Vláda opět navýšila limity pro pohonné hmoty, za benzín i naftu si řidiči připlatí

Ještě v úterý 14. dubna platily stropy 41,67 Kč/l u benzínu a 44,36 Kč/l u nafty, takže kdo čekal, že krátký pokles vydrží, dostal rychlou odpověď. Denní limity, které Ministerstvo financí vyhlašuje každý pracovní den v Cenovém věstníku, se od spuštění regulace 8. dubna pohybují nahoru i dolů, ale celkový obraz je zřetelný: prostor pro zdražení zůstává otevřený a jeden den klidu neznamená trend. Plná nádrž osobního auta s objemem 50 litrů vyjde ve středu přibližně o 32 korun dráž než v úterý, pokud čerpací stanice využije celý povolený strop.

Bez vládního zásahu by nafta stála přes 52 korun

Čísla, která Ministerstvo financí zveřejňuje vedle denních stropů, jsou přinejmenším stejně zajímavá jako samotné limity. Podle výpočtu ministerstva by hypotetická cena benzínu bez regulace marží dosáhla 15. dubna 47,55 Kč/l a nafty dokonce 52,19 Kč/l. Stát tedy skutečně drží ceny výrazně pod tím, co by trh bez zásahu nabídl, a to kombinací tří nástrojů: maximální marže 2,50 Kč/l pro čerpací stanice, denní cenové stropy a dočasné prominutí části spotřební daně na naftu. Daňová úleva na naftu platí od 8. do 30. dubna 2026 a snižuje sazbu na evropské minimum povolené unijní směrnicí, vláda tak využila veškerý prostor, který jí evropské právo dává.

Nafta přitom není jen palivo pro osobní auta: její cena se rychle promítá do dopravy zboží a firemních nákladů, a tím pádem i do cen v obchodech. Není náhoda, že Český statistický úřad označil pohonné hmoty za nejsilnější inflační faktor v březnu 2026, kdy meziroční inflace zrychlila na 1,9 %.

Denní stropy chrání řidiče, ale tlačí na malé pumpy

Regulace má svou stinnou stranu, která se projevuje na opačném konci trhu. Podle ČTK přestaly 14. dubna naftu prodávat některé menší čerpací stanice v Liberci a Děčíně, protože by ji prodávaly se ztrátou, zásoby nakoupily za vyšší ceny, než jaký strop povoluje. Ivan Indráček z Unie nezávislých petrolejářů opakovaně upozorňuje, že denní vzorec státu nepočítá s tím, jak funguje skladová ekonomika malých provozovatelů. Velké řetězce mají logistiku nastavenou tak, aby zásoby obracely rychle a ztrátu z jednoho dne absorbovaly; menší stanice tuto rezervu nemají. Výsledkem je paradox: opatření navržené jako ochrana motoristů může v praxi omezit dostupnost paliva tam, kde velké pumpy chybí.

Z nouzového opatření se rodí trvalý nástroj

Středeční číslo není jen denní zpráva o ceně na stojanu. Vláda 13. dubna 2026 schválila návrh zákona, který má do budoucna umožnit operativní regulaci cen pohonných hmot jako standardní politický nástroj. Dosavadní stropy stojí na cenovém výměru ministerstva, tedy na správním rozhodnutí, které lze rychle vydat i zrušit. Zákon by dal státu robustnější a trvalejší páku, a zároveň by přesunul debatu o cenách paliv z kategorie krizového řízení do kategorie běžné hospodářské politiky. Zda je to žádoucí, záleží na tom, koho se ptáte: ministerstvo vidí pojistku pro příští cenový šok, část trhu vidí precedens, který se bude těžko odvolávat.

Denní limity mají platnost od půlnoci do půlnoci a vztahují se výhradně na neprémiová paliva, kdo tankuje prémiové varianty, na strop nedosáhne. Dodržování cen kontroluje Specializovaný finanční úřad a za porušení hrozí pokuty v řádech milionů korun. Čerpací stanice, která by prodávala dráž, by tedy riskovala víc, než by na přirážce vydělala. Otázka ale není, jestli pumpy stropy obejdou, otázka je, jak dlouho budou mít co prodávat, pokud se limity a nákladová realita trhu budou míjet.