Česko vs Německo: Porovnali jsme, na kolik vyjdou nákupy v obou zemích

Odpověď není tak jednoduchá, jak by se zdálo z jediné účtenky. Eurostat za rok 2024 staví cenovou hladinu potravin a nealkoholických nápojů v Německu na index 103,7, zatímco Česko dosahuje 87,5 (průměr EU = 100). Plošně levnější nákup za hranicemi z toho nevyplývá. Jenže průměr je jedna věc a konkrétní akční leták v příhraniční prodejně Kauflandu věc úplně jiná. Právě v tom prostoru mezi statistikou a realitou regálu se odehrává skutečný příběh přeshraničního nakupování.

Co říkají tvrdá čísla z Eurostatu

Eurostat ve své analýze z prosince 2025 rozebírá cenové hladiny potravin po kategoriích. Rozdíly mezi Českem a Německem se dramaticky liší podle toho, co zrovna kupujete:

U masa je rozdíl propastný, víc než třetina. U mléčných výrobků se ale obě země téměř potkávají. Právě tady se otevírá prostor, kde cílený nákup v Německu může dávat smysl: ne u celého koše, ale u vybraných položek, kde hluboká akce smaže i ten sedmiprocentní náskok.

Dva Kauflandy, dvě promo logiky

Stejné logo na fasádě neznamená stejný obchod. Stačí otevřít aktuální nabídky českého Kauflandu a jeho německého protějškuvedle sebe a rozdíl vyskočí okamžitě.

Německý Kaufland sází na multipacky a hluboké jednorázové slevy. Dvanáct litrových lahví Coca-Coly, Fanty nebo Sprite za 10,99 EUR. Máslo 250 g za 0,99–1,11 EUR. Jsou to položky, kvůli kterým se vyplatí otevřít kufr auta, ale jen pokud bydlíte blízko hranice a víte přesně, pro co jedete.

Český Kaufland hraje jinou hru. Drží konkurenceschopné ceny u základních položek denní spotřeby: Tatra trvanlivé mléko za 12,90 Kč za litr, Olma čerstvé mléko za 19,90 Kč, Pilsner Urquell v plechu za 28,90 Kč. To jsou ceny, které nemá smysl porovnávat s německým multipackem, patří do jiné nákupní logiky, jiného koše.

Sortiment: tady Německo skutečně vede

Cena je jen polovina rovnice. Druhá polovina, a podle nás ta zajímavější, je šíře výběru. Terénní srovnání, která opakovaně provádí štáb TV Nova v příhraničních prodejnách, konzistentně ukazují, že německé pobočky nabízejí výrazně širší sortiment v kategoriích jako mléčné výrobky, jogurty nebo pečivo.

Proč stejný řetězec prodává v jedné zemi víc a v druhé méně? Není to sabotáž. Kaufland, stejně jako každý nadnárodní řetězec, přizpůsobuje nabídku lokální poptávce, práci s dodavateli a cenové citlivosti zákazníků. Německý zákazník je zvyklý na širší výběr a ochoten za něj připlatit. Český zákazník tlačí na cenu. Řetězec reaguje. A vzniká spirála: užší nabídka brzdí novou poptávku, nízká poptávka potvrzuje řetězci, že širší sortiment nemá smysl zavádět.

Komu se výlet za hranice vyplatí

Univerzální rada „jeďte nakupovat do Německa“ neexistuje. Existuje ale profil nákupčího, pro kterého přeshraniční výjezd smysl dává: bydlí v pohraničí, jede cíleně pro konkrétní akční položky nebo velká balení a při té příležitosti ocení sortiment, který doma v regálu nenajde. Podle dřívějších reportáží TN.cz sami nakupující přiznávají, že do Německa jedou spíš „za kvalitou nebo za něčím jiným“ než za plošně levným košem.

Pro kontext: Česko není v regionu ani nejlevnější, ani nejdražší. Polsko (index 85,5) a Slovensko (83,2) vycházejí u potravin ještě níž. Rakousko (110,0) naopak výš než Německo. Český spotřebitel sedí uprostřed, a právě z toho středu se nejlíp vybírá, kam a za čím se vydat.

Celý koš tahejte z české prodejny. Pro dvanáct Coca-Col a kilo másla v akci zastavte za hranicí. A ten širší výběr jogurtů? Ten je spíš důvod, proč tlačit na řetězce tady doma, než proč tankovat plnou nádrž.