

Šetřila měsíce na dovolenou s dcerou. Na letišti jí řekli jednu větu a poslali ji domů

Britka Jansen Porterová přišla o dovolenou za více než 70 tisíc korun. Její pas byl „platný“ ještě rok a půl, a přesto pro Řecko nestačil.

i Zdroj fotografie: Asurnipal - licence CC BY-SA 4.0
                   

Kefalonie nebyla náhodná volba. Porterová tam kdysi jela se svou matkou na první společnou dovolenou a teď chtěla totéž zopakovat s vlastní dcerou, která slavila čtvrté narozeniny. Měsíce šetřila, zabalila kufry, dorazila na letiště s partnerem a dítětem. Personál u odbavení se podíval do pasu, podíval se do systému a sdělil jí, že její doklad nesplňuje podmínky pro cestu do Řecka. Datum expirace přitom ukazovalo prosinec 2026. Jenže na letišti nerozhodovalo jen to číslo.

Proč pas s platností do roku 2026 neprošel

Klíč k celému případu leží v jednom řádku pasu, v datu vydání. Porterová měla britský pas vydaný v březnu 2016. Řecko jako členský stát Schengenu vyžaduje od občanů třetích zemí, aby jejich cestovní doklad nebyl starší než deset let od data vydání. V březnu 2026 tedy její pas překročil hranici deseti let a pro vstup do schengenského prostoru přestal být uznatelný. Nezáleželo na tom, že tištěná expirace říkala „prosinec 2026″.

Jak je možné, že pas platil déle než deset let od vydání? Odpověď sahá do doby, kdy byla Británie ještě členem EU. Mezi lety 2004 a 2018 britský pasový úřad při obnově pasu přenášel do nového dokladu až devět měsíců zbývající platnosti z toho starého. Pas vydaný v březnu 2016 tak mohl mít natištěnou expiraci v prosinci 2026, celých deset let a devět měsíců. Dokud Britové cestovali jako občané EU, nikoho to netrápilo. Po brexitu ale spadli do režimu třetích zemí. A Schengenský hraniční kodex v článku 6 jasně říká: pas musí být vydaný v posledních deseti letech a platný ještě nejméně tři měsíce po plánovaném odjezdu.

Sedmdesát tisíc pryč, dalších dvacet navíc

Finanční dopad byl okamžitý. Zájezd na Kefalonii stál podle dostupných informací přes 70 tisíc korun. Porterová ho nedokázala plně refundovat; aerolinka ani cestovní kancelář nenesou odpovědnost za neplatné doklady cestujícího. Přepravní podmínky velkých britských dopravců jako TUI výslovně přenášejí povinnost zkontrolovat cestovní dokumenty na pasažéra. Britský letecký úřad CAA potvrzuje, že odmítnutí nástupu kvůli nedostatečným dokladům je oprávněné a nevzniká při něm nárok na kompenzaci jako při přeprodání míst.

Porterová nakonec dovolenou přesunula na jiný termín. Doplatila dalších přes 20 tisíc korun. Místo oslavy dceřiných narozenin na řeckém ostrově se vracela z letiště domů.

Není to řecká zvláštnost, platí to v celém Schengenu

Důležité je pochopit, že Porterovou neodmítlo Řecko. Odmítl ji schengenský systém. Pravidlo o deseti letech od vydání a třech měsících zbytkové platnosti vychází z unijní legislativy a platí jednotně pro všechny schengenské státy. Totéž by se jí stalo v Německu, Španělsku, Francii i v Česku. Výjimku tvoří Irsko, které má vlastní hraniční politiku, a částečně Kypr, jenž není plně součástí schengenského prostoru.

Britská vláda na to na svých stránkách výslovně upozorňuje. Aerolinky jako easyJet mají na webu sekce věnované cestovním dokladům a odkazují na vládní pravidla. Informace tedy existují, jen je cestující musí aktivně hledat. A právě v tom je jádro problému: kdo si zvykl kontrolovat jen datum expirace, snadno přehlédne, že pro Schengen rozhoduje i datum na protější straně stránky.

Co to znamená pro českého cestovatele

Může se nám stát totéž? Při cestě do Řecka nebo jiné země EU ne. Jako občané Evropské unie cestujeme v režimu volného pohybu, stačí platný pas nebo občanský průkaz. Žádné pravidlo deseti let od vydání se na nás nevztahuje.

Navíc český dospělý pas platí rovných deset let a jeho platnost nelze prodloužit. Nemůže tedy nastat situace, kdy by doklad „na papíře“ platil déle, než kolik let uplynulo od jeho vydání. Ta specifická britská past, tedy pas s natištěnou expirací přesahující deset let, u českého dokladu neexistuje.

Pozor ale na cesty mimo EU. Řada zemí v Asii, Africe i Americe vyžaduje, aby pas platil ještě tři až šest měsíců po návratu. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto doporučuje ověřit si vstupní podmínky konkrétní země ještě před koupí letenky, a to přímo na stránkách MZV nebo u zastupitelského úřadu daného státu.

Praktický checklist před každou cestou mimo EU:

  • Zkontrolovat datum expirace pasu
  • Zkontrolovat datum vydání pasu (relevantní zejména pro občany třetích zemí vstupující do Schengenu)
  • Ověřit minimální zbytkovou platnost, kterou cílová země vyžaduje
  • Ověřit, zda dítě má vlastní platný doklad
  • Porovnat vše s oficiálními zdroji cílové země, ne jen s webem aerolinky

Porterová nakonec na Kefalonii doletěla, s novým pasem, v jiném termínu a o desítky tisíc korun chudší. Její příběh je připomínkou, že v éře po brexitu může jeden řádek v pasu rozhodnout o tom, zda nastoupíte do letadla, nebo se otočíte zpátky k východu z terminálu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články