Poslanci chtějí vyznamenat Zemana. Pavel mu má dát nejvyšší státní metál, o kterém se roky jen šeptalo

Sto hlasů ze 186 přítomných poslanců. Tolik stačilo, aby se jméno bývalého prezidenta, premiéra a předsedy Sněmovny dostalo na seznam, který teď leží na stole jeho nástupce. Řád bílého lva je podle zákona o státních vyznamenáních nejvyšší poctou, jakou Česká republika zná. Uděluje se osobám se „zvlášť vynikajícími zásluhami o stát“, a právě proto nejde o formalitu. Jde o otázku, zda Petr Pavel uzná Zemanovu éru za hodnou nejvyššího státního ocenění, a tím ji de facto začlení do oficiální paměti republiky.

Dva roky v zákulisí, tři hlasování na plénu

Zemanovo jméno se v kontextu Řádu bílého lva neobjevilo letos poprvé. Už 27. června 2024 ho poslanci v podrobné rozpravě doplnili na sněmovní seznam společně s Milanem Kunderou a Karlem I. Rakouským. Tehdy šlo o první veřejný krok po letech neformálních úvah; dokud Zeman úřadoval, realistický scénář to nebyl, a po konci jeho mandátu v březnu 2023 chyběla politická vůle.

Na řádový den 28. října 2024 ale Hrad Zemana mezi oceněné nezařadil. Stejně dopadl loni Milan Kundera: Sněmovna ho navrhla, prezident ho nevybral. Letošní nominace je tedy druhý pokus. A tentokrát provázený dramatem přímo na plénu.

Původní hlasování č. 192 skončilo poměrem 94 pro a 73 proti. Jenže vzápětí se ozvaly námitky. Poslankyně Renáta Zajíčková, ministryně Jana Černochová a ministr Vlastimil Válek veřejně deklarovali, že chtěli hlasovat proti, ale jejich záznam neseděl. Sněmovna námitku přijala a hlasování zopakovala. Výsledek č. 195: 100 pro, 79 proti. Z lavic se ozval potlesk. Nešlo o technické zařazení do seznamu, šlo o hodnotově-politický signál aktuální většiny.

Sněmovna navrhuje, prezident rozhoduje

Zákon je v tomhle jednoznačný. Návrhy na státní vyznamenání předkládají Poslanecká sněmovna, Senát a vláda, ale prezident může vyznamenat i bez jakéhokoli návrhu, a naopak žádným návrhem není vázán. Usnesení Sněmovny se podle pravidel Organizačního výboru zašle na Hrad, kde začíná vlastní rozhodovací proces.

Čerstvé precedenty mluví jasně:

• Milan Kundera – navrhován Sněmovnou už v roce 2024 i 2025, na Hradě neprošel.
• Karel I. Rakouský – letos na plénu získal jen 38 hlasů ze 184 přítomných, nominaci nezískal ani ve Sněmovně.
• Michael Žantovský – 71 hlasů ze 182 přítomných, na nadpoloviční většinu nedosáhl.

Zeman tedy prošel sněmovním sítem, ale to je teprve polovina cesty. Finální seznamy z let 2024 a 2025 ukazují, že Hrad parlamentní návrhy přebírá selektivně. Pokud Pavel Zemana skutečně vyznamená, nebude to mechanické potvrzení parlamentního seznamu. Bude to vědomé symbolické rozhodnutí.

Proč je Zemanovo vyznamenání tak citlivé

Ironie celé situace spočívá v tom, že právě Zemanovo zacházení se státními vyznamenáními během jeho prezidentství patřilo k nejkontroverznějším kapitolám jeho mandátu. V roce 2016 vyvolala bouři kauza Jiřího Bradyho, přeživšího holokaustu, kterého Zeman odmítl vyznamenat, což vedlo k bojkotu ceremoniálu ze strany části politické reprezentace. Premiér tehdy mluvil o „hradní malosti“.

Vladimír Mišík odmítl od Zemana vyznamenání převzít. Vdova po Jaroslavu Kuberovi odmítla převzít Řád bílého lva in memoriam. Zemanovy seznamy oceněných opakovaně rozdělovaly veřejnost i politickou scénu.

A teď má tentýž muž dostat nejvyšší řád od svého nástupce, s nímž ho pojí vztah spíš institucionálně korektní než vřelý. Pavel po inauguraci v březnu 2023 převzal úřad za přítomnosti obou bývalých prezidentů, ale veřejný příslib ani odmítnutí Zemanova řádu z jeho strany dosud nezaznělo.

Co by udělení, nebo neudělení, znamenalo

Řád bílého lva má pět tříd. Řádový řetěz je vyhrazen výhradně hlavám států. Pokud by Pavel sáhl po této nejvyšší formě, šlo by o gesto mimořádné váhy: státní potvrzení, že Zemanovo působení v čele země, navzdory všem sporům, patří mezi zásluhy hodné nejvyšší pocty.

Neudělení by naopak potvrdilo vzorec z předchozích dvou let: Hrad drží odstup od polarizujícího odkazu svého předchůdce. V obou případech jde o silný symbol, protože výš už Česká republika nemůže sáhnout.

Řádovým dnem je tradičně 28. říjen. Ceremoniál se koná ve Vladislavském sále Pražského hradu. Do té doby má Petr Pavel čtyři měsíce na rozhodnutí, které, ať dopadne jakkoli, řekne víc o současném prezidentovi než o tom bývalém.