Čtenáři v slzách: Zemřel uznávaný spisovatel, jeho knihy se prodávaly téměř všude

Zprávu o jeho smrti oznámilo Penguin Random House Australia den poté, bez uvedení příčiny. V anglofonním literárním světě šlo o ztrátu srovnatelnou s odchodem celé generace – Maloufovy romány se desítky let držely v katalozích největších nakladatelství od Sydney přes Londýn po New York, jeho Ransom patřil mezi povinnou školní četbu australských středoškoláků a Vzpomínka na Babylon se v roce 1996 stala vůbec prvním dílem oceněným prestižní International IMPAC Dublin Literary Award. Přesto v Česku zůstal jménem, které většina čtenářů objeví až nyní, nad nekrologem.

Autor, jehož knihy přežily módní vlny

David Malouf se narodil 20. března 1934 v Brisbane rodičům s libanonsko-anglickými kořeny. Psal poezii, prózu, eseje i operní libreta. První sbírku básní vydal v roce 1970, první román Johnno o pět let později. Mezinárodní pozornost ale přišla postupně, nikoli přes noc.

Klíčovým zlomem byl rok 1990, kdy jeho román The Great World získal velké australské literární ceny. O tři roky později se Vzpomínka na Babylon dostala do finálové šestice Bookerovy ceny – nevyhrála, cenu tehdy odnesl Roddy Doyle za Paddy Clarke Ha Ha Ha –, ale právě toto zařazení do užšího výběru otevřelo Maloufovi dveře na britský a americký trh. A v roce 1996 přišlo potvrzení: inaugurační IMPAC Dublin Literary Award, tehdy nejštědřeji dotovaná mezinárodní literární cena.

Co to znamenalo prakticky? Maloufovy tituly zůstaly v tisku. Dodnes je najdete v edici Vintage u Penguin UK, v americkém katalogu Penguin Random House i v australských knihkupectvích. Nejde o masový bestseller ve smyslu milionových nákladů žánrové fikce, ale o autora, který se na anglofonních trzích prodával stabilně a dlouhodobě a jehož knihy žily i mimo univerzitní semináře.

Příběhy na hraně kultur a jazyků

Maloufova próza se vracela k několika tématům: identita na pomezí kultur, jazyk jako nástroj i past, válka a její stopy v těle i paměti. Vzpomínka na Babylon vypráví o Gemmym Fairleyovi, bílém chlapci, který vyrostl mezi australskými domorodci a po návratu do osadnické komunity nezapadá ani do jednoho světa. Román neotevírá domorodé postavy „zevnitř“ – Malouf je záměrně nechává částečně neproniknutelné a filtruje je přes Gemmyho perspektivu. Věděl, že přivlastnit si cizí zkušenost by bylo falešné.

Pozdější Ransom, vydaný v roce 2009, zúžil celou Iliadu na jedinou epizodu: Priamovu cestu za Achillem pro tělo mrtvého Hektora. Malouf k ní přidal fiktivního vozataje Somaxe, prostého muže, jehož civilní řeč kontrastuje s královským a heroickým jazykem. V rozhovoru pro ABC Radio National tehdy řekl, že právě náhoda je to, co jeho převyprávění odlišuje od Homéra. Antický svět řídí osud. Maloufův svět připouští, že se věci mohou vyvinout jinak.

Australský premiér Anthony Albanese po oznámení smrti napsal, že Malouf „dal Austrálii hlas, který rezonoval po celém světě“. Univerzita v Queenslandu připomněla, že autorovy rukopisy, korespondence a deníky jsou uloženy ve Fryer Memorial Library, jako součást národní literární paměti, nikoli jen soukromý archiv.

V Česku: dvě knihy a ticho

Český čtenář má k Maloufovi výrazně užší cestu. Doložitelné jsou dva překlady: Imaginární život (Mladá fronta, 1995) a Vzpomínka na Babylon (Mladá fronta, 1999). Oba vyšly v době, kdy se česká nakladatelství po revoluci snažila dohnat mezery v překladové literatuře. Pak přišlo ticho.

Aktuální dostupnost je tristní:

• Vzpomínka na Babylon – cenový agregátor Hledejknihu hlásí nulovou dostupnost v porovnávaných e-shopech; Kosmas stále vypisuje titul za 170 Kč, ale jde spíše o doprodej posledních kusů.
• Imaginární život – v běžné distribuci prakticky nenajdete.
• Ransom – česky nikdy nevyšel. Anglický originál má skladem dovozce Enbook.

Kdo chce Maloufa v češtině, musí do antikvariátu nebo městské knihovny – stojí za to zkusit katalog Knihovny.cz s konkrétním názvem. Kdo čte anglicky, má situaci snazší: klíčové tituly jsou v angličtině stále v tisku.

Proč ho Česko minulo

Důvodů je víc. Malouf nebyl žánrový autor, neměl filmovou adaptaci hollywoodského kalibru, jeho témata – australský kolonialismus, krajina jako jazyk, domorodá přítomnost v bílém vědomí – nemají v českém kulturním kontextu přirozený rezonanční prostor. A Mladá fronta v devadesátých letech vydávala desítky překladových titulů ročně; některé se uchytily, jiné zmizely v regálech.

Myslíme si, že je to škoda, která se teď možná částečně napraví. Nekrolog bývá paradoxně nejsilnějším marketingovým nástrojem pro autory, kteří za života nedosáhli na český mainstream. Zbývající výtisky Vzpomínky na Babylon pravděpodobně rychle zmizí z posledních e-shopů a v antikvariátech cena poroste. Kdo má zájem, neměl by čekat.

Kniha patří čtenáři

Sám Malouf opakovaně říkal, že po vydání kniha „patří čtenářům, ne autorovi“. Jeho vydavatel po smrti připomněl, že za sebou zanechal dílo, které „utěšuje, vyzývá a baví“, a že Malouf podporoval i Indigenous Literacy Foundation, tedy gramotnost těch, jejichž svět se snažil ve svých románech pochopit, aniž by si ho přivlastnil.

V anglofonním světě byl David Malouf institucí. V Česku zůstává objevem, na který je teď ten správný, byť smutný okamžik.