Filip Turek po Andělech naznačil, že zastánci ČT budou moci poplatky platit dobrovolně dál. Jenže to nebyl návrh, ale políček.
Sobotní předávání Cen Anděl 11. dubna 2026 bylo přenášeno živě na ČT1 a skončilo mimo jiné tím, že rapper Idea z pódia označil ministra kultury Otu Klempíře za idiota. Klempíř přitom stojí za vládním návrhem, který má od 1. ledna 2027 zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímou dotací ze státního rozpočtu. Filip Turek na to reagoval na síti X po svém: kdo chce ČT podporovat, může prý platit dobrovolně dál. Znělo to jako vstřícná nabídka, ale bylo to něco jiného.
Dobrovolné placení je provokace, ne řešení
Turekova formulace funguje jako past. Kdo ji přijme za bernou minci, přistoupí na logiku, že veřejnoprávní televize je záležitost osobního vkusu, jako předplatné streamovací služby, a kdo ji odmítne, vypadá jako někdo, kdo chce ostatním nařizovat, za co mají platit. Jenže veřejnoprávní média nestojí na dobrovolnosti právě proto, aby mohla fungovat nezávisle na tom, kolik lidí je zrovna oblíbených. Turek to dobře ví, a proto ta věta zní tak ostře. Piráti na jeho příspěvek reagovali posměškem, že na tiskové konferenci zřejmě zastupoval ČT Déčko, ale tím spíš ukázali, že výrok zasáhl.
Čísla, která vláda raději neříká nahlas
Vládní návrh počítá s tím, že Česká televize dostane ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,07 miliardy. Jenže rozpočet ČT na rok 2026 počítá s příjmem z poplatků 6,73 miliardy korun a rozpočet ČRo s 2,48 miliardy. Z toho vychází, že ČT by oproti svému letošnímu plánu přišla zhruba o 990 milionů korun a ČRo o přibližně 410 milionů. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek po jednání s ministrem Klempířem uvedl, že s takto nastaveným rozpočtem nebude televize schopna plnit zákonné závazky. Generální ředitel ČRo René Zavoral označil celý přesun za přímé napojení veřejnoprávního média na politiky a státní moc. Dnes přitom domácnost platí za televizní poplatek 150 korun měsíčně a za rozhlasový 55 korun, tedy dohromady 205 korun, a vláda tuto úlevu prezentuje jako hlavní argument pro změnu.
Nezávislost, která se každý rok znovu vyjednává
Přesun financování na státní rozpočet neznamená jen jiný způsob platby, ale jiný typ vztahu mezi médiem a politikou. Senát v únoru 2026 varoval, že takový model vystavuje veřejnoprávní média riziku subjektivního rozhodování a každoroční politické zvůle. Evropský akt o svobodě médií, který je pro Česko závazný, výslovně požaduje, aby financování veřejnoprávních médií bylo předvídatelné, udržitelné a chráněné před politickými zásahy. Evropská vysílací unie spolu s dalšími mezinárodními organizacemi v březnu 2026 upozornila, že české návrhy mohou dlouhodobě oslabit nezávislost ČT i ČRo. Programové prohlášení vlády z 5. ledna 2026 přitom říká jen to, že poplatky budou zrušeny, nikoli to, jak bude nezávislost médií garantována poté.
V očích progresivistických liberálů se nic nemění, stále budete moci platit koncesionářské poplatky dobrovolně a přispět tak k rozpočtu ČT. Po předávání cen Anděl se nabízela třeba privatizace České televize, ale naopak jsme si řekli, že si zasloužíte fuc…. podporu nás všech! pic.twitter.com/fEZQh1vpuF
— Filip Turek (@DolphSegal) April 14, 2026
Turekova ironie tedy nebyla jen bonmot po kulturní akci. Byla to zkratka, která celý spor přeložila do jedné věty: kdo chce, ať platí.A právě v té větě je schovaný celý problém, protože veřejnoprávní média jsou ze své podstaty věcí, o které se nerozhoduje individuálně, ale politicky, a to platí bez ohledu na to, jestli peníze přicházejí z poplatků nebo ze státního rozpočtu. Rozdíl je jen v tom, kdo drží klíče.