El Niño sílí rychleji, než vědci čekali. Léto v Česku může být nejhorší za posledních 40 let

Ještě 9. dubna dávala americká NOAA šanci na vznik El Niño v období květen–červenec na 61 procent. O pouhých pět týdnů později, 14. května, už to bylo 82 procent. Teplota mořské hladiny v klíčové oblasti Niño-3.4 přitom za stejnou dobu vyskočila z −0,2 °C na +0,9 °C nad normál. Takový skok je neobvyklý, a právě proto se kolem letošního léta mluví jiným tónem než v březnu. Pro Česko ale není rozhodující samotné slovo „El Niño“. Rozhodující je, v jakém stavu do léta vstupujeme.

Co se děje v Tichém oceánu

El Niño je teplá fáze cyklu ENSO, při které se ohřívá povrch rovníkového Pacifiku a mění se proudění vzduchu nad polovinou planety. Na začátku roku 2026 ještě doznívala slabá La Niña, tedy opačná, chladná fáze. Světová meteorologická organizace v březnu hlásila přechod do neutrálního stavu, v dubnu už varovala před rychlým oteplováním oceánu.

Kolumbijský institut IRI k 19. květnu zaznamenal pod hladinou Pacifiku v hloubce 50–150 metrů lokální odchylky až +6 °C. Atmosféra se začala připojovat: dubnový index jižní oscilace (SOI) klesl na −11, což signalizuje, že nejde jen o pasivní ohřev vody, ale o aktivní změnu cirkulace. NOAA přesto stále vede oficiální status „El Niño Watch“, jev se formuje, ale zatím není plně rozvinutý.

Důležité je, kam směřuje. Pro období říjen–prosinec 2026 NOAA počítá s 32% pravděpodobností silného a 33% pravděpodobností velmi silného El Niño. To jsou čísla, která se blíží epizodě z let 2015–2016, jedné z nejsilnějších v historii měření.

Proč je pro Česko klíčové sucho, ne El Niño samo o sobě

Přímá vazba mezi ENSO a letním počasím ve střední Evropě je slabší, než by se z titulků mohlo zdát. Evropské centrum pro střednědobé předpovědi (ECMWF) výslovně uvádí, že dopady El Niño na Evropu bývají výrazně silnější v zimě, kdy jev typicky vrcholí, než v létě. Letní signál je proměnlivý a mezi jednotlivými epizodami se hodně liší.

Jenže Česko do léta 2026 nevstupuje z normálu. Vstupuje z deficitu.

ČHMÚ 27. května oznámil, že se sucho znovu výrazně prohlubuje. Větší část Čech je ve výstraze na hydrologické sucho. Stav hlubokých vrtů v dubnu a květnu 2026 je nejhorší od začátku měření v roce 1991. Silně podnormální průtoky hlásí povodí středního Labe, Vltavy, na Moravě pak Opava, Bělá, Osoblaha, střední a dolní Morava, Jihlava a dolní Dyje. Podzemní voda, která se doplňuje měsíce až roky, chybí už teď, a léto ji nedoplní.

Když k tomu přidáme evropský sezónní výhled služby Copernicus z 10. května, obraz se zpřesní: léto 2026 má být teplotně nad normálem prakticky v celé Evropě. Srážkový signál je ale slabší a nejistější. Horko bez deště nad vysušenou krajinou, to je scénář, který nepotřebuje plně rozvinuté El Niño, aby byl nebezpečný.

Srovnání s roky, které bolely

Česko má v paměti léto 2003, které ČHMÚ popisuje jako mimořádně teplé a velmi suché. A rok 2018, kdy celoroční průměrná teplota dosáhla 9,6 °C s odchylkou +2,1 °C od normálu, rekord v moderní řadě. Obě léta přinesla zemědělské ztráty, problémy s vodou a zdravotní zátěž.

Na verdikt, zda léto 2026 bude srovnatelné, je na konci května brzy. Ale předpolí je nepříjemně povědomé:

• Hluboké vrty jsou v horším stavu než v květnu 2018 i 2003.
• Evropský teplotní výhled ukazuje nadnormál.
• El Niño se formuje rychleji, než modely v březnu předpokládaly, a může vrcholit právě na přelomu podzimu a zimy.

Rok 1986, tedy přesně čtyřicet let zpátky, přitom podle archivních dat ČHMÚ žádným letním extrémem nebyl; červen, červenec i srpen se tehdy pohybovaly blízko normálu. Jako referenční bod pro „nejhorší léto“ slouží spíš nedávné roky 2003, 2015 a 2018.

Co dělat a co sledovat

Sezónní výhledy jsou pravděpodobnostní, ne deterministické, ČHMÚ to opakuje při každé aktualizaci. Existuje i mírnější scénář: srážky mohou přijít, El Niño nemusí zesílit podle nejagresivnějších modelů, evropská cirkulace se může vyvinout jinak. Ale plánovat na nejlepší variantu by bylo nezodpovědné.

Prakticky to znamená:

• Sledovat výstrahy ČHMÚ a předpověď požárního rizika, která kombinuje meteorologii se suchostí krajiny.
• Počítat s omezeními venkovních aktivit v poledních hodinách.
• Držet pitný režim minimálně 2–3 litry denně, jak doporučuje Státní zdravotní ústav.
• Hlídat seniory, malé děti a chronicky nemocné, právě oni jsou při vlnách veder nejzranitelnější.
• Nerozdělávat oheň v přírodě, neodhazovat nedopalky, nepoužívat přenosné vařiče v suché vegetaci.

Česko nemůže ovlivnit, co se děje v rovníkovém Pacifiku. Může ale ovlivnit, jak tvrdě ho to zasáhne. A právě teď, na konci května, je na přípravu ještě čas. Za měsíc už nemusí být.