Důchodci dostanou od státu kompenzaci. Týká se to ale jen těch, kteří splňují jednu konkrétní podmínku

Poslanecká sněmovna 27. května 2026 schválila novelu, která má napravit konkrétní finanční ztrátu. Od 1. července 2024 přestal stát vyplácet příspěvek do III. penzijního pilíře lidem, kterým byl přiznán starobní důchod. Část seniorů ale v tu chvíli ještě nesplňovala staré podmínky pro bezsankční výběr, typicky pět let trvání smlouvy. Když ze spoření odešli, museli vrátit už připsané státní příspěvky. Někteří přišli i o vlastní vklady. Právě na tuto skupinu novela cílí.

Dvě větve jedné novely, a zásadní rozdíl mezi nimi

Zákon řeší dvě odlišné situace a je důležité je nemíchat dohromady. První větev je kompenzační: senioři, kteří už ze III. pilíře odešli a při odchodu přišli o peníze, dostanou ztracené prostředky zpět. Podle Ministerstva financí jde přibližně o 16 tisíc lidí, kteří vraceli státní příspěvky, a asi stovku těch, kteří přišli i o část vlastních úspor.

Druhá větev je bezsankční: kolem 150 tisíc seniorů, kteří ve spoření zůstali „uvěznění“ starými pravidly, získá možnost smlouvu ukončit bez ztráty peněz. Ti ale žádnou kompenzaci nedostávají, jen se jim otevírají dveře ven.

Kdo přesně má nárok a co musí splnit

Samotné pobírání starobního důchodu nestačí. Pro kompenzační větev musí člověk splnit kombinaci podmínek:

• Byl mu přiznán starobní důchod.
• Smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebo penzijním připojištění uzavřel před koncem roku 2023.
• Po zrušení státní podpory od 1. července 2024 ze smlouvy předčasně odešel.
• Při odchodu přišel o dříve připsané státní příspěvky, případně i o vlastní vklady.

V poměru k celkovému počtu starobních důchodců v Česku, podle statistiky ČSSZ jich v březnu 2026 bylo 2 337 337, jde o necelé jedno procento. Kompenzační větev míří na 0,7 %, širší bezsankční na zhruba 6,4 %.

Kolik peněz a odkud přijdou

Není stanovena jednotná částka. Každý dostane zpět přesně to, o co při předčasném odchodu přišel, typicky dříve připsané státní příspěvky, výjimečně i vlastní vložené prostředky. Ministerstvo financí odhaduje celkový dopad na rozpočet na 60 milionů korun. V přepočtu na jednoho člověka z kompenzační skupiny to vychází průměrně na necelé čtyři tisíce korun, reálné částky se ale budou lišit podle délky spoření a výše příspěvků.

Podstatné je, že peníze nevyplácí Česká správa sociálního zabezpečení v rámci běžných výplatních termínů důchodů. Vyplácí je penzijní společnost, u které měl senior smlouvu. V Česku jich aktuálně působí devět a jejich seznam vede Ministerstvo financí.

Jak o kompenzaci požádat

Automaticky peníze nepřijdou. Senior musí podat žádost u své penzijní společnosti. Lhůta má být šest měsíců od nabytí účinnosti novely. Ministerstvo jako modelový scénář uvádělo okno od 1. července do 31. prosince 2026, za předpokladu, že novela dokončí zbývající legislativní proces do konce června. Přesný termín připsání peněz po podání žádosti zatím zveřejněn nebyl.

Kdo si není jistý, zda podmínky splňuje, měl by kontaktovat přímo svou penzijní společnost. Ta eviduje datum uzavření smlouvy, průběh spoření i způsob jeho ukončení a dokáže jednoznačně říct, zda klient vracel státní příspěvky.

Proč stát neplatí všem

Logika změny z roku 2024 byla jasná: III. pilíř má motivovat k tvorbě úspor před odchodem do penze, ne dotovat spoření lidem, kteří už důchod pobírají. Ústavní soud tuto argumentaci ve svém nálezu potvrdil. Současná novela proto není plošný bonus, je to technická oprava pro ty, kterým přechod na nová pravidla prokazatelně způsobil finanční ztrátu. Něco jiného než jednorázový příspěvek 5 000 korun, který v roce 2020 dostal každý důchodce bez výjimky.

Kdo ve III. pilíři zůstal a spoří dál, na kompenzaci nedosáhne. Může ale využít bezsankční odchod, a pracující starobní důchodci si i po změně z roku 2024 zachovali nárok na daňovou podporu spoření od první vložené koruny. Stát tedy neřeší všechny, ale těch šestnáct tisíc lidí, kterým pravidla sebrala jejich vlastní peníze, si pozornost zaslouží.