Houbaři jsou nadšení, v českých lesech začala růst ve velkém velmi vzácná houba

Skupina Czech Fungi vyrazila na přelomu dubna do lesů na Karlovarsku za smrži. Místo nich narazila na něco, co její člen Jan Hodač popsal slovy „úplně nám to vyrazilo dech“. Na ploše zhruba 50 × 100 metrů rostlo přibližně sto plodnic ucháče obecného, hnědofialové houby s nepravidelně zkrouceným kloboukem, který připomíná lidské uši. Hodač říká, že takový „plácek“ za celou svou houbařskou kariéru neviděl. A navíc v biotopu, kde by ucháče čekal málokdo: poblíž osik, nikoliv u smrků, kde se běžně vyskytuje.

Stovka plodnic, kde by je nikdo nečekal

Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) patří v českých lesích k poměrně známým jarním houbám. Podle karty druhu v databázi AOPK se vyskytuje na řadě míst po celé republice a není veden jako zvláště chráněný. Mimořádný tedy nebyl samotný druh, ale dvě věci najednou: extrémní hustota nálezu a neobvyklé stanoviště.

Ucháč obecný typicky roste na písčitých půdách v jehličnatých lesích, nejčastěji pod smrky. Karlovarský nález se ale soustředil kolem osik. Co přesně takovou koncentraci způsobilo, veřejně dostupné zdroje detailně nerozebírají. Pravděpodobně šlo o výjimečnou kombinaci substrátu, vlhkosti a lokálních mikroklimatických podmínek, tedy o mykologickou anomálii, která se na stejném místě nemusí nikdy zopakovat.

Krásná houba, kterou si domů neodnesete

Hodač plodnice v lese nechal. Důvod je prostý: ucháč obecný obsahuje gyromitrin, toxin, který při otravě napadá trávicí trakt, centrální nervový systém a játra. V těžších případech může být otrava smrtelná.

V některých zemích, nejlépe zdokumentovaná je tradice ve Finsku, se ucháč historicky jedl po speciální úpravě dvojím varem v dostatečném množství vody, pokaždé minimálně pět minut, s důkladným proplachem mezi jednotlivými vary. Jenže riziková zpráva finské potravinářské autority z května 2025 přinesla tvrdé číslo: i po doporučeném postupu zůstává v houbě v průměru asi 18 % původního množství toxinu. Finský úřad proto konzumaci ucháče obecného už nedoporučuje. Ani tradiční kuchyňská úprava bezpečnost nezaručí.

Pro českého houbaře z toho plyne jednoznačný závěr. Ucháč obecný není chráněný druh a jeho sběr zákon nezakazuje, Ministerstvo zemědělství obecně povoluje sběr hub v lese pro vlastní potřebu. Ale „smím sbírat“ a „měl bych jíst“ jsou dvě zásadně odlišné věci.

Jarní sezóna je v plném proudu

Karlovarský nález ucháčů zapadá do širšího kontextu letošního jara. Už začátkem dubna hlásili houbaři napříč Českem hojný výskyt kačenky české a rozjíždějící se sezónu smržovitých hub. Mykolog Martin Bartůšek upozorňoval, že letošní sucho sice některé plodnice zmenšuje, ale celkově je start jarní sezóny silný.

Kdo vyráží do lesa za smrži nebo kačenkami, má letos solidní šanci. Kdo by chtěl zopakovat karlovarský zážitek se stovkou ucháčů, musí počítat s tím, že přesná lokalita nebyla zveřejněna a že podobně extrémní koncentrace se v dostupných záznamech jinde v Česku nepodařilo doložit.

Jak ucháče poznat a proč ho nechat být

Ucháč obecný se od vyhledávaného smrže liší na první pohled. Zatímco smrž má pravidelný, síťovitě žebrovaný klobouk, ucháč vypadá jako nepravidelně pomačkaná hmota, záhyby připomínající uši nebo mozek v odstínech hnědé až fialové. Při jakékoli pochybnosti platí univerzální pravidlo Národního zdravotnického informačního portálu: nesbírat. Příznaky závažných otrav houbami se mohou projevit až 6 až 24 hodin po konzumaci, kdy už je pozdě na intuitivní „nic se mi neděje“.

Stovka ucháčů na karlovarské mýtině nebyla pozvánka k večeři. Byl to vzácný přírodní spektákl, a právě tak ho Hodač a jeho kolegové z Czech Fungi pojali: jako jarní mykologickou událost, kterou stálo za to vyfotit, zdokumentovat a nechat být.