Zase změna, zase naštvaní rodiče. Školy opět mění délku letních prázdnin

Ministerstvo školství 31. března 2026 oznámilo, že školní rok 2025/2026 v základních a středních školách skončí v pátek 26. června, nikoli v úterý 30. června, jak bylo původně naplánováno. Jenže ve stejném sdělení ministerstvo upřesnilo, že školy, které si dříve vyjednaly odlišnou organizaci školního roku, mohou jet podle svého původního plánu dál. Z jednoho plošného rozhodnutí se tak rázem staly dvě různé verze konce školního roku, které budou platit souběžně, a rodiče se musí sami zorientovat, která z nich platí pro jejich dítě.

Tři kroky k chaosu

Příběh má jasnou časovou osu, která pomáhá pochopit, proč je situace tak zamotaná. Organizace školního roku 2025/2026 byla stanovena ještě v roce 2022 a počítala s koncem výuky 30. června 2026. Na tomto základě školy plánovaly výlety, závěrečné akce a rozvrhy, rodiče si domlouvali dovolené a tábory. Pak přišel 31. března 2026 a ministr Robert Plaga vydal sdělení, kterým se konec výuky plošně přesunul na 26. června. Ministerstvo změnu odůvodnilo organizační racionalitou, nižší pedagogickou efektivitou posledních dnů a tím, že část rodin stejně odjíždí dřív. Vzápětí ale vrchní ředitel sekce vzdělávání Jan Mareš rozeslal školám dopis s upřesněním: kdo měl dříve schválenou odlišnou organizaci roku, může v ní pokračovat. Výsledkem jsou tři vrstvy, původní plán, plošná změna a individuální výjimky, a rodiče se v nich musí vyznat sami.

Sousední školy, různé prázdniny

Konkrétní příklad ukazuje, jak to vypadá v praxi. Střední odborná škola v Říčanech 13. dubna 2026 oznámila, že po vyhovění žádosti na ministerstvo pojede podle původního plánu a výuka potrvá až do 30. června. Rodič, jehož jedno dítě chodí na tuto školu a druhé na základní školu bez výjimky, tak řeší dva různé konce školního roku ve stejném týdnu. Školský zákon v § 24 ministerstvu umožňuje stanovovat odlišnosti v organizaci školního roku a ředitelům dává navíc pravomoc vyhlásit až pět volných dnů ročně, systém tedy není svévolný, ale pro rodiče je výsledek těžko čitelný. Metodika ministerstva přitom výslovně říká, že žádost o odlišnou organizaci má být projednána se zřizovatelem a je žádoucí ji projednat i se zákonnými zástupci žáků.

Problém není v učivu, ale v hlídání

Ministerstvo trvá na tom, že vzdělávací cíle zkrácením ohroženy nejsou. Ředitelé škol v médiích tento argument příliš nenapadají, Renata Schejbalová z Asociace ředitelů gymnázií sama připouští, že poslední dny bývají výukově slabší. Jenže to není to, co rodiče skutečně řeší. Luboš Zajíc z Asociace ředitelů základních škol upozornil, že problém je v načasování: oznámení přišlo na konci března, kdy už jsou školní výlety zaplacené, tábory přihlášené a dovolené rezervované. Změna o čtyři kalendářní dny, tedy o dva školní dny, zní jako maličkost, ale pro rodiče mladších dětí, kteří potřebují zajistit hlídání, to maličkost není. Jen na základních školách se vzdělává přes milion žáků, na středních dalších přes půl milionu (data MŠMT), a každý z nich má rodiče, kteří si musí poradit s tím, co škola oznámila.

iZdroj fotografie: Freepik

Mateřské školy jsou jiný příběh

Jedna věc stojí za zmínku, protože ji rodiče předškoláků hledají: změna se mateřských škol netýká. Školský zákon pro ně nedělí rok na období vyučování a prázdnin stejným způsobem jako pro základní a střední školy, takže plošné zkrácení výuky se jich vůbec nedotýká. Rodič, který má jedno dítě ve školce a druhé na základní škole, tak může narazit na situaci, kdy školka jede normálně dál, zatímco starší sourozenec je doma od 26. června, nebo naopak od 30. června, záleží na škole.

Letošní zásah je přitom jednorázový: školní rok 2026/2027 začne 1. září 2026 a jeho organizace je nastavena standardně, bez mimořádných posunů. Jenže to rodičům, kteří teď přepisují červnové plány, příliš nepomůže, a otázka, proč se tak zásadní změna oznamuje až tři měsíce před koncem roku, zůstává bez uspokojivé odpovědi.