Decroix se pustila do Tejce, označila ho za politickou loutku

Spor o bitcoinovou kauzu na ministerstvu spravedlnosti se v posledních dnech přesunul z auditních tabulek do otevřeného politického ringu. Na jedné straně stojí ministr Tejc, který 17. dubna 2026 na tiskové konferenci po boku Aleny Schillerové oznámil záměr podat trestní oznámení kvůli podezření na porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Na druhé straně Decroix, která tři dny nato na síti X odpálila salvu formulací daleko přesahujících běžnou parlamentní polemiku: „Nemáte na mě vůbec nic,“ vzkázala ministrovi a popsala ho jako někoho, kdo se nechal „jako ta ovečka“ dohnat „vaším panem premiérem a paní kolegyní“ do mlhy kolem staré kauzy.

Co přesně Decroix Tejcovi vyčítá

Jádro její kritiky nestojí na popírání problémů s bitcoinovým darem. Decroix opakovaně přiznává, že přijetí daru bylo chybné a že za její éry na ministerstvu vznikl externí audit společnosti Grant Thornton, který totéž konstatoval. Její výtka míří jinam: Tejc podle ní nepřináší žádné nové skutečnosti, jen politicky přebaluje závěry, které ministerstvo mělo k dispozici už v létě 2025. Trestní řízení ve věci přitom běželo dávno před jeho nástupem — v srpnu 2025 byl zadržen a obviněn Tomáš Jiřikovský, muž podezřelý z legalizace výnosů z trestné činnosti.

Decroix proto Tejcův postup označuje za „snahu o politizaci celé kauzy“ a jeho samotného za politickou loutku, kterou do hry posunuli lidé nad ním. Koho přesně míní „panem premiérem“ a „paní kolegyní“, explicitně neřekla. Kontext je ale čitelný: na tiskové konferenci s Tejcem vystoupila právě Schillerová.

Kde se oba shodnou, a kde se rozcházejí

Paradoxně existuje široký průnik. Oba uznávají, že ministerstvo nemělo dar bez řádného právního posouzení přijmout. Oba vědí, že varovné signály byly veřejně dostupné: audit Grant Thornton výslovně zmínil, že adresa darovaných bitcoinů vedla k darknetovému tržišti NucleusMarket a že to šlo zjistit prostým vyhledáním na internetu. A oba vědí, že zamítavé stanovisko právní sekce ministerstva financí existovalo už 13. února 2025, tedy tři týdny před podpisem darovací smlouvy.

Spor se láme na dvou bodech:

• Škoda z aukcí. Tejcův interní audit tvrdí, že ve všech 78 aukcích bylo nejnižší podání sníženo o 10 % proti vyhlášeným podmínkám, což mohlo znamenat škodu od 13 milionů do 95 milionů korun.
• Narovnání za 44 milionů. Stát vyplatil dvěma skupinám kupců 44 milionů korun v rámci dohod, které Tejc zpochybňuje. Decroix je naopak hájí: bez nich by podle ní hrozily kurzové rozdíly, soudní výlohy a potenciálně mnohem vyšší ztráta, přičemž v jejím vyjádření padla částka v řádu jedné miliardy.

Trestní oznámení: gesto, nebo reálná eskalace

Ministerstvo spravedlnosti 20. dubna oficiálně oznámilo, že podá trestní oznámení Národní centrále proti organizovanému zločinu a informuje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Konkrétní jména podezřelých ale nezazněla: Tejc na tiskové konferenci mluvil jen o pochybeních „na různých úrovních“. Veřejný důkaz o formálním doručení oznámení policii zatím chybí.

Decroix to čte jako potvrzení svého narativu: kdyby ministr měl v ruce něco nového, pojmenoval by to. Sama připomíná, že trestní oznámení za své éry nepodala právě proto, že řízení už běželo a duplicitní podání by bylo procesně zbytečné.

Čtvrtek na Primě jako moment pravdy

Decroix Tejce veřejně vyzvala, aby avizované dokumenty obhájil v přímé debatě. „Ve čtvrtek na Primě,“ řekla ve svém videu na síti X s odkazem na 23. duben 2026. Právě tam se má ukázat, zda ministr přinese auditní přílohy, podklady k aukcím nebo samotné trestní oznámení, nebo zůstane u politické zkratky.

Celý spor teď stojí na jednoduché otázce: má Tejc v ruce něco víc než to, co už popsal rok starý audit, nebo jen přidává ostřejší politický rámec ke známým faktům? Odpověď může přijít ve čtvrtek. Ale taky nemusí.