Fiala se pořádně opřel do Babiše, zkritizoval i kroky jeho vlády

Petr Fiala si 19. a 20. dubna 2026 na svém Facebooku, přičemž příspěvky zrcadlí i jeho oficiální web, vzal postupně na paškál čtyři neuralgické body současné vlády. Nešlo o jedno rýpnutí do jedné kauzy. Předseda ODS poskládal Okamurův postoj k Ukrajině, Macinkovy výhrůžné zprávy prezidentovi, Babišův příklon k „pragmatické“ diplomacii a škrty v obranném rozpočtu do jednoho uceleného útoku. Výsledek připomíná spíš politický manifest opozičního lídra než běžný facebookový status.

Čtyři rány v jednom víkendu

Fiala začal 19. dubna reakcí na Babišovu veřejně formulovanou vizi „pragmatické zahraniční politiky“, která má podle premiéra nahradit hodnotový přístup předchozí vlády, jenž prý „víceméně nic nepřinesl“. Fialova odpověď byla ostrá: „Pane premiére, zdá se, že žijete velký čínský sen.“ Podle bývalého premiéra i jeho vláda jezdila do Kazachstánu či Uzbekistánu, ale držela hodnotový rámec, a výsledkem byly kontrakty pro české firmy za desítky miliard.

O den později rozšířil palbu na koaliční partnery. Tomiu Okamurovi vytýká sundávání ukrajinských vlajek z budovy Sněmovny a proruský tón. Ministra zahraničí Petra Macinku označuje za „diskvalifikovaného“ kvůli jeho komunikaci s prezidentem Pavlem, kterou Hrad v lednu zveřejnil. Kroky koaličních šéfů podle Fialy „jdou za hranice jakékoliv představivosti“.

Škrt za 21,8 miliardy

Nejtvrdší čísla padla kolem obranného rozpočtu. Fialova vláda předložila pro rok 2026 návrh počítající s celkovými obrannými výdaji 206,5 miliardy korun, tedy 2,35 % HDP. Babišův kabinet návrh po vrácení Sněmovnou přepsal. Nové číslo: 184,7 miliardy korun, přibližně 2,1 % HDP.

• Pokles celkem: 21,8 mld. Kč
• Z toho v kapitole Ministerstva obrany: 21 mld. Kč
• Ostatní obranné kapitoly: minus 0,8 mld. Kč

Ministerstvo obrany tvrdí, že žádný zahájený modernizační projekt nebude zastaven, 16,4 miliardy se prý jen přesunou do roku 2027. Rozpočet zároveň zůstává nad aliančním minimem dvou procent HDP. Jenže to není totéž jako plnění trajektorie, kterou Fialova vláda nastavila směrem ke třem procentům v roce 2030. NATO sice za nesplnění cílů neukládá automatické sankce, ale dvouprocentní hranice je podle aliance „důležitý indikátor politické vůle“. Slabší číslo znamená slabší vyjednávací pozici.

Macinkovy SMS jako symbol

Zvláštní kapitolou Fialovy kritiky je kauza Macinkových textových zpráv prezidentu Pavlovi. Hrad je v lednu 2026 zveřejnil jako screenshoty a Pavel je označil za „pokus o vydírání“. V nich Macinka mimo jiné píše, že má „podporu premiéra“, že „důsledky ho velice překvapí“ a že je „plně odhodlán učinit maximalistické kroky až do posledního možného detailu“. Jedna z pasáží je ještě explicitnější: ministr vyhrožuje, že bude s prezidentem bojovat „tak brutálně, že z toho bude velké a dlouho trvající téma. Bez skrupulí.“

Fiala z toho vyvozuje, že člověk s takovým přístupem nemůže zastupovat Česko v zahraničí. Podle něj Macinkovo chování ministra zahraničí jednoduše diskvalifikuje.

Pragmatismus versus hodnoty — skutečný spor

Pod osobními přestřelkami se rýsuje hlubší střet. Babiš staví svou zahraniční politiku jako pragmatickou alternativu k hodnotovému přístupu, který podle něj nepřinesl výsledky. Fiala kontruje, že byznys a hodnoty nejsou protiklady, jeho vláda podle něj kombinovala obojí a výsledkem byly exportní příležitosti i mezinárodní prestiž.

Spor je v jádru o to, zda Česko může být současně obchodně flexibilní a hodnotově čitelné, nebo zda si musí vybrat. Fialova dubnová salva naznačuje, že opozice hodlá tuto linku držet dlouhodobě. Na oficiálních kanálech Babišovy vlády přímá reakce na konkrétní víkendové příspěvky zatím chyběla.

Dva dny, čtyři témata, jedno poselství: bývalý premiér nepřišel s dílčí výtkou, ale s ucelenou obžalobou kurzu. Jestli ji voliči přijmou jako oprávněnou kritiku, nebo jako nostalgii odcházejícího, rozhodne až příští volební cyklus.