Dva roky za mřížemi, tři roky podmínky. Feri opustil věznici, psycholožka řekla, že není nebezpečný

Kolem půl čtvrté odpoledne prošel bývalý poslanec TOP 09 branou věznice, dvě hodiny poté, co Okresní soud v Teplicích pravomocně rozhodl o jeho podmíněném propuštění. Novinářům řekl jediné: míří „na hory“. Za sebou nechal dva roky výkonu trestu, před sebou má tři roky zkušební doby, dohled probačního úředníka, povinný resocializační program a neveřejnou omluvu ženám, které poškodil. Propuštění není tečka. Je to test.

Co soud rozhodl a co to znamená v praxi

Soudce Jaroslav Malchus stanovil tříletou zkušební dobu počínaje dnem propuštění. Feri bude pod přímým dohledem Probační a mediační služby, což znamená pravidelné osobní kontakty, hlášení bydliště, zaměstnání i zdrojů obživy a povinnost umožnit probačnímu úředníkovi vstup do obydlí. K tomu soud uložil absolvování resocializačního programu, což není formální kurz, ale strukturovaná práce na změně chování a přijetí odpovědnosti za kriminální jednání. Program se řídí trojstrannou dohodou mezi odsouzeným, PMS a poskytovatelem, s jasným harmonogramem a důsledky porušení.

Pokud Feri ve zkušební době povede řádný život a splní všechny podmínky, soud vysloví, že se osvědčil. Pokud ne, může rozhodnout o výkonu zbytku trestu. Výjimečně může místo toho zpřísnit režim nebo prodloužit zkušební dobu až o dva roky.

Proč soud v lednu řekl ne a v květnu ano

Právě tady leží jádro příběhu. V lednu 2026 tentýž soudce Malchus Feriho žádost zamítl. Důvod: chybějící sebereflexe, zejména ve vztahu k ženám v intimních situacích. Soud tehdy neviděl předpoklad řádného života.

Feriho obhajoba se odvolala. V dubnu krajský soud lednové rozhodnutí zrušil, ne proto, že by říkal „pusťte ho“, ale proto, že odůvodnění zamítnutí nebylo dostatečně podložené konkrétními důkazy. Věc se vrátila do Teplic.

Mezi lednem a květnem se změnily tři věci. Feri strávil ve vězení další čtyři měsíce. Absolvoval terapii. A při novém projednání zazněly hlasy, které v lednu chyběly: vězeňská psycholožka popsala jeho osobnost jako vyrovnanou, zmínila vytvořené sociální vztahy a rodinné zázemí a riziko recidivy označila za nízké. Zaměstnanci věznice potvrdili bezkonfliktní chování. Sám soudce popsal posun od lednové „sebestřednosti až arogance“ k jinému vystupování. Státní zástupce Ondřej Langr s propuštěním souhlasil.

Soud tedy nepřijal jen „dobré chování za mřížemi“. Rozhodl na základě kombinace procesního doplnění důkazů, dalšího času ve výkonu trestu a kontrolního režimu po propuštění.

Druhá strana: obavy poškozených

Zástupce zmocněnkyně poškozených Pavel Uhl s propuštěním nesouhlasil. Nežádal tvrdší podmínky, žádal zamítnutí žádosti. Navrhoval doplnit dokazování o nezávislý psychologický posudek. Soud to zamítl jako nadbytečné.

Uhl u soudu mluvil o strachu a zklamání poškozených žen. Přímá veřejná vyjádření samotných poškozených po rozhodnutí dohledatelná nejsou. Podle Uhla věří, že soudem nařízená neveřejná omluva jim může dát alespoň určitou morální satisfakci. Feri u soudu mluvil o tom, že omluvu doručí prostřednictvím zmocněnkyně poškozených, bez zbytečného odkladu. Pokud by ji ženy odmítly převzít, rozhodující pro pozdější hodnocení zkušební doby bude, zda prokazatelně učinil řádný pokus podmínku splnit.

Stojí za připomenutí, co v lednu řekla zmocněnkyně Adéla Hořejší: u Feriho tehdy nebyla vidět prakticky žádná sebereflexe. Květnový soud tvrdí, že se to změnilo. Zástupce poškozených tvrdí, že polepšení prokázáno nebylo. Jsou to dvě legitimní interpretace téhož institutu.

Systémový kontext: jak běžné je podmíněné propuštění

Podle statistické ročenky Vězeňské služby bylo v roce 2024 podmíněně propuštěno 2 798 odsouzených. Institut sám o sobě výjimečný není. Veřejně dostupná data ale neumožňují jednoduše doložit, jak často se propouští konkrétně pachatelé znásilnění, statistika podle skutkových podstat chybí.

Feri nastoupil do teplické věznice na konci května 2024. Propuštění po dvou letech odpovídá dvěma třetinám tříletého trestu. Už v lednu mohl žádat po polovině, tehdy neuspěl. Květnové propuštění tedy není automatický nárok, ale výsledek druhé, tentokrát úspěšné žádosti, podepřené novými důkazy.

Ve věznici Feri uklízel kanceláře, pracoval jako knihovník, pomáhal jiným odsouzeným s návrhy na propuštění. Měl několik pochval, žádný kázeňský prohřešek. O návratu do politiky ani do médií veřejně nemluvil. U soudu zmínil změnu priorit a založení rodiny.

Tři roky pod dohledem státu ukážou, jestli slova pronesená v soudní síni vydrží i venku, kde žádné zdi nejsou.