Učitel chodil do sprch za studentkami. Škola ho nechala učit dál, jen mu zakázala tělocvik s dívkami

Příběh se objevil v databázi kampaně „Škola není seznamka pro vyučující“, kterou spustila organizace Konsent. Autorka nebo autor výpovědi popisuje učitele tělocviku, který po školním sportovním utkání vstoupil do sprch za studentkami. Škola incident řešila, ale způsobem, který podle Konsentu ilustruje systémový problém českého školství. Učiteli na čas zakázala vyučovat dívky. Pak zákaz zrušila. Jméno učitele ani název školy zveřejněny nebyly, nejde o pravomocně popsanou kauzu. Jde o něco jiného: o vzorec, který se v českých školách opakuje a na který zatím neexistuje závazná odpověď.

Co přesně škola udělala, a co ne

Z anonymizované výpovědi vyplývá, že vedení školy po incidentu ve sprchách přijalo jediné opatření: učitel nesměl několik let vést hodiny tělocviku s dívkami. Neznamená to, že by byl od studentek zcela oddělen. Podle jiné výpovědi ze stejné databáze učitel s podobným omezením dál jezdil s žákyněmi na lyžařský kurz. A po čase se vrátil i k běžné výuce dívek.

Škola ho nepropustila. Nepředala věc policii. Nevysvětlila veřejně, proč zvolila právě tento postup, a z povahy anonymní výpovědi to ani nelze ověřit. Právě takové „přeorganizování“ práce učitele místo jasného zásahu je ale podle Konsentu typické. Stížnosti na jiné projevy chování téhož učitele škola podle výpovědi bagatelizovala.

Kodex říká „nepřípustné“, ale nedodává „a proto udělejte tohle“

Český systém přitom umí pojmenovat, co je špatně. Etický kodex učitele, který ministerstvo školství představilo v prosinci 2022, výslovně uvádí, že sexuální či erotické vztahy mezi učiteli a žáky jsou nepřípustné. Učitel nemá zneužívat své postavení. Deset principů kodexu zní jasně.

Slabé místo je jinde. Kodex je hodnotový dokument, nikoli závazný postup. Neříká řediteli, co má udělat ráno poté, co se dozví o incidentu ve sprchách. Neříká, kdy má zahájit pracovněprávní kroky. Neříká, kdy má volat policii. A hlavně, nic z toho nevynucuje.

Konsent proto po ministerstvu žádá víc než etickou proklamaci:

• Závaznou metodiku pro školy s konkrétními kroky od přijetí stížnosti po pracovněprávní řešení.
• Jasný právní rámec, který určí kompetence a povinnosti ředitele.
• Postup pro ukončení pracovního poměru i v situaci, kdy obtěžující chování je interně prokázané, ale trestní řízení neběží nebo není uzavřené.

K červnu 2026 se nepodařilo dohledat veřejné stanovisko ministerstva přímo k této kampani.

Čísla, která zůstávají pod povrchem

Titulkový příběh není ojedinělý. Konsent pracuje s více než dvěma sty anonymními výpověďmi. Reprezentativní průzkum agentury NMS Market Research z června 2026 odhaduje, že přibližně 120 tisíc lidí v Česku osobně zažilo sexuální vztah s vyučujícím na základní nebo střední škole. Dalších 1,5 milionu zná někoho s takovou zkušeností.

Starší česká data, která shrnula ČT edu, uváděla, že dvě třetiny středoškoláků se setkaly s některou formou sexuálního obtěžování a asi 2 % respondentů popsala sexuální nátlak ze strany učitelů. Soudy přitom registrovaly jen jednotky případů ročně. Česká středoškolská unie v roce 2021 popsala proč: studentky mlčí, protože se bojí dopadů, třeba problémů u maturity.

A právě tady se kruh uzavírá. Škola nemá závazný postup. Studentky nemají jistotu, že nahlášení povede k výsledku. Ředitel má velkou samostatnost, ale Česká školní inspekce sama uvádí, že pracovněprávní otázky do jejího šetření typicky nespadají. Výsledkem je ticho.

Jak to řeší jinde: profesní zákaz místo interního přesunu

Srovnání s Británií ukazuje, jak daleko může systémové řešení zajít. Anglie má závazné pokyny pro ochranu žáků pro všechny školy a mechanismus takzvaného „prohibition order“, tedy zákazu výkonu profese. Učitel může být trvale vyřazen z profese, pokud zneužije pozici důvěry k navázání romantického nebo sexuálního vztahu s žákem či bývalým žákem. Nejde o etickou proklamaci. Jde o profesní smrt.

Skotsko zachází ještě konkrétněji. Tamní profesní kodex učitelům ukládá držet profesionální hranice, vyhýbat se nevhodným vztahům se žáky a nečinit sexuální poznámky vůči žákům školního věku, bez ohledu na jejich zjevný souhlas. Skotské právo navíc zná trestný čin „zneužití důvěry“ u osob ve škole vůči mladistvým do 18 let. A disciplinární orgán GTC Scotland v roce 2026 veřejně reportoval 870 případů řešení učitelského chování, z nichž 4 % tvořily nevhodné vztahy.

V Česku nic takového neexistuje. Ředitel rozhoduje sám, inspekce kontroluje školské předpisy, ale ne pracovněprávní kroky, a profesní komora učitelů s disciplinární pravomocí tu není.

Co dělat, když škola nereaguje

Pokud se žák nebo rodič setká s nevhodným chováním učitele a škola věc odmítá řešit, postup existuje, jen není tak přehledný, jak by měl být. První krok je písemná stížnost řediteli s potvrzením přijetí. Pokud ředitel nekoná, lze podat podnět České školní inspekci, která prošetřuje stížnosti na školy v oblasti své působnosti. U škol zřizovaných krajem nebo obcí má roli i zřizovatel. A pokud je podezření na trestný čin, věc patří na policii, ne do ředitelny.

Metodické doporučení ČŠI z roku 2026 výslovně říká, že stížnost může podat i nezletilý nebo anonymní stěžovatel a že je žádoucí zachovávat anonymitu oznamovatele. To je důležité. Ale nestačí to.

Příběh učitele, který se po pár letech vrátil k výuce dívek, jako by se nic nestalo, neukazuje selhání jednoho člověka. Ukazuje systém, který umí říct „nepřípustné“, ale neumí říct „a tady je dveřmi ven“.