Boj Macinky proti Pavlovi u konce? Prezident by se na summit NATO nakonec mohl podívat

Petr Pavel 8. dubna 2026 napsal premiérovi dopis, v němž oznámil, že se summitu NATO v Ankaře hodlá zúčastnit v čele české delegace, a to „v souladu se svým ústavním postavením“ (hrad.cz). Vládní plán letecké přepravy zatím počítá s Andrejem Babišem, Petrem Macinkou a Jaromírem Zůnou, prezident na palubě nefiguruje (novinky.cz). Jenže osobní schůzka Babiše s Pavlem má teprve přijít koncem dubna, a právě tam se může celá věc ještě otočit.

Vládní seznam letu není totéž co politická dohoda

Sám Pavel vládní usnesení o přepravě označil spíše za cestovní plán než za závazné politické rozhodnutí (ceskenoviny.cz). To není jen slovní kličkování, je v tom věcný rozdíl. Kdo sedí v letadle a kdo vede delegaci jsou dvě různé otázky, a odpověď na tu druhou zatím nikdo formálně nezavřel. Macinka je v celém sporu nejhlasitějším odpůrcem Pavlovy účasti, ale klíčové vyjednávání se odehrává mezi prezidentem a premiérem, ne mezi prezidentem a ministrem obrany.

Summit v Ankaře není výjezdní zasedání vlády

Tady je jádro celého sporu, které se v domácí coverage trochu ztrácí. Summit NATO je podle vlastní definice Aliance jednáním Severoatlantické rady na nejvyšší úrovni, tedy hlav států a vlád (nato.int). Pavel vedl českou delegaci na summitech ve Vilniusu 2023, Washingtonu 2024 i v Haagu 2025, kde spojenci přijali nový cíl pět procent HDP do roku 2035 (nato.int). Ústava mu navíc v článku 63 výslovně svěřuje zastupování státu navenek a funkci vrchního velitele ozbrojených sil. Babišův argument, že summit patří vládě, protože vláda připravuje obranný rozpočet, má svou logiku, ale naráží na to, že formát akce byl vždy stavěn jinak.

Ankara bude o penězích, a to je pro Prahu nepříjemné

Generální tajemník NATO Mark Rutte po návštěvě Prahy 16. dubna 2026 řekl, že summit v Ankaře se bude věnovat obranným výdajům, Ukrajině a obranné průmyslové výrobě (nato.int). Česká kapitola ministerstva obrany na rok 2026 je navržena ve výši 154,791 miliardy korun, a otázka, zda to stačí na plnění aliančních závazků, bude v Ankaře přítomná. Právě proto není spor o to, kdo pojede, jen protokolární přetahovaná. Kdo bude sedět u stolu, bude muset odpovídat na konkrétní otázky o konkrétních číslech.

Pavel má víc než jednu cestu do Ankary

Vedle varianty dohody s vládou a doplnění do delegace se veřejně probírá i samostatná cesta mimo vládní speciál nebo účast na neformální části programu. Loňský summit v Haagu obsahoval samostatnou večeři lídrů, které se zúčastnily hlavy států. Prezidentův poradce Jiří Pehe otevřel i scénář zvláštního pozvání přes alianční kontakty (forum24.cz). Žádná z těchto variant není potvrzená, ale žádná není ani vyloučená, a to je přesně ten stav, který dělá z dubnové schůzky Babiše s Pavlem klíčový moment celého příběhu.

Česká veřejnost přitom podle průzkumu CVVM z ledna 2026 z 92 procent souhlasí s tím, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu (cvvm.soc.cas.cz), a zároveň 56 procent pochybuje, že by se Česko v případě ohrožení skutečně ubránilo. V takovém prostředí je otázka, kdo bude Česko zastupovat na summitu, kde se bude jednat o obranných závazcích, o něco víc než jen domácí politická šarvátka. Macinka může mít poslední slovo v otázce místa v letadle, ale kdo bude mít poslední slovo v Ankaře, to se teprve uvidí.