Níže už klesnout nejde: Trump svým vyjádření povýšil křupanství na novou úroveň

Dvanáctého dubna 2026 Donald Trump zveřejnil na Truth Social příspěvek, v němž označil papeže Lva XIV. za „WEAK on Crime“ a „terrible for Foreign Policy“ (apnews.com). Den nato odmítl omluvu a dodal, že jen „reaguje“ na papeže. Lev XIV. mezitím na vigilii za mír 11. dubna mluvil o „bludu všemohoucnosti, který je stále nepředvídatelnější a agresivnější“ (vatican.va), a Trump si zjevně vzal tato slova osobně. Jenže způsob, jakým odpověděl, přesáhl hranici věcné polemiky tak daleko, že se o ní nedá mluvit jako o diplomatickém sporu.

Trump nepolarizoval s papežem, zařadil ho mezi soupeře

Trumpova komunikace má svou logiku: každý, kdo ho kritizuje, se stává nepřítelem, jemuž je třeba vrátit úder osobně a co nejhlasitěji. Tato logika fungovala na politické rivaly, novináře i spojence. Tentokrát ji ale Trump aplikoval na hlavu katolické církve, instituci s více než miliardou čtyřmi sty miliony pokřtěných věřících po celém světě. Lev XIV. přitom nevystupoval jako stranický komentátor. Americký arcibiskup James Massa z doktrinální komise biskupské konference výslovně připomněl, že když papež mluví o válce a míru, „nenabízí jen názory“, ale vykonává službu Kristova náměstka (usccb.org). Trump toto rozlišení ignoroval a zvolil tón, který z papeže udělal dalšího protivníka v jeho nekonečné kampani.

Symbolika přestřelila ještě dál než slova

Kdyby Trump zůstal u ostrých slov, dalo by se to číst jako politická nezdvořilost. Jenže po útoku na papeže sdílel ještě umělou inteligencí vytvořený obraz, na němž sám sebe stylizuje do ježíšovské podoby. Obraz byl později smazán, ale stihl se rozšířit (apnews.com). Prezident, který právě označil papeže za slabého a neschopného, se vzápětí prezentoval jako spasitelská figura. Tato kombinace nepůsobí jako politická provokace, ale jako demonstrace toho, že zábrany zmizely úplně. Vatikanista Marco Politi pro Washington Post uvedl, že takto otevřená slovní válka prezidenta USA s papežem nemá v moderní době precedent(washingtonpost.com).

Pobouřili se i ti, kteří Trumpa jinak drží

Nejzajímavější na celé epizodě není to, že se ozvala levice nebo liberální média. Prezident americké biskupské konference arcibiskup Paul S. Coakley prohlásil, že je „zarmoucen“, protože Trump použil znevažující slova o Svatém otci, „který není jeho rival ani politik“ (usccb.org). Italská premiérka Giorgia Meloni, jedna z Trumpových nejbližších evropských spojenkyň, označila jeho útok za „nepřijatelný“ (apnews.com). V Polsku poradce prezidentského kandidáta Karola Nawrockého řekl, že Trump urazil všechny katolíky. Tato reakce není okrajová. Trump v roce 2024 získal 55 procent katolických hlasů oproti 43 procentům pro Harrisovou (pewresearch.org), a právě tato skupina teď slyší, jak prezident mluví o jejich duchovní hlavě.

Papež odpověděl tím, že neodpověděl

Lev XIV. zvolil přesně opačnou strategii. Třináctého dubna řekl, že se Trumpovy administrativy „nebojí“ a bude dál mluvit o poselství evangelia (apnews.com). O pět dní později dodal, že není v jeho zájmu vést s Trumpem osobní debatu (apnews.com). Kontrast je ostrý: na jedné straně prezident, který se nemůže ubránit osobnímu výpadu, na druhé straně muž, který si dovolí výpad ignorovat a pokračovat dál. Lev XIV. je přitom prvním papežem narozeným ve Spojených státech — Trump tedy neútočí na vzdálenou zahraniční autoritu, ale na symbolicky americkou figuru, která k němu navíc mluví jazykem míru, nikoli stranické agitace.

Celá epizoda by mohla vyšumět jako další z řady Trumpových výstupů. Jenže i v sekularizované Evropě, kde se k římskokatolické církvi hlásí téměř čtyřicet procent obyvatel, a v Česku, kde si při sčítání v roce 2021 katolickou identitu připsalo přes 740 tisíc lidí(statistikaamy.csu.gov.cz), není útok na papeže jen americká kulturní válka. Je to zpráva o tom, co se stane, když prezident přestane rozlišovat mezi soupeřem a institucí, která stojí mimo jeho hru, a rozhodne se ji do ní přesto vtáhnout. Lev XIV. do té hry vstoupit odmítl, a právě proto z ní vychází lépe.