Meteorologové mají jasno: Čeká nás nejdrsnější léto v historii

9. dubna 2026 vydalo americké Centrum klimatických předpovědí (CPC) při NOAA svůj pravidelný diagnostický bulletin. Stav: ENSO-neutral. Výhled: El Niño Watch. Modely se shodují na směru, teplý Pacifik se vrací. Neshodují se na síle. Rozpětí sahá od pokračující neutrality až po velmi silnou epizodu v zimě 2026/27. Právě tato nejistota je klíčová: meteorologové skutečně „mají jasno“ v tom, kam systém míří, ale nikoliv v tom, jak tvrdě dopadne. A přesto, i umírněný scénář může v už přehřátém klimatu znamenat léto, na které budeme vzpomínat.

Co říkají primární zdroje

NOAA CPC v dubnovém bulletinu uvádí 80% pravděpodobnost neutrálního stavu přes duben–červen a 61% šanci na El Niño v období květen–červenec 2026. Pokud nastoupí, měl by přetrvat minimálně do konce roku. Světová meteorologická organizace (WMO) přidala 24. dubna vlastní varování: nadnormální teploty pevniny ve většině světa pro období květen–červenec, zvláště nad Evropou a severní Afrikou.

Copernicus Seasonal Forecasts pro červen–srpen 2026 dávají většině střední Evropy zvýšenou pravděpodobnost teplot nad horním kvintilem klimatologie. Žádný z těchto zdrojů ovšem nepoužívá formulaci „nejdrsnější léto v historii“. WMO výslovně upozorňuje, že žádné dvě El Niño epizody nejsou stejné a dopady se liší region od regionu.

Proč i „průměrné“ El Niño může být drsné

Srovnání s referenčním extrémem 1997/98, kdy index Niño-3.4 vystoupal k hodnotám kolem 2,4, ukazuje, že NOAA zatím pro zimu 2026/27 přiznává jen zhruba čtvrtinovou šanci na kategorii „very strong“ (≥ 2,0). Termín „super El Niño“ přitom nepatří do standardní operativní klasifikace ani NOAA, ani WMO.

Jenže svět roku 2026 není svět roku 1997. Klimatolog James Hansen v únorové analýze odhaduje, že 12měsíční globální teplotní průměr může z minima kolem +1,4 °C v první polovině roku 2026 vyrůst až k přibližně +1,7 °C na přelomu let 2026 a 2027. Sám to označuje jako „educated speculation“, ne jako oficiální předpověď. Podstatné je ale něco jiného: teplejší atmosféra a oceán nesou víc energie a vlhkosti. Stejné cirkulační vychýlení tak dnes přináší silnější vlny veder, prudší srážky a rychlejší vysychání půdy. I středně silné El Niño roku 2026 proto může mít dopady srovnatelné s extrémní epizodou minulosti.

Co to znamená pro Česko

Přímá a robustní předpověď typu „El Niño = konkrétní počasí v Česku“ neexistuje. Odborná literatura potvrzuje, že vazba ENSO na Evropu je slabší než v tropech, sezónně proměnlivá a v létě méně robustní. Přesto Copernicus pro červen–srpen 2026 signalizuje vyšší šanci na teplé léto ve střední Evropě.

Co z toho plyne prakticky:

• Voda. ČHMÚ sleduje hydrologické sucho po jednotlivých obcích s rozšířenou působností. Při déletrvajícím suchu hrozí lokální problémy hlavně u mělkých a málo vydatných zdrojů podzemní vody. MŽP má připravené krajské plány pro zvládání sucha.
• Energie. Celostátní výpadky kvůli vodním elektrárnám nejsou pravděpodobné, v roce 2025 se 81,5 % elektřiny v ČR vyrobilo v jaderných a parních zdrojích. Nízké průtoky ale mohou snížit doplňkovou vodní výrobu.
• Potraviny. Podle analýzy ECB zvyšovalo běžné El Niño reálnou inflaci komodit zhruba o 3 % během 6–12 měsíců po nástupu. Silná epizoda může globální ceny potravinářských komodit, hlavně sóji, kukuřice a rýže, vyhnat až o 9 %. Pro české regály to znamená spíš nepřímý tlak přes dovoz a krmiva než plošné zdražení.

Jak se připravit, aniž byste panikařili

WMO vydává sezonní výhledy právě proto, aby vlády, firmy i jednotlivci měli čas reagovat dřív, než přijde první vlna veder. ECMWF současně připomíná takzvanou jarní bariéru předvídatelnosti: dubnové modely mají silný signál, ale rozpětí scénářů pro září 2026 je stále velmi široké.

Redakční checklist pro léto 2026:

• Sledovat výstrahy ČHMÚ a aktualizace sezonních výhledů.
• Řešit stínění bytu a pitný režim ještě před první vlnou veder.
• Myslet na seniory, malé děti a chronicky nemocné v okolí.
• U domu nebo zahrady počítat s šetřením vodou a s možností lokálních omezení.

Léto 2026 nemusí být „nejdrsnější v historii“ všude a pro všechny. Ale v klimatu, které se rok od roku posouvá výš, stačí i průměrné El Niño k tomu, aby překonalo prahy, na které jsme zvyklí. A právě proto má smysl vědět o něm teď, ne až v červenci.